Když se dějí věci! I bez jumbotronů pod střechou

S HRDINOU DĚČÍNA TOMÁŠEM VYORALEM Už předposlední kolo základní části naznačovalo, že se v Kooperativa NBL cosi děje. Počet smečí v šesti zápasech atakoval dvacítku, což při důležitosti oněch bitev nebylo vůbec málo. Poslední Brno si proti mistrovi otevřelo továrnu na „kulichy“, kterých mu nasadilo hned šest, a že stály za to. Stejně jako konečné skore - o pouhých 7 bodů pro favorita. Zápas ozdobilo celkem sedm smečí, trefy z půlky Ivana Mikuliče a Jiřího Welsche, nymburský Eugene Lawrence zapsal pět asistencí během pouhých 5 minut první čtvrtiny a brněnský veterán Michal Křemen kontroval famózní „vyosenou“ trojkou ala Reggie Miller, při níž letěl vzduchem zleva doprava.

S HRDINOU DĚČÍNA TOMÁŠEM VYORALEM Už předposlední kolo základní části naznačovalo, že se v Kooperativa NBL cosi děje. Počet smečí v šesti zápasech atakoval dvacítku, což při důležitosti oněch bitev nebylo vůbec málo. Poslední Brno si proti mistrovi otevřelo továrnu na „kulichy“, kterých mu nasadilo hned šest, a že stály za to. Stejně jako konečné skore - o pouhých 7 bodů pro favorita. Zápas ozdobilo celkem sedm smečí, trefy z půlky Ivana Mikuliče a Jiřího Welsche, nymburský Eugene Lawrence zapsal pět asistencí během pouhých 5 minut první čtvrtiny a brněnský veterán Michal Křemen kontroval famózní „vyosenou“ trojkou ala Reggie Miller, při níž letěl vzduchem zleva doprava.

Záložní rozehrávač Svitav Petr Andres, který rozhodně neoplývá přehnanou ligovou zkušeností, si z autu nahodil míč o záda prostějovského soupeře a mazácky skóroval, jeho spoluhráč Bryan Smithson se hned v první obraně za nový tým blýskl ziskem a vzápětí i pasem na alley-oop dunk. Lion Stanislav Zuzák ukázal, že skvěle vnímá prostor, když poslal asistenci bez dívání nad hlavou na spoluhráče za sebou, stojíc zády ke koši. Pardubický Dominez Burnett vykouzlil málo vídanou „střílenou“ asistenci pod koš. A třeba soví pivot Mladen Primorac, sváteční to distanční střelec, svou čtvrtou úspěšnou trojkou z desátého pokusu v sezoně zavřel se sirénou poločas v Ústí.

V závěrečném kole základní části pak mmcité vyrukovalo 5 dunky Simpsona s Turmanem na Lions, ligový top skórer Jaromír Bohačík nemilosrdně zblokoval bratra Petra při duelu USK s Ostravou a Tomáš Vyoral se složitým, nicméně úspěšným odhodem i přes faul při průniku skrze dvoučlennou pandí zeď už zahříval na první dějství nadstavby, jehož se stal svrchovaným pánem.



I když v pěti dosud odehraných zápasech bylo zatlučeno celkem 21 dunků, a třeba Nymburk zničil Kolín dokonce 11 bloky, byli to docela jiní kouzelníci, kteří se starali o nevýslovné drama a úžas na tvářích fanoušků. Ti v Děčíně – při souboji Válečníků s Opavou -  sledovali jednoznačný Zápas sezony, dvakrát prodlužovaný a lemovaný takovými trefami, jaké se v téhle koncentraci jen tak nevidí.

„Na nedělní regeneraci už jsme to probrali a myslím, že pro hodně z nás, ne-li pro všechny, to byl vůbec nejunikátnější zápas, jakého jsme byli součástí. Dvě prodloužení, vyhrát mohly oba týmy a celkově to bylo dost divoké,“ usmál se Vyoral, hlavní hrdina show, který je v současnosti „clutch playerem“ NBL číslo 1, neboť jeho schopnost rozhodovat koncovky vítěznými střelami se sezonu od sezony stále