"Kávový MVP": Vždycky jsem to chtěl zkusit

S MVP FINAL FOUR JAROMÍREM BOHAČÍKEM Stačilo pár minut, aby se naplno dostal do utkání. Při nájezdu se mu postavil do cesty Michal Mareš z USK, odpadl od něj na zem a pískal se průraz. Jaromír Bohačík s tím ale zásadně nesouhlasil. V takových chvílích pak u něj obvykle následuje podřazení a ohromné nasazení ve všech činnostech. Vzápětí se tak začal prosazovat v útoku a dvakrát trefil i střelu „do obličeje“ těsně před sebou stojícího obránce. Také ale v řadě případů reagoval na výroky arbitrů, smál se nad nimi, tleskal i kroutil hlavou. Ohromné drama dohrával se čtyřmi osobními chybami, ale nakonec mohl po siréně prodloužení pohárového finále zvednout ruce nad hlavu ve vítězném gestu. I jako vyhlášený MVP Hyundai Final Four. Vítězství Nymburka také znamená, že naplní svůj slib a postaví se na jedno odpoledne ke kávovaru nymburského podniku Charlie´s Coffee & Garden, kde bude - jako sám velký kávový fanoušek - obsluhovat hosty.
 

S MVP FINAL FOUR JAROMÍREM BOHAČÍKEM Stačilo pár minut, aby se naplno dostal do utkání. Při nájezdu se mu postavil do cesty Michal Mareš z USK, odpadl od něj na zem a pískal se průraz. Jaromír Bohačík s tím ale zásadně nesouhlasil. V takových chvílích pak u něj obvykle následuje podřazení a ohromné nasazení ve všech činnostech. Vzápětí se tak začal prosazovat v útoku a dvakrát trefil i střelu „do obličeje“ těsně před sebou stojícího obránce. Také ale v řadě případů reagoval na výroky arbitrů, smál se nad nimi, tleskal i kroutil hlavou. Ohromné drama dohrával se čtyřmi osobními chybami, ale nakonec mohl po siréně prodloužení pohárového finále zvednout ruce nad hlavu ve vítězném gestu. I jako vyhlášený MVP Hyundai Final Four. Vítězství Nymburka také znamená, že naplní svůj slib a postaví se na jedno odpoledne ke kávovaru nymburského podniku Charlie´s Coffee & Garden, kde bude - jako sám velký kávový fanoušek - obsluhovat hosty.

„Těším se na to moc. Už několik letních prázdnin jsem říkal, že bych si to chtěl v kavárně zkusit - stoupnout si za tu mašinu na přípravu kávy a vzít do ruky tu páku,“ těší se na splnění přání křídelník Nymburka a reprezentace, který ve finále poháru pomohl ke zdolání USK 21 body a 7 doskoky.

Jaromíre, jako byste si teď každý zápas na domácí scéně dělali těžší a těžší, byť samozřejmě úsilí USK vám ztížit cestu k obhajobě bylo enormní...
Takový je prostě pohár. Je nervózní a hlavně musím říct, že USK hrál dobře. A i když jsme věděli, jak bude soupeř hrát, tak Appleby předvedl úžasný zápas a musím USK pochválit, že zahrál opravdu výborně. Pohár ale i tak zůstává v Nymburce.

Jak se autor 36 bodů Raheem Appleby ve skórerské zóně, do které se dostal, dal bránit?
My na něj nehráli právě nejlíp. Mohli jsme použít nějaké věci víc, ale to jsou taktické prvky, které už teď nikoho nezajímají. Je pravda, že měl velký den, proměňoval i velmi těžké střely a my jsme trochu upustili od taktiky, kterou jsme měli v plánu. Appleby ale zaslouží velké uznání.

 

Co udělalo ze zápasu drama především?
Asi to udělal právě Appleby. Dal hodně přes třicet bodů a byl rozdílovým hráčem. Jak už jsem ale řekl, pohár i tak máme my, a to je nejdůležitější.

