Jedno krásné klišé: chyběl nám tu prostě "Pampi"
S OPORAMI ZA OPONOU BITVY VE VILNIUSU Oba v zápase evropské kvalifikace na litevské půdě museli strávit jeho tři čtvrtiny, kapitán týmu dokonce 33 minut. A po takové šichtě oba i na vlastním těle cítili, jak těžký to byl mač. Vzhledem k situaci s absencí výškových pivotů, Patrikem Audou hrajícím s limitem ztuhlého kotníku a samozřejmě vzhledem k vysoké kvalitě soupeře je však třeba říct, že lvi se v dané situaci a při této náročnosti zápasu ze spousty těžkostí „vylhali“ až neskutečným způsobem a při víceméně osmičlenné rotaci s mnohým šíbováním mimo obvyklé posty dokázali déle, než se všeobecně čekalo, tlačit Litevce v jejich pevnosti do kouta. O tom všem, o tom, proč to nakonec nevyšlo, i o budoucnosti týmu nyní promluví Jaromír Bohačík a nedávno instalovaný lví šéf Vojtěch Hruban.
S OPORAMI ZA OPONOU BITVY VE VILNIUSU Oba v zápase evropské kvalifikace na litevské půdě museli strávit jeho tři čtvrtiny, kapitán týmu dokonce 33 minut. A po takové šichtě oba i na vlastním těle cítili, jak těžký to byl mač. Vzhledem k situaci s absencí výškových pivotů, Patrikem Audou hrajícím s limitem ztuhlého kotníku a samozřejmě vzhledem k vysoké kvalitě soupeře je však třeba říct, že lvi se v dané situaci a při této náročnosti zápasu ze spousty těžkostí „vylhali“ až neskutečným způsobem a při víceméně osmičlenné rotaci s mnohým šíbováním mimo obvyklé posty dokázali déle, než se všeobecně čekalo, tlačit Litevce v jejich pevnosti do kouta. O tom všem, o tom, proč to nakonec nevyšlo, i o budoucnosti týmu nyní promluví Jaromír Bohačík a nedávno instalovaný lví šéf Vojtěch Hruban.
JAROMÍR BOHAČÍK o zlomu utkání v úvodu 4. čtvrtiny
„Měli jsme tam pár otevřených střel, které nám nepadly, a samozřejmě venku každá taková minutá střela bolí. Hlavně jsme ale měli problémy s obranou pick-and-rollu. Tu jsem dost střídali, a jak jsme to změnili z přebírání clon, kdy jsme pak zkoušeli skoro všechno (usměje se), tak tam byly nějaké problémy. Domácí míč dobře dostávali do vymezeného území, kde jsme se to snažili zahušťovat, ale z toho pramenilo, že si to Litevci podávali ven a měli volné střely.
O tom, proč body z pick-and-rollů dostával tým hodně až ve druhé půli
„Zápas se po stránce taktiky hodně měnil. My reagovali na sestavy Litevců. Oni mají spoustu možností, s Mačiulisem na pozici 4, nebo s Kuzminskasem. Pak byl rozdíl, když tam byl velice šikovný pivot Motiejunas a tak dále. My potom dávali velký důraz na ucpávání vnitřku, ale nedařilo se to. K lepšímu popsání bych to ale musel celé vidět na videu.“
O tom, zda Litevci získali větší sebevědomí k obratu i díky podpoře fanoušků
„To určitě bylo vidět. Ze začátku se jejich křídla úplně netlačila ke střelbě zvenku. Když se pak ale domácím povedlo pár věcí a skoro sedm tisíc lidí začne řvát, tak se vám střílí s mnohem lepším pocitem. Domácí prostředí jim pomohlo a byla tu krásná atmosféra. Získali prostě to pověstné „momentum“ (cosi jako hybnou sílu – pozn.) utkání.“
O tom, zda je jedno, že se prohrálo, když tým hraje kvalifikaci jen nesoutěžně
„My jsme pořád reprezentační výběr a není tedy jedno, že se prohrálo. Sbíráme body do rankingu kvůli lepšímu nasazení na ME, abychom pak jako po každém losu neříkali, že k nám nebyl přívětivý. Určitě jsme tak do Litvy o tyhle body přijeli bojovat.“
O tom, zda tým může být s výkonem aspoň trochu spokojen
„První tři čtvrtiny nebyly špatné, ale takový je basket – pak jsme měli hluchou pasáž a domácí nás velice zkušeně potrestali.“
O tom, zda skore 62-67 po 30 minutách bylo nad plán
„Mírný nadplán to asi byl. (usměje se) Tady se nehraje nikomu dobře a všichni jsme tu atmosféru pocítili, ale jsem rád, že jsem tu mohl být, protože je to zkušenost a zážitek.“
O svém častém a velmi nezvyklém využití na podkošové pozici 4
„Odehrál jsem tam hodně minut. A pak jsem měl trochu problém přepnout zase zpátky na křídlo. Myslím, že trenér tohle asi plánoval, ale nemůže nás na to dopředu moc připravit, protože jsme toho spolu moc neodtrénovali. Nebylo to tedy vyzkoušené. Trenér to ale na pozicích točí rád, „Peca“ Šafarčík taky netrénoval na rozehře, ale v zápasech jsme se tam s ním a Vojtou Hrubanem octnuli, kdy právě „Peca“ byl na rozehře. Jde pak jen o to, že my na tyto situace musíme lépe zareagovat. Mě speciálně tohle překvapilo, na „čtyřce“ už jsem nehrál dlouho a často jsem si musel dávat pozor, abych nepřekážel ve „spacingu“ (aby tedy byl vždy na místě, kde měl být jako hráč na pozici 4) a podobných věcech. Hráli jsme ale v těch chvílích dost jednoduché věci.“
O tom, proč Litevci měli do půle dost bodů z přechodové fáze a z trojek
„My tam měli hrozné potíže s doskokem. A Bendzius nám tam sypal volné střely po nějakých našich rotacích nebo po jejich útočném doskoku. Vím, že několikrát jsme propadli při boji o balon, kdy to mohlo dopadnout na obě strany, ale nakonec jsme z toho dostali koš. My ale musíme chodit na útočný doskok, velice nám to pomáhá a dává nám to mnohem víc střel. A ten počet bodů z rychlého přechodu, který dostáváme, je pořád vesměs stejný, takže strategie útočného doskoku je určitě správná.“
O důležitosti obehrávání nových hráčů
„Nominovaní hráči svou šanci dostali a je to určitě pro nás všechny super, a nejen pro ty nejmladší, nebo pro ty, co tu byli poprvé. Já se sice necítím jako starý, ale v současném týmu už patřím do té starší poloviny. A hrát právě proti Litvě v její zaplněné aréně je zkušenost pro nás pro všechny, nejen pro nováčky.“
O tom, kde se dala poznat basketbalová vášeň Litevců
„Mimo samotný zápas jsme nic extra necítili. Býváme na hotelu jako by izolovaní od všeho dění. Hlavně to tedy bylo cítit během utkání, byť já tohle moc nevnímám. Asi jsem v tom „divný“ (usmívá se). Jen když sedím na lavičce, nebo se chvíli nehraje, tak jedině v takových okamžicích to registruju.“
VOJTĚCH HRUBAN o první porážce v roli kapitána
„Vzhledem k tomu, že nás v téhle kvalifikaci tolik nepálí bota ve výsledcích, tak i když nemůžeme být úplně spokojení, neodehráli jsme špatný zápas. Měli jsme prostě dvouminutový výpadek, který nás stál utkání. Nedali jsme otevřené střely a v obraně jsme hořeli v řešení pick-and-rollu, a než jsme to vyřešili, bylo skore o deset dvanáct v minusu. Litva se chytila a pak nám už naše koše dokázala vracet. Asi nám už došel i kyslík, protože naše rotace byla daleko užší než litevská. A domácí pak byli tak rozjetí, že ať jsme dělali cokoli, našli si vždy svoji střelu a proměnili.“
