Ještě tvrdší? Tak to by si měli dát pozor

S PAVLEM PUMPRLOU První poločas o tři, druhý o 37 bodů. Tak propastný byl rozdíl v obou dvacetiminutovkách prvního zápasu finálové série. Jako by si domácí nymburský favorit byl jistý, že mu proti Děčínu bude stačit zapnout na všech dvanáct válců až po změně stran. „Být si tím jistí, prohráli jsme první půlku o dvacet, aby to byla větší legrace. Takovou jistotu jsme ale samozřejmě neměli,“ zakroutil důrazně hlavou kapitán obhájce trofeje Pavel Pumprla. „Taky jsme ale po těsně vyhrané první půlce nebyli vyplašení. Věděli jsme, že pokud si budeme dávat pozor na věci, které nám dělaly potíže do té doby, nebudeme mít větší problém.“

S PAVLEM PUMPRLOU První poločas o tři, druhý o 37 bodů. Tak propastný byl rozdíl v obou dvacetiminutovkách prvního zápasu finálové série. Jako by si domácí nymburský favorit byl jistý, že mu proti Děčínu bude stačit zapnout na všech dvanáct válců až po změně stran. „Být si tím jistí, prohráli jsme první půlku o dvacet, aby to byla větší legrace. Takovou jistotu jsme ale samozřejmě neměli,“ zakroutil důrazně hlavou kapitán obhájce trofeje Pavel Pumprla. „Taky jsme ale po těsně vyhrané první půlce nebyli vyplašení. Věděli jsme, že pokud si budeme dávat pozor na věci, které nám dělaly potíže do té doby, nebudeme mít větší problém.“

Pavle, byly stejně jako při prvním utkání semifinále znát ty skoro dva týdny pauzy? A adaptuje se pak na tempo prvního zápasu hůř s věkem, nebo je to takhle na konci sezony stejně nepříjemné bez ohledu na rok narození?
Je to spíš v tom, že nejsme v herním tempu. Já na sobě nepozoruju, že by mi to extra vadilo, protože na tréninku hrajeme docela soutěživě pět na pět, což nás udržuje v tempu. Samozřejmě tam ta „rezavost“ pak trochu cítit je, ale většinou ji oklepeme rychle. A doufám, že v nedělném zápase to odpadne úplně a pohlídáme si už první poločas.

Stejně jako v semifinále s Olomouckem pro vás byl klíčový útočný doskok?
Byl, ale taky jsme si zvlášť v prvním poločase mohli dávat větší pozor na ten obranný, protože tam byla spousta okamžiků s nedorazy na doskoku. Na začátku třetí čtvrtiny nám ale útočný doskok pomohl hodně, měli jsme druhé i třetí šance, což je plus, a naopak ten druhý tým to sráží dolů.


 

V utkání byl víc než dvojnásobný rozdíl v počtu osobních chyb, kdy Děčín jich nasbíral 33. Čím to bylo? Dávali jste si víc pozor?
Nějak extrémně ne, ale taky se nedá říct, že by soupeři chodili extrémně agresivně do koše. My se dovnitř chodit snažili, napadali jsme koš. Děčín je známý svou agresivní hrou a tady to bylo o tom, že čím agresivněji jsme tam chodili, soupeř nás nechtěl nechat dát nic jednoduše a na faulech to bylo znát. Pak se to už veze a s tou frustrací byla spousta faulů i ve chvíli, kdy bych řekl, že už je rozhodnuto a tolik faulů by se dít nemuselo.

Jak tvrdé to bylo napoprvé? Z tábora soupeře už po zápase zaznělo, že domácí utkání očekává ještě tvrdší…
Mně tvrdost nevadí, jen jí nerozumím v určitých chvílích, kdy je rozdíl třicet čtyřicet bodů. Jistě, je to play-off, faulem nechcete dovolit soupeři dát koš, ale že by se v těchto situacích muselo jít až na hranu zranění, to mi přijde zbytečné. Jinak já jsem pro agresivitu, my víme, že Děčín se touhle hrou prezentuje a nemáme s tím problém a to se ve druhém poločase i ukázalo. A soupeř by si měl dát pozor, aby pokud to bude ještě tvrdší, neměl těch faulů ještě víc.

Byl v podání vaší obrany velký rozdíl mezi oběma poločasy, kdy v prvním jste nedobrali řadu střelců na oblouku a pustili jste i řadu poměrně snadných vniků až do koše?
Určitě byl. Už v nástupu do druhé půlky to bylo vidět na naší větší aktivitě, kdy jsme to v obraně kolikrát líp dobrali a soupeři nezůstávaly otevřené střely, několikrát došel až do konce limitu na útok a nestihl vystřelit. Tak bychom měli bránit úplně od začátku, i když my tak začali, ale pak jsme z toho nějak ustoupili. Možná jsme si mysleli, že to bude o třicet už v poločase, s čímž se s takovým soupeřem a v takovém zápase nedá počítat. Na to si musíme dát v neděli bacha. Dobrý nástup Děčína na jeho domácím hřišti by pro nás mohl znamenat velký problém.
 

Z pohledu Děčína to vypadalo, že minimálně v první fázi první půle mu zafungovala zóna, ale ve druhém poločase už ne. Bylo to vaší zlepšenou muškou, nebo i tím, že jste i po obdržením koši pálili okamžitě dopředu a už do pár sekund zakončovali na druhé straně? 

Pochopili jsme to, co všichni vědí - že na zónu je dobré hrát rychle. Nejlepší je jít do útoku co nejrychleji, aby soupeř zónu nestihl postavit, napadat ji a až po tom napadnutí vyhazovat na volné střelce. A pak jít na útočný doskok, protože v zóně se bránícímu týmu tradičně špatně doskakuje. Toho všeho jsme využili a Děčín musel od zóny zase rychle upustit.

Byla rychlost vašich zakončování do pár vteřin od získání míče tak trochu zábleskem vaší kosmické hry z minulé sezony?
Chvílemi to bylo vidět a je docela škoda, že jsme toho nebyli schopní využívat dřív, protože typově na to hráče máme, a snad nám to pomůže aspoň teď ve finále.