Dá se i poté, co USK nad vámi v domácím ligovém utkání vedl ve 34. minutě o 4 body, říct, že je teď pro vás nejhůře překonatelným soupeřem na české scéně?
Tak, já jsem ten zápas na Folimance nehrál. A jestli je teď nejtěžší? USK se dostal do finále a předvedl velkou kvalitu. V semifinále porazil Opavu, která letos hraje výborně, a i když se na turnaj nedostavila v nejlepší formě, ten výsledek bych nechtěl vůbec podceňovat. USK letos ukázal, že i s těmi nejlepšími umí hrát velmi dobře, v lize porazil prakticky všechny soupeře (kromě Nymburka), a jestli je pro nás nejtěžším soupeřem, se ukáže možná až v play-off, kde se teprve bude lámat chleba.

V utkání si nešlo nevšimnout, kolikrát se vám při sebězích a nájezdech do koše postavili hráči USK na průraz, často i úspěšně. Je těžké se s tímto herním prvkem vyrovnávat nebo s ním počítat?
Je to o čtení hry. USK hraje rychlý předskok (při clonách), my se to v zápase docela snažili posílat na dlouhé a pak je to o spacingu (rozmístění hráčů týmu na útočné polovině). Mně osobně tahle obrana nepřijde jako ta nejtěžší k překonání a většinou na nás soupeři i hrají něco jiného. Pro případnou play-off sérii bychom si ale tohle načetli, řekli, jak na to hrát, a myslím, že by to bylo v pohodě.



Musí se ale dávat větší pozor, abyste soupeře nezboural a nepískal se průraz, což se vám jednou stalo při nájezdu přes Michala Mareše?
Nevím, jestli se to stoupání na průraz dá trénovat, v každém případě mají na tuhle obranu vhodné typy, jsou nepříjemní, brání celá pětice, která i dobře rotuje po clonách a výpomocích. A hodně ucpávají vymezené území. Člověk s tím pak samozřejmě musí počítat.

Velkým tématem utkání byly faulové problémy hlavních opor na obou stranách, což se od 15. minuty po rychle nabraném druhém a třetím faulu týkalo i vás. Právě ve druhé čtvrtině začalo přibývat nervozity i rozporů s rozhodčími. Bylo těžké hrát s vědomím této faulové zátěže i s tím, že jste museli spolknout některé velmi sporné výroky?
Faulů bylo hodně, a to na obou stranách. My si z toho musíme odnést to, že se musíme víc soustředit na sebe. Konkrétně já jsem v tomhle zápas moc nezvládl. Musíme to vzít tak, že s tím nejde nic dělat, soustředit se na sebe a hrát, jak se má.

Zajímavé je, že nakonec jedinou technickou chybu dostal za v tu dobu už nakumulované protesty váš kouč.
(usměje se) To zajímavé je. Bylo to velmi divoké, ale tohle je na poháru atraktivní. Je to jen jeden zápas, což tomu dodává emoce. Já ale nevím, jestli to trenér neudělal i schválně, protože mi to přišlo takové na půl plynu, jako že to měl pod kontrolou. Možná bychom se ho mohli zeptat, jak to bylo, jestli byl opravdu tak vytočený, nebo chtěl jen vytvořit tlak.

 

Závěr zápasu se s výjimkou využití Bookera hrál – jak bývá v Nymburce ve vypjatých sekvencích tradicí – převáže se zkušenými Čechy. Je to hodně dané tím, že jste už zvyklejší na „místní podmínky“ a dokážete s tím pracovat a hrát?
Je pravda, že tady v Česku se hraje trochu jinak než třeba v Lize mistrů, konkrétně v tom posuzování (faulů). Ale i basket celkově je jiný. Nicméně nevím, zda tohle byla taktika trenéra. Spíš myslím, že reagoval na danou sestavu USK. Mám pocit, že naši (zahraniční) dlouzí, konkrétně třeba Zach Hankins, tam ke konci delší dobu nebyli. USK hrál hodně v malé sestavě a my na to nějak reagovali.

Co bylo v koncovce podle vás klíčové?
Jistě to, že Benďák (Petr Benda) dal klíčové šestky, které nám zajistily prodloužení. Vojta (Hruban) pak v prodloužení proměnil své pověstné střely po driblingu nebo po otočce. V nastavení už to tak bývá, že kdo se dřív odpoutá na nějakých pět bodů, už to většinou i utrhne. A i když USK byl schopný dávat koše i přes dlouhé ruce naší obrany, my jsme tam měli pár stopek a možná už jim trochu odešla síla.