Jsme připravení dokonat senzaci? Ano, jsme!

Z jeho slov tryská nadšení a natěšení na blízkost top senzace letošního ligového ročníku. Stále ale ví, že Nové huti k postupu do semifinále schází poslední a nejtěžší krok. Složit totiž úřadujícího mistra čtyřikrát během pár dní nikdy není jen tak a slovenský rozehrávač Matej Majerčák si toho je dobře vědom.

Mateji, jste v pátek večer připraveni v Opavě dokonat senzaci?
Jsme. Nejradši bysme byli, kdyby to bylo hned v pátek, ale myslím, že budeme rádi za jakýkoli den, pokud se nám podaří postoupit. Určitě bysme to ale rádi zpečetili hned teď v opavské hale.

Co jste jako tým zažívali za euforii po třetím vítězství v prodloužení?
Hned po zápase to byl velký výbuch emocí, všiml jsem si, že pár spoluhráčů mělo připravené lahve s vodou na „Majka” Svobodu, kterého hned po zápase zlili. Bylo to velmi velmi silné pro nás všechny, že se to povedlo otočit a vyhrát. Když jsme ale přišli do šatny, už jsme se uklidnili a trenér nás držel při zemi, že stále není konec. Většinou se říká, že ten poslední rok je nejtěžší, takže nelétáme nijak vysoko.

Byla to v obou domácích zápasech v napěchovaném Tatranu nejlepší atmosféra, jakou jste v této sezoně zažil, když se stálo i na každém volném schodě?
Kdyby těch schodů bylo víc, tak by těch lidí bylo taky ještě víc. Stálo se i sedělo všude a bylo to něco úžasného. Za mého působení v Ostravě to byla nejlepší atmosféra. Ovšem už v prvních dvou zápasech v Opavě byla velmi slušná atmosféra, se spoustou našich fanoušků, kteří tím žijí víc než v předchozím průběhu sezony. I podle interakcí na sociálních sítích je znát, že ten zájem je větší a lidi si v Ostravě víc všímají, že tu není jen fotbalový Baník.

A jak si všímají na rodném Slovensku rodící se senzace u sousedů?
Věřím, že si toho všímají. Moje nejbližší okolí ze Slovenska určitě, dokonce i moje rodina dojíždí na zápasy a užívá si to. Kamarádi mi taky dodávají podporu k postupu přes Opavu. a pokud by se to opravdu podařilo, těch zpráv by ze Slovenska bylo ještě víc.
 
Porazit třikrát za sebou v sérii play-off úřadujícího mistra, jako tým z devátého místa, a být vítězství od semifinále, v němž Ostrava nebyla od roku 2013, musíte se už i štípat do tváře, nebo si tu rostoucí euforii snažíte nepřipouštět?
Asi se to nedá úplně nepřipouštět, když víme, co se tu děje. Jsem rád, že jsem toho všeho součástí. Už v minulé sezoně jsem si myslel, že byla super úspěšná, když se nám podařilo postoupit po spoustě let do skupiny A1 a do play-off. Ve čtvrtfinále s Děčínem jsme pak ale neukázali všechno, co jsme chtěli. Letos od nás vůbec nikdo nečekal, že bysme dokázali byť jen trochu potrápit Opavu, ale my jsme byli stále nastavení tak, že máme lepší tým než na deváté místo, spíš na TOP 6, když jsme viděli, že se to nějak rozpadlo v Kolíně a USK.   

O kolik sebevědomější se cítíte po čtyřech zápasech čtvrtfinále, než tomu bylo před startem série?
My jsme s nějakým sebevědomím do série šli, odehráli jsme s Opavou dobré zápasy v této i minulé sezoně. Měli jsme v hlavě, že se s nimi dá hrát. Určitě jsme na tom teď líp než před sérií, dokázali jsme je porazit doma i venku, zvládli jsme i těžký zápas s těžkou koncovkou, což se nám v této sezoně moc nedařilo, navíc s tak zkušeným soupeřem. Věřím, že jsme teď dobře nastavení, nelétáme v oblacích, víme, že Opava se jen tak nevzdá a bude to ještě těžký boj.

