Každý z těch čtyř bere jen trofej. Svou první!

Z pohledu tří vzájemných zápasů v této sezoně si pro víkendové Louda Auto FINAL 4 na pražské Královce nešlo přát lepší semifinálový souboj než ten sobotní mezi Kolínem a Děčínem (18:00). Jeden byl napínavější než druhý, skore se přelévalo jako rozbouřený oceán a došlo i na dramata v koncovkách. 

A tohle všechno dobře ví i děčínský Válečník Matěj Svoboda, který nezastírá, že i tentokrát může vyhrát kdokoli. Taky si je ale dobře vědom, že jak pro jeho tým, tak pro ostatní tři účastníky závěrečného turnaje Českého poháru platí, že cokoli jiného než získání první klubové trofeje nebude plně uspokojivé.

Matěji, v jakém rozpoložení je váš tým před prvním vrcholem sezony?
Aktuálně je to nějaká osmička z deseti. Udrželi jsme si třetí pozici v lize, v týmu panuje dobrá nálada, nedávno se nám vrátili zranění hráči „Pomi” (Pomikálek) a Péťa Macháč, hrajeme i dobrý basket a předvádíme kvalitní výkony, takže dávám osm. Dva body si ještě nechávám, protože vždycky to může být i lepší.

Je získání první klubové trofeje vaším jednoznačným cílem?
Je to tak, je to náš jasný cíl, protože v aktuální sezoně, kdy každý může porazit každého, a díky tomu, že Nymburk na FINAL 4 nepostoupil, je ten turnaj otevřený pro všechny týmy, kdy všechny čtyři budou chtít vyhrát. Spokojený tým bude jenom ten, který to celé vyhraje. Každý, myslím, bere jen první místo a každý tak bude chtít postoupit do finále a ne bojovat o třetí, nebo druhé místo.

Jste jedním z nejlepších týmů sezony, s jednou z nejstálejších forem, už někdy myslíte i na šanci na double?
(usměje se) Řekl bych, že troška snění není vůbec špatná a každý o těch největších úspěších sní, ale aktuálně je to jen někde vzadu v hlavě, takové malinké chvilkové pomyšlení, že by to bylo určitě super. Veřejně nebo nějak otevřeně se o tom ale nebavíme, protože je to pořád všechno daleko a snažíme se zůstávat nohama na zemi. Tou vyrovnaností sezony se to může všechno hodně rychle otočit proti nám a za 14 dní můžeme bojovat v předkole play-off.

Je zvlášť letošní FINAL 4 enormně atraktivní tím, že může vyhrát kdokoli, a je z pohledu loňského léta velké překvapení, že dva top týmy posledních let v něm budou chybět?
Ta možnost uspět pro všechny čtyři celky určitě přidává na atraktivitě, protože to může být opravdu velký úspěch pro kohokoli. Ať vyhraje kterýkoli tým, bude to pro něj vůbec první trofej, což znamená obrovský úspěch. A i když jde až o druhou domácí soutěž po lize, tak by to byla velká věc a my to tak v klubu vnímáme. Bereme to se vší vážností, věřím, že se dobře připravíme a budeme chtít uspět. A že chybí Opava s Nymburkem, je z toho pohledu před sezonou překvapením, protože Opava pomýšlela na obhajobu, a Nymburk to chtěl vyhrát zpátky. Poslední roky jsou to dva top týmy a na začátku sezony by to nikdo netipoval, ale letos ani jeden nemají ideální rok a z toho pohledu už to ani takové překvapení není.

Kolik děčínských tifosi se s vámi v sobotu na pražskou Královku vydá?
Věřím, že co nejvíc a že se na to naši fanoušci těší stejně jako se těšíme my. Praha je kousek a určitě si tam spousta lidí najde cestu. Už při zápasech na Slavii nebo na USK možná kolem stovky fanoušků v Praze bylo, nebo mi to tak aspoň připadalo. Dokázali vytvořit i venku skvělou atmosféru a zvlášť na semifinále FINAL 4 doufám, že se spousta lidí chystá. Přesný počet si netroufám odhadnout, ale věřím, že jich bude nejvíc ze všech týmů a udělají nám domácí atmosféru.

Po čase se dá váš zdravotní stav označit za perfektní, bude to hodně důležitý faktor?
Sám to musím zaklepat. Jsem za to rád, protože síla našeho týmu je opravdu velká, když jsme kompletní a je to hodně znát, když hrajeme s „Pomim”, nebo bez něj.

Co ukázaly tři dosavadní vzájemné zápasy s Kolínem, kdy první jste v Kolíně prohráli o jediný bod a doma jste pak jednou do půle ztráceli o 16 a podruhé o 11, ale vždy jste o několik bodů zvítězili?
To napovídá tomu, že se absolutně nedá předpokládat průběh sobotního semifinále. Vyhrát může kdokoli, o čemž nás ty předchozí zápasy přesvědčily, byť vedeme 2-1. Kolín mohl klidně všechny tři vyhrát. Doma jsme v prvním utkání celý druhý poločas dotahovali a podruhé jsme začali 1-12. Pak jsme vedli o 16, ale Kolín se v závěru dotáhl a bylo to nahoru dolů. Navíc všechny zápasy jsme prohráli na doskoku, takže nás nečeká vůbec nic lehkého a i pro nezaujatého fanouška to bude velice atraktivní utkání.

Kolín až na občasné brejkové výpady Slavinskase nebo Šišky přednostně spoléhá na hru 5 na 5. Je tak důležité nenechat si vnutit jeho styl a tempo hry?
Je to tak. Kolín je takový tým, kdy každý zápas může bodově explodovat někdo jiný. A my si musíme pohlídat, aby se nikdo z těch hlavních nedostal do většího laufu, což by se pak těžko zastavovalo. A určitě si opět nesmíme nechat Kolín utéct, protože to, že se nám doma podařilo dvakrát vrátit, neznamená, že se to povede znovu.

V dosud nejdůležitějším zápase sezony se vám postaví bývalý spoluhráč Ondřej Šiška, který naposledy v Děčíně nezažil nejproduktivnější duel. Není na něm ve vzájemných zápasech těm sedm děčínských let ještě trochu znát?
Vím, že to poslední utkání ho trápila nějaká viróza, tak možná nebyl ve své kůži. A jinak ty zápasy jsou pro něj o to těžší, když tady tolik let hrával. Ta atmosféra je u nás obecně pro všechny týmy nepříjemná a v Děčíně se nevyhrává. Já to po zápase i Ondrovi říkal, že to tak je a že to sám dobře ví (usmívá se). My zatím můžeme být jenom rádi, že proti nám přehnaně neřádil, ale jak moc tam hraje roli nějaká nervozita ze zápasu s bývalým týmem, to nevím, protože zrovna on se s něčím takovým nepotýká. Tlak snáší dobře a je to zkušený hráč, takže spíš mu to jen nevyšlo nejlíp. Určitě je proti nám extrémně namotivovaný.