Kde nejvíc tlačí bota děčínské Válečníky

S TOMÁŠEM VYORALEM Ještě nedávno se zdálo téměř jisté, že Válečníci bez větších potíží uhájí velmi výhodnou třetí pozici pro play-off, která v případě postupu do semifinále zaručuje vyhnutí se nejtěžšímu možnému soupeři. Jenže kolo dalo kolo, pražské Sovy naladily top formu dekády a urvaly 9 z posledních 12 zápasů. Severočeši oproti tomu padli (při dvou soubojích s mistrem) pětkrát ze šesti zápasů a rázem jsou před posledními třemi koly nadstavby před USK o jedinou výhru, navíc s ním mají bilanci 1-2 a minus 8 bodů, přičemž poslední vzájemný duel je čeká v aktuálně téměř nedobytném stánku Pražanů. A to už je důvod pro válečnický neklid. Nebo ne?

S TOMÁŠEM VYORALEM Ještě nedávno se zdálo téměř jisté, že Válečníci bez větších potíží uhájí velmi výhodnou třetí pozici pro play-off, která v případě postupu do semifinále zaručuje vyhnutí se nejtěžšímu možnému soupeři. Jenže kolo dalo kolo, pražské Sovy naladily top formu dekády a urvaly 9 z posledních 12 zápasů. Severočeši oproti tomu padli (při dvou soubojích s mistrem) pětkrát ze šesti zápasů a rázem jsou před posledními třemi koly nadstavby před USK o jedinou výhru, navíc s ním mají bilanci 1-2 a minus 8 bodů, přičemž poslední vzájemný duel je čeká v aktuálně téměř nedobytném stánku Pražanů. A to už je důvod pro válečnický neklid. Nebo ne?   

„V tabulce je to teď hodně srovnané, což je z pohledu fanoušků dobře. Atmosféra těch posledních zápasů bude daleko lepší, lidi se na ně budou víc těšit, když o něco půjde. Pro nás to ale znamená, že musíme aspoň dvakrát vyhrát, abychom třetí místo udrželi. Los nemáme špatný a je to jen na nás,“ nezní nijak vystrašeně ústřední dirigent Děčína Tomáš Vyoral.

Moc dobře si je vědom, že sesun na čtvrté či páté místo by znamenal nejen případné semifinále smrti, ale také vysoce pravděpodobné 500kilometrové štreky při čtvrtfinálové sérii s Opavou. A těm se v Děčíně chtějí vyhnout stůj co stůj.     



„Už jsme ty dálky v minulých play-off párkrát zažili a rozhodně je ve čtvrtfinále jezdit nechceme. Moct si vybrat, radši bych jezdil do Kolína. V Opavě je navíc v play-off i bouřlivější prostředí a pro soupeře je to o dost horší, než by to bylo v Kolíně,“ říká playmaker na adresu momentálně pravděpodobnějšího středočeského protivníka pro čtvrtfinále. „I když Kolínu poslední kolo vyšlo, tak myslím, že Opava je teď lepším týmem a pro nás by tak byla méně přijatelným soupeřem.“

Děčín ještě doma hostí Pardubice a Kolín a ke klíčovému venkovnímu duelu zajíždí na USK. Sovy kromě vzájemné bitvy čekají cesty do Nymburka a do Kolína, který už víceméně počítá s šestou příčkou.

„Třetí místo je pro nás udržitelné. Pokud Nymburk k zápasu s USK přistoupí zodpovědně, měl by vyhrát, a bude tak hodně záležet, co my ukážeme na Folimance. V závěrečných třech kolech musíme zahrát líp, než co jsme předváděli v poslední době,“ je si vědom Vyoral. A dodává, že jeho tým si musí lépe pohlídat druhé poločasy. Naposledy v Opavě se Děčínu stala druhá půle osudnou, v Kolíně ještě vyvázl s vítězným prodloužením.

Co u třetího týmu tabulky překvapuje, je aktuálně o dva body záporné průměrné skore (76,7 – 78,7), na němž měly lví podíl dvě vysoké porážky v Nymburce (88-39 a 111-75) a jedna z Pardubic (101-75).
 