O tom, co soupeř ve čtvrtém dějství dělal jinak
„Domácí až do čtvrté čtvrtiny nevyužívali „side pick-and-roll“ (clona pro hráče s míčem u postranní čáry), jehož řešení nám pak chvíli trvalo. A byly to dvě minuty, co rozhodly. Tři pick-and-rolly plus jedna trojka a my naopak nedali tři otevřené střely. Tak se v dnešním basketbale rozhodují zápasy.“
O tom, jestli vedení 62-67 po 30 minutách v Litvě bylo i pro něj nadstandardem
„Ano, těch prvních třicet minut jsme hráli super. Hrát na tři čtvrtiny, byli jsme lepší. A i přesto, že naše sestavy byly často hodně divoké a hodně jsme „vařili z vody“, vždycky jsme si dokázali najít dobrou střelu, pomoct si týmovými akcemi a doťukat míč, kam jsme potřebovali. A i když to byla hra 1 na 1, byl to „mismatch“ (rychlostní či výšková výhoda), jaký jsme chtěli. A to nám celou dobu vycházelo. Prvních 30 minut se mi náš basket hodně líbil. Byl týmový, rychlý, od druhé čtvrtiny jsme navíc velkým nasazením dokázali omezit i útočný doskok domácích a za to nám patří pochvala.“
O přepínání na nezvyklé pozice, zejména v případě Jaromíra Bohačíka
„Je to těžké, v této sestavě ani netrénujeme. Byla to taková znouzectnost, Litva totiž dokonce sama začala se snižováním sestavy (většinou k tomu v utkáních jako první přistupují Češi – pozn.), čemuž jsme se museli přizpůsobit. Když použiju jedno krásné klišé – chyběl nám tu prostě „Pampi“ (bývalý kapitán, který se s reprezentací rozloučil, býval využitelný na křídle i na pozici 4 – pozn.). On byl základem našeho „small ballu“ (hry s malou pěticí) a my to teď budeme muset vymyslet jinak. Přestože jsme to proti Litvě zahráli s „Bočim“ (Bohačíkem), tak on podle mě na tuhle pozici nepatří. Hlavně z toho důvodu, že se tím „zabíjejí“ některé silné aspekty jeho hry jako křídla. S Litvou to tak bylo jen záplatové řešení, které, myslím, nebude dlouhodobě fungovat. A ne proto, že by tam „Boči“ hrál špatně, ale není to pro něj to nejlepší, a tím pádem ani pro tým. On je samozřejmě nejlepší jako střelec.
O tom, zda noví mladíci v týmu ukázali, že do reprezentace patří
„Určitě patří. Mladší kluci v poslední čtvrtině proti Litvě ukázali, že se nebáli a hráli. Musím vyzvednout jedno jméno a tím je Radek Farský. Před zápasem tu chodil a vypadal docela zeleně nervozitou, ale pak přišel na hřiště, brousil obranu a na konci dal i svůj první koš. Myslím, že v „repre“ ho ještě uvidíme a může být součástí národního týmu, s tím, jak má nastavenou hlavu, a jak pracuje na tréninku. Z těch nových hráčů právě on trochu vyčníval.“
O kouscích stále ještě teenagera Víta Krejčího, které tým nabíjejí energií‘
„První věc je, že Víťu už neberu jako nováčka. Už je o úroveň výš, byl s námi loni celé léto, a i když se nedostal na MS, odehrál přípravní zápasy a ukázal, že do týmu stoprocentně patří. Ač zatím s menšími minutami, hraje Ligu mistrů i ACB. A jestli mluvíme o někom, na kom má „repre“ za pár let stát, až naše generace skončí, on je první, kdo by měl být na řadě. Pokud jde o jeho energii vkládanou do hry, tak je obrovská a možná někdy až k jeho škodě. To se ale srovná s věkem a zápasy. Když tým potřebuje vyhecovat, je tím správným žolíkem z lavičky, který to udělá. Každou akci si navíc i hrozně prožije, a to tým nabíjí. V tom je jeho velký přínos.“
