Jak pro rohlíky do krámu. A my? Víc času trávit střelbou

Jsou to čísla, která jako kapitán týmu nemohl po derby vidět rád. Děčínský ARMEX v Ústí vypálil o 25 střel z pole víc než domácí Pandy, třikrát méně ztrácel (7-22), přesto odešel poražen o sedmnáct s 94 inkasovanými body.

„Znamená to, že bysme přednostně měli trávit víc času střelbou. Je to prostě jen o tom dát koš. Nám tam nic nespadlo. Už po zápase jsme mluvil i o nutnosti zdravého naštvání, protože hrajeme derby, a tohle tam musí být vidět. Jistě, bylo to na venkovní palubovce, ale pořád šlo o derby a tyhle zápasy chceme vyhrávat,” byl až nazlobený forward Válečníků Tomáš Pomikálek.

Tomáši, vy jste v ligové sezoně dosud jen dvakrát zažili podobnou střeleckou bídu, jako bylo 30 procent v Ústí. Jaký vliv na to měl fakt, že jste vypálili až 38 trojek, z nichž jen osm si našlo cestu do obruče?
Ve chvíli, kdy se začne víc prohrávat, tak se to samozřejmě těžko dohání šestkami. Pak se tým víc uchýlí k těm trojkám, i když hlavní by mělo být začít od obrany. Je to na nás určitě nadstandard, mít 38 vystřelených trojek.

S Ústím jste ve třech zápasech této sezony měli úspěšnost z pole 35, 40 a nyní 30 procent. Snaží se vás SLUNETA do trojek tlačit víc?
To vůbec. My jsme shořeli na doskoku (minus 17 míčů), což je větší problém než to, že nejsme schopní trefit koš. Doskok je o tom nastavit si správně hlavu, což nám trochu chybělo. A horší střelba se dá pořád dohnat tím, že se víc zapne v obraně.

V Ústí jste prohráli jasně podruhé za sebou a celkem s Pandami už potřetí v sezoně. Nesedí vám letos něčím?
To bych neřekl. A ani nechci mluvit za ostatní kluky, ale pro mě jsou to zápasy, na které se strašně těším. Jsem už „poznamenaný” tím, že jsem v Děčíně třináctou sezonu a je to pro mě větší srdcovka než pro hráče, kteř tu hrají první rok a teprve se rozkoukávají v tom, co derby pro sever znamená. Je to dost medializované a ví se, že ten zápas je prostě něco víc. Jaké jiné utkání chce člověk hrát, než takové, kam přijde narvaná hala, fandí se na obou stranách a má to grády? Je to něco víc oproti běžným utkáním. Nevím, jestli to (proč to nejde) u nás souvisí s nějakou přemotivovaností, že tak moc chceme, až jsme z toho sklíčení...  

Zpod koše a šestek jste dostali celkem 71 z 94 bodů. Proč to bylo tolik?
Tam je to o agresivitě, nedůrazu a primárně o tom doskoku. Byla tam třeba jedna několikaminutová sekvence, kdy ústecký Varner si chodil pro útočné doskoky jak pro rohlíky do krámu, a buď z toho byl koš s faulem, nebo jednoduché dva body. A z šestek byl až na jednu neomylný (18/17). To je pak těžké. Samozřejmě jednou dvakrát se může stát, že soupeř doskočí pod naším košem, ale pak už je na něj potřeba dát bacha a odstavit ho, což jsme nedělali.

Je právě Varner pro soupeře aktuálně ten hlavní ústecký problém?
Není to jen on. Nehrál „Vyo” (Vyoral), ale v tom týmu je řada hráčů dokáže dát dvacet bodů. „Vyo”, když hraje, toho je schopný, „Šíša” (Šiška), Martin, kterému nevím, co vždycky řeknou, ale proti nám zahraje vždycky nejlepší zápasy. Samozřejmě pak Varner a Láďa Pecka, a když se nechá na trojce volný Pepa Potoček, tak se taky zvládne utrhnout. A Oguama je jistota pod košem, co se doskoků týká, a z toho plynou ty snadné koše. Když mají hráče, který takhle skáče, dokážou to využívat a vyhovět si. Buď z toho najíždějí, nebo mají otevřenější střely, natáhnou na sebe pivota soupeře a hážou Oguamovi aley-oopy, přičemž je skoro jedno, kam mu to hodí. Hodně z toho těží.

SLUNETA také vytěžila z 29 získaných faulů neuvěřitelných 45 šestek. To jste ani moc nestihli využít nestřelecké fauly, což po útočných doskocích například Varnera už asi ani moc nešlo...
To už je pak to pozdní hašení na poslední chvíli. Má dojít k odstavení od doskoku dřív, než se tam soupeř může dostat. Když už tam ale je, kdy Varner má navíc dlouhé ruce a výskok, je těžké ho pak zastavovat čistě. A pokud jde o ty nestřelecké fauly, používali jsme je hrozně málo. Ve čtvrtinách jsme dlouho hráli s málo fauly a jednu jsme snad dohráli jen se čtyřmi, a to snad všechny byly střelecké, takže jsme ani jeden nepoužili správně.  

Přišlo vám, že Ústí cílilo na obtěžkání fauly vašich opor Anthonyho Waltona s Jordanem Ogundiranem, nebo si oba udělali některé osobní chyby i z určité frustrace, přičemž pak nehráli tolik minut, kolik byste potřebovali?
Jsou to dva z našich nejlepších střeců, takže je jasné, že půjdete hlavně po nich a budete čekat, jestli se chytne někdo jiný. S Jordanem se jim to velice dobře podařilo, udělal si podle mě rychlé dva fauly, při dalším střídání hned třetí a s tím už je pak těžké dohrávat tři čtvrtiny a bránit hráče jako Varner nebo Martin, kteří mají míč hodně v ruce a hrají jeden na jednoho. V tomhle nás soupeř dostal pod tlak.

Je to jen dojem, že oba američtí spoluhráči bývají v těchto derby duelech poněkud přehecovaní?
(usměje se) To byste se musel zeptat jich osobně. Já věřím, že se na to všichni strašně těší. Je pravda, že oba zažili loňské semifinále s Ústím (na sedm zápasů s postupem SLUNETY), takže moc dobře vědí, o co jde. A možná ta motivace je tak velká, že už je to dostává do fáze, kdy si tím škodí.

Derby porážka znamená, že už se za vás jen o výhru zavěsilo sedmé Olomoucko, a čtvrté místo je už poměrně daleko. Budou nyní dva hlavní úkoly vyhnout se předkolu play-off a ve čtvrtek se v domácím souboji s Brnem probít do Bratislavy na FINAL 8 Česko-slovenského poháru?
Stoprocentně. My jsme pořád chtěli koukat nahoru, ale s tím, jak teď Olomoucko hraje a jaké má výsledky, to ještě bude souboj o to šesté místo. Předkolu se chce vyhnout každý, protože zespodu se budou na deváté místo pravděpodobně nejvíc tlačit Pardubice, a pak je otázka, jestli další tým ze skupiny A2 pro předkolo bude Ostrava, nebo Slavia. A nejblíž nás samozřejmě čeká doma Brno v boji o FINAL 8, které bysme určitě chtěli hrát. S tím do toho půjdeme a doufám, že si na to všichni nastaví hlavu.