„Jen jsem si řekl – sakra, už to nepůjde!“

S PETREM BENDOU O PŘEKVAPIVÉ ZMĚNĚ Než se dostaneme k následující zpovědi nymburského veterána, musíme si v předehře projít jedno srovnání s minulou sezonou. Po třech odehraných kolech indicie z něj mohou, ale ještě nemusejí nic znamenat. Přesto v některých případech zjištěný rozdíl bije do očí. A v čem že? V průměrném počtu faulů týmů za celou minulou sezonu a v dosud odehraných třech dějstvích.

S PETREM BENDOU O PŘEKVAPIVÉ ZMĚNĚ Než se dostaneme k následující zpovědi nymburského veterána, musíme si v předehře projít jedno srovnání s minulou sezonou. Po třech odehraných kolech indicie z něj mohou, ale ještě nemusejí nic znamenat. Přesto v některých případech zjištěný rozdíl bije do očí. A v čem že? V průměrném počtu faulů týmů za celou minulou sezonu a v dosud odehraných třech dějstvích.

Na základě nového výkladu pravidel by se dalo usuzovat, že razantně snížená možnost používat taktické fauly k zastavení přechodové fáze soupeře by měla o něco ztenčit nánosy osobních chyb. Jaký je tedy výsledek rychlého průzkumu?

Na samé špičce je Děčín, který šel v úvodu letošního ročníku dokonce o 5,7 faulu dolů. Následuje Brno (-5,1), Opava (-4,8), Kolín (-4,2), Jindřichův Hradec (-2,1), Nymburk (-2) a USK (-1,8), tedy dalších šest týmů s faulovým úbytkem. Na svých zůstaly Ostrava (0), Pardubice (+0,2) i Prostějov (+0,7) a jen 2 celky šly s fauly výrazněji nahoru: Ústí (+3,2) a Svitavy (+5,9). Paradoxem je, že Tuři měli v minulé sezoně osobních chyb vůbec nejmíň, ale půltucet nových cizinců, z nichž tři jsou mezi europrofíky naprostými zelenáči, zřejmě měl i na této diferenci svůj podíl.



„Já bych s úsudky na nějaký trend počkal až po polovině odehraných zápasů. Počty faulů hodně záleží i na kvalitě a způsobu hry soupeřů, jaké ty týmy dosud měly. Až pokud by menší počet faulů byl znát i v půlce soutěže, možná bychom mohli říct, že se v tom nový trend pískání odrazil,“ zůstává opatrný 34letý power forward Petr Benda, který si tipnul, že mistr fauluje se stále stejnou četností jako celý minulý ročník. A i když se dozvěděl, že průměr z 18,8 spadl na 16,8, nijak ho to nezviklalo: „To je pořád skoro stejně.“  

Petře, nasvědčovalo něco chystané změně z dílny FIBA už v minulé sezoně, nebo šlo o blesk z čistého nebe?
Vůbec nic tomu nenasvědčovalo. Ani červencová olympijská kvalifikace ještě v tomto duchu neprobíhala, proto mě to překvapilo. V každém případě je to výhoda pro útočící tým a naopka velká nevýhoda pro ten bránící.

Bral jste to tak, že „na stará kolena“ vás bude čekat ještě víc běhání do obrany? 
To ani ne, jen jsem si řekl - sakra, už nebudu moct zastavovat rychlé protiútoky soupeře taktickými fauly. Teď to bude určitě složitější.

Celou aktivní kariéru jste na variantu taktických faulů byl zvyklý. Jaké to je ze dne na den muset své návyky změnit?
V hlavě ta informace už je, ale hůř se to pak aplikuje do hry, když je člověk dlouho zvyklý na něco jiného. Na druhou stranu já se s těmi situacemi v našich prvních zápasech moc nesetkal – snad jednou byl nějaký lehčí dotyk puštěný, ale příště se zase pískaly (obyčejné) fauly. Hodně to záleží na posouzení konkrétních rozhodčích, zvlášť pokud se menší kontakt pouští a tvrdší už má být hned nesportovní faul. Podle mě je nesmysl hned pískat nesportovní fauly, hlavně pokud nejde o posledního obránce mezi útočníkem s míčem a košem. Třeba v televizním zápase Pardubice – Prostějov se jako nesportovní posuzovaly, aspoň co jsem slyšel od spoluhráčů, i lehčí fauly obránců. Celkově opravdu nevím, jestli je správné, aby každý výraznější dotyk byl nesportovní faul. Hráči nebudou přesně vědět, co bude co, někdy bude něco puštěné a pak na konci se zase může písknout nesportovní faul, který může i rozhodnout zápas. Z toho mám trochu obavy. Přijde mi jako blbost, když bych sprintoval tělo na tělo s útočníkem s míčem a najednou by mi písknuli faul, když by navíc přede mnou byli ještě tři mí spoluhráči. Chápu snahu urychlit hru, ale tímhle by se mohla i rozbít.



