Jak v NBL startuje trenérská výzva
TÉMA Tak trochu v tichosti a bez fanfár spustila Kooperativa NBL na startu této sezony další ze zajímavých instrumentů, který má potenciál ještě zvýšit férovost a výrokovou přesnost zápasů a ruku v ruce s tím i jejich diváckou zajímavost. A jde o novinku, kterou stále ještě nevyužívají ani mnohé přední evropské ligy. Jmenuje se ”Coach´s Challenge”, což se v češtině překládá jako ”trenérská výzva”.
Znamená to, že koučové nyní budou mít během zápasu možnost nechat přezkoumat vybrané situace, pokud nabudou pocitu, že některé rozhodnutí či herní moment chtějí zkontrolovat nebo změnit.
Jak vše funguje?
Každý kormidelník má od začátku sezony možnost vznést v každém poločase utkání jednu trenérskou výzvu, jedna další pak přibude v každém prodloužení, přičemž nevyužité výzvy se nepřevádějí do dalšího hracího období. Zároveň platí, že pro využití této možnosti musí mít tým k dispozici alespoň jeden oddechový čas.
Čtyři situace, které trenéři smějí nechat v jakékoli fázi utkání přezkoumat, jsou tyto:
1) míč v zámezí (od koho se tam odrazil, rozhodčí mohou na základě vlastního uvážení přezkoumávat tyto situace pouze v posledních dvou minutách utkání)
2) faul mimo míč (pokud je odpískán faul (samotný faul už se ale nezkoumá, ten je daný) mimo míč v okamžiku střelecké situace, řeší se, zda střelec odhodil míč už před faulem, nebo až po něm, či zda v momentě faulu vypršel čas hracího období nebo 24vteřinový limit na útok, opět možno zkontrolovat v jakýkoli moment zápasu, přičemž rozhodčí mohou na základě vlastního uvážení tuto situaci přezkoumávat pouze v posledních dvou minutách utkání)
3) střela za 2, či 3 body (přezkoumává se hodnota koše, opět kdykoli v zápase)
4) 2, či 3 trestné hody (přezkoumává se, zda mají být při střelbě faulovanému hráči přiznány 2, nebo 3 trestné hody, opět kdykoli v zápase)
Každý trenér smí požádat o přezkum jedné ze čtyř situací během přerušené hry. V případě první, druhé a čtvrté situace to lze hned v daném přerušení hry, kontrola hodnoty koše ze hry se pak musí provést při nejbližším přerušení. Jakmile je míč po daném přerušení znovu uveden do hry, nebo už dojde k exekuci trestných hodů, šance na námitku zaniká.
Asi každého nyní zajímá, jak často byly dosud námitky vznášeny. Za prvních šest kol to bylo v 35 utkáních celkem sedmkrát, přičemž vždy šlo o to, od koho se odrazil míč do autu. Pětkrát trenéři uspěli a nepřišli tak o oddechový čas.
”Jde o to, že trenér žádostí o přezkoumání riskuje právě ztrátu timeoutu. Měl by do toho tedy jít, když si je skutečně jistý, nebo když mu to zato stojí. Nechce přijít o timeout, takže nejdřív byla i obava, že trenéři challenge nebudou chtít kvůli tomu využívat. Pak ale došlo ke shodě, že právě tohle jsme chtěli, aby si to vzali, jen pokud jsou si jistí, a něco jim to přinese. Protože není cílem být desetkrát za zápas u videa a neúměrně ho tak prodlužovat,” vysvětluje ligový sudí Jan Baloun, který je zároveň sekretářem České asociace basketbalových rozhodčích (ČABR).
Na výčtu čtyř uvedených situací se ligové kluby shodly se zástupci rozhodčích. ”My jsme byli požádáni, abychom přišli s nějakou představou, i proto, že máme informace ze zahraničí, kde už tohle zavedli. Není to ale zase tak běžné. My hledali schůdný model, který, pokud se osvědčí, se do další sezony může dál vyvíjet nebo rozšiřovat,” hlásí rozhodčí Baloun, podle nějž z dlouhé diskuse s Asociací ligových klubů NBL mimo jiné vyplynulo, že do challenge nebude zařazeno přezkoumávání faulů, tedy zda se má posoudit jako normální, nesportovní, nebo diskvalifikující.
”Vzhledem k tomu, že v minulé sezoně se v průměru na utkání na videu řešily tři až čtyři situace, které utkání protáhly zhruba o pět šest minut, zavládla nakonec všeobecná shoda nad tím, že pokud by situací, které bychom začali zkoumat, dramaticky přibylo, zápas by se dál natáhl. Proto jsme chtěli jít postupnými kroky. A zároveň šlo o to, aby si na challenge všichni zvykli,” podotýká Baloun.