Kde jste viděl hlavní klíč k velkému obratu z minus 11 bodů v závěru čtvrté čtvrtiny čtvrtého utkání až do prodloužení?
Na to, jaký jsme tým, jsme si ten závěr zkušeně odšestkovali, měli jsme asi lepší nervy, když se házely šestky za šestkami. Asi jsme byli jinak nastavení než soupeř, který si asi myslel, že už to má vyhrané. My ale nesložili zbraně, „Majk” Svoboda měl útočný doskok, něco jsme ubránili a celé to završil „Majk” trojkou na prodloužení, což byla pečeť na to všechno. Stále jsme byli v zápase a nakonec se nám to vrátilo po celé té těžké sezoně se spoustou náročných zápasů. Teď se nám to basketbalové štěstí trochu vrátilo.  

Jak složitá byla z vašeho pohledu trojka na prodloužení Michala Svobody tři vteřiny před koncem čtvrté čtvrtiny?
Všichni, kdo tu trojku viděli, chápou, že ta střela byla fakt těžká. Netroufnu si říct, že by to „Majk” dokázal trefit stejně z následujících deseti pokusů. Tenhle mu ale padl. Opava tam navíc mohla faulovat (a dát tak Ostravě jen dvě šestky), takže jsme museli jít po přihrávce hned do střely. „Majk” to vystřelil z otočky, sotva si srovnal nohy za oblouk a nějak naslepo to vypustil a padlo to. Kdyby to koš nebyl, věřím, že by se měl pískat i faul, nebo to mohla být i čtyřbodová akce, ale v daný moment jsme byli rádi i za tu trojku. A věděli jsme, že po takovém návratu jsme už prodloužení nemohli prohrát.

Měli jste v tomhle utkání šest dvojciferných střelců, Opava jen tři. Čím to, že jste tu nejlepší formu naladili právě v závěru sezony?
Zdá se, že jsme se dali všichni dohromady a všichni jsme zabrali. Tím ale nechci říct, že ti, co nedali body, se na tom nepodíleli, protože k tomu každý přispěl. A my, kteří bysme měli být bodovými lídry, jsme se konečně prosadili výrazněji ve větším počtu, a ne jen někteří.

Máte před sebou tři mečboly. Co musíte zvládnout, a co naopak nesmíte, abyste aspoň jeden z nich využili?
Především do dalšího zápasu musíme jít s chladnou hlavou. Nejde do toho jít tak, že jeden zápas se nám určitě podaří. Stát se může ledacos. Musíme se proto v zápase držet co nejdéle, nenechat si Opavu odskočit na deset nebo patnáct bodů. Tlak je teď na Opavě, a pokud se s ní budeme držet co nejdéle, v závěru budou mít oni víc svázané ruce. Jinak ale nečekám nic jiného než v těch dosavadních zápasech. I páté utkání bude těžké, fyzické, Opava se bude tlačit víc pod koš, bude spousta trojek a útočných doskoků, o které se Opava bude snažit. Na to si musíme dát pozor.

Pokud by se týmu, kterému během skupiny A2 hrozila i absence v předkole, povedlo dotáhnout postup do semifinále přes úřadujícího mistra, byl by to z pohledu senzačnosti váš top zářez kariéry?
Mám už Slovenský pohár s Prievidzou, ale mírou té senzačnosti a nečekanosti by to byl můj největší úspěch. Věřím, že jsme ještě neřekli poslední slovo, a pokud by se postup podařil, tak že bysme potrápili i Nymburk a bojovali o každou výhru a šanci ukázat, že v nás něco je a že i nějaký tým z A2 se může probojovat tak vysoko.