Zatímco děčínský útok se poslední tři roky pohybuje na podobné úrovni (78,5, 75,8 a 76,7), oproti minulým dvěma sezonám se propadla obrana (72,9, 72 a 78,7).  

„I já to beru tak, že obrana je pro nás teď větším problémem. Nemáme tu špatné obránce, ani to není v tom, že by se nám nechtělo bránit, ale nejsme schopní dobře bránit týmově. Dostáváme snadné body zpod koše a sami se hodně nadřeme v útoku. To musíme změnit, každý v obraně může předvádět o dost lepší výkony než dosud,“ podotýká rozehrávač.

„Možná se víc soustředíme na útok, o kterém každý říká, že nám teď nejde, a na obranu jsme zapomínali.“

I ofenzivě nicméně leccos chybí, přičemž sami Válečníci už během této sezony zmiňovali jako bolavé místo nedostatečně efektivní přechodovou fázi. „Dostáváme hrozně moc bodů, nemáme obranné doskoky a tím pádem nemůžeme ani chodit rychle dopředu. Navíc soupeři už jsou na nás připravení, malé hráče „nabírají“ daleko dřív a my se nemůžeme tak rychle rozběhnout,“ všiml si Vyoral.

Vyoralem zmíněné doskoky Severočechům oproti minulým dvěma sezonám rovněž poklesly – z 35,7 a 36,8 na letošních 34,5. Nedávno v Opavě byl tým přeskákán nejhorším celkem v této statistice 29-38 a při domáčí porážce s USK dokonce o parník: 25-43.
 

„V tréninku už jsme se na to zaměřovali. Soupeři nám moc doskakují útočně, mají druhé třetí šance, ale všechno to je spojené s obranou, v té to začíná. K ní se pak musí přidat doskok a až pak může přijít rychlý protiútok,“ vypočítává rozehrávač.  

Výstavní disciplínou Válečníků je v poslední dekádě trojkopalba. I tady ale letošní sezona přinesla útlum – z více než 34 procent v předchozích dvou ročnících celek spadl na 32. Z prvních 17 utkání této sezony nejméně 10 trojek posadil do koše v sedmi případech, pak ale jako když utne – 11krát v řadě to nevyšlo. Až nyní v Nymburce 10 tref z 25 pokusů. Zajímavostí tu je, že předposlední takový duel byl opět s Nymburkem (33/13), při smolně ztraceném prodloužení doma.    

„Nymburk dobře ucpává vnitřní prostor a my musíme střílet z dálky. Obecně platí, že pokud nám to bude z dálky víc padat, i podkošoví hráči budou mít pro sebe daleko větší prostor. Hlavně je to ale pořád o té obraně. Pokud chceme v play-off uspět, musíme ji ještě víc zmáčknout,“ vrací se k původnímu tématu opěrný pilíř týmu.   

Poslední porážka v Nymburce (111-75) opticky vypadala líp než ta první z palubovky soupeře (88-39), pořád byl ale rozdíl 36 bodů. Jako by mistr měl proti vicemistrovi vždy extra motivaci. „Ta rivalita ve vzájemných soubojích tam je. Oni se na nás připraví o dost víc než na jiné, záleží ale hlavně na tom, jak se chce hrát americkým hráčům, protože na těch to stojí, a pokud budou chtít hrát na sto procent, tak na ně nemáme,“ přiznává bývalý hráč Nymburka.
 

Děčínští hráči ovšem stále nežijí jen basketbalem. V sezoně se zabaví například natáčením originálních upoutávek a letos již popáté i výročním klubovým plesem. Ten se odehrál začátkem března, tradičně byl vyprodaný a opět jej provázelo i speciální vystoupení týmu vicemistrů NBL.

„I podle ohlasů se to letos zase povedlo. Náš výstup jsme tentokrát dali jen po dvou zkouškách,“ říká Tomáš Vyoral, podle nějž hráči pro slavnostní večer nejsou vázáni žádnou večerkou.

Teď už ale čas na žádnou zábavu nebude. Od středečního večera totiž budou prakticky v každém duelu až do play-off palubovky doslova hořet…