Obě strany, tedy sudí i kluby, se podle něj shodly i na tom, aby posuzované situace byly takzvaně černobílé a na videu jasně vyřešitelné, tedy buď - anebo, žádný spor.
”Naopak při zkoumání faulů, byť to video i v tomhle velmi pomáhá, jsou situace, které zůstávají v takzvané ”šedé zóně”. Je to nesportovní faul, nebo ne? Některé z těchto situací jsou dlouze diskutovány i následně na seminářích rozhodčích a mohou být i na videu velmi sporné. A to jsme do challenge zatím nezařadili, protože by to mohlo vyvolat zbytečně mnoho emocí. Tohle tedy bude na zvážení až v budoucnu. Druhá věc je, že pokud dojde k nějakému spornému faulu, rozhodčí se v drtivé většině jdou podívat sami od sebe. V minulé sezoně jsme v podstatě nezaznamenali situaci, kdy by byl odpískán faul, rozhodčí si řekli, nejdeme se podívat, ale přitom by to při zpětné revizi bylo vyhodnoceno, že to byla zjevná chyba a měli se jít podívat a vyhodnotit jako jiný druh faulu,” nechává Baloun nahlédnout za oponu posuzování hry.
Při zařazení možnosti ”míče v zámezí” a faulu mimo střeleckou situaci pak sehrál roli fakt, že sami rozhodčí mohou oboje zkoumat jen v posledních dvou minutách utkání. ”Trenéři si o to ale teď budou moct říct kdykoli. Když bude kouč ve třetí minutě přesvědčen, že aut měl být opačně, tak já bych se na videu podívat nemohl, ale on na mě už nemusí křičet, jen stačí říct, abych to šel prověřit. Mohlo by to tak přispět i ke zklidnění různých situací,” věří Baloun.
Ten také blíže osvětlil okolnosti varianty s faulem mimo střeleckou situaci. Standardním příkladem je odpískání faulu ve cloně na trojce, kdy mezitím dojde k rychlé úspěšné střele hráče, pro nějž byla clona postavena. Dojde-li k faulu před střelou, koš neplatí, pokud až po jejím vystřelení, koš platí.
”O tohle přezkoumání si teď trenér může říct kdykoli. Loni tam tato situace námi nebyla v posledních dvou minutách zápasu zkoumána ani jednou, proto jsme ji tam i navrhli. V zápasech jsme totiž viděli mnoho situací, které by stálo za to přezkoumat, a rozhodnutí bychom mohli případně zpřesnit. V reálné hře je totiž dost složité na koordinaci tohle usledovat a většinou se ti dva rozhodčí musí sejít, protože jeden sleduje střelu, a druhý píská clonu, nebo souboje na doskoku. A ještě je tu možnost, že by současně s faulem mimo míč vypršel čas 24 vteřin na útok, ale to jsme ještě nezaznamenali nikdy. Šlo by o skutečně velkou náhodu,” upozorní Baloun na možný unikát.
Při tvorbě manuálu pro trenérskou challenge si autoři nebrali v žádném zásadním směru inspiraci z NBA. ”Tím, že jsme pod pravidly FIBA, snažili jsme se jim vyhovět. Návaznost na stávající pravidla pro Instant Replay System byla potřeba a byla to i naše podmínka, aby šlo výhradně o situace, které podle pravidel je možné zkoumat, jen je například rozšíříme na celý průběh zápasu. Aby třeba nešlo, že přijde trenér a řekne - ”Tady jste nezapískali kroky, běžte se podívat”, protože to pravidly není umožněno. Jde o to, aby šlo o pro zápas ty nejpodstatnější situace. Ne že by nějaké písknutí nebylo důležité, ale mělo by se především zamezit zjevným chybám, podobně jako u VARu ve fotbale. Nejde prostě zkoumat každé rozhodnutí,” zakroutí hlavou ligový arbitr.
Ten také ubezpečil trenéry, že se nemusí bát si challenge brát, pokud by se obávali toho, že rozhodčí po zhlédnutí videa budou programově setrvávat u původního verdiktu. A také to hned zdůvodnil.
”S tímhle, myslím, rozhodčí nemají problém, což ukázala už první sezona používání videa v zápasech NBL. My jsme chodili k videu vždy pouze na základě vlastního uvážení a rozhodčího nutí k respektování toho, co na něm uvidí, zejména to, že zápasy jsou pak dostupné i se všemi záběry na videu, každý si to může prohlédnout, a i když i na videu se může situace výjimečně vyhodnotit nepřesně, kdy zejména při nesportovních faulech může být použito chybné kritérium, tak nemůže dojít k tomu, že si při střele rozhodčí nevšimne třeba přešlapu trojkového oblouku.”