Kolik nesportovních faulů zatím nabral váš tým?
Možná nám zapískali jeden na USK (realita je taková, že podle online průběhů ve čtyřech zápasech Nymburka nebyl nesportovní faul odpískán ani jednomu z týmů). Možná se snažíme zastavovat a zpomalovat soupeře už na jejich půlce a taky vím, že některá naše dotknutí při protiútocích soupeře nám byla písknuta jako běžné fauly. Asi chvíli potrvá, než si na to hráči i rozhodčí zvyknou. Navíc jsou tam různé odchylky, kdy v případě, že ještě nejde o rychlý přechod, se nesportovní faul při běžném obranném zákroku nepíská. Proto se zápas od zápasu může ohodnocení stejných zákroků lišit. Celkově jsem zvědavý, jestli tenhle nový trend vydrží a bude mít dlouhé trvání, a pokud ano, zda se sjednotí metry rozhodčích.

Z odsledovaných zápasů se zdálo, že se většina týmů hlavně snaží poctivě vracet. Bude se teď míň chodit na útočný doskok a naopak víc běhat zpátky?
My se na tohle ani nezaměřujeme, že bychom se kvůli tomu ještě rychleji vraceli. Týmy obecně začínají hrát rychle dopředu, takže jde spíš o celkové pojetí hry, aby se soupeřům nenechávaly lehké koše.

Vy sám byste jako častý zakončovatel brejků mohl z útočného pohledu novinku i přivítat, ne?
Jo, mě většinou obránci nestíhají, takže při protiútoku teprve dobíhají za mnou (smích). Ne, tohle je spíš dobré pro ty, co vyvážejí a drží míč. Já většinou už valím dopředu a strhávám s sebou obranu, abych vytvořil prostor pro spoluhráče s míčem, kteří si teď budou muset nové posuzování obranných zákroků uvědomovat a nezastavovat se hned po prvním dotyku obránce.

Vy sám se snažíte kontakty také ustávat?
Ano, kvůli malým dotykům nezastavuju a snažím se pokračovat ve hře. Je to pro mě malá výhoda, když se ten kontakt nezapíská. Podle mě se dá říct, že málokdo po prvním dotyku zastaví a začne se ohlížet po rozhodčím. Hra je teď hodně fyzická a lehčí dotyk by hráče neměl rozhodit. Na druhé straně i u nás v lize jsou tací, co ty kontakty přitahují, ale to už je jiná kapitola.
 

Jak vypadala vaše příprava po této stránce před prvním kolem?
Nijak. Trenér nám novinku prostě oznámil a řekl, co se bude pískat. A před samotným utkáním to ještě dvakrát zopakoval. Zaznělo jen to, že v útoku nesmíme hned po prvním kontaktu souboje vzdávat a naopak to táhnout pořád dál.

Máte teď i vzhledem k aktuální podkošové sestavě pocit, že se letos v Nymburce sešel vůbec nejběhavější tým?
Myslím, že to bude stejné jako loni. Letošní tým se vybíral s ohledem na to, že loni měla naše běhavá sestava úspěch. Vlastně ani Julian Vaughn nebyl žádný těžký pivot a bylo znát, že rychlá hra nám svědčí, takže se letos doplňovali stejně rychlí kluci.

Díky pohyblivosti všech hráčů můžete přebírat i spoustu clon. Jak vyhovuje třeba vám, když jste proti Pardubicím musel několikrát vykrývat rozehrávače?
Minulou sezonu bylo přebírání víc až ke konci a ani teď se k tomu moc neuchylujeme. Spíš k tomu sáhneme jen kvůli některým akcím nebo v určitých úsecích hry. S Pardubicemi to mohlo být nejvýš 5 až 10 minut, snažili jsme se to řešit spíš jinak. A pokud už na mě vyjde někdo menší, je to pro mě osobně vždycky velký souboj. Nechci soupeři dovolit získat výhodu a beru to dost soutěživě, abych mu dokázal, že i vyšší hráči dokážou ubránit ty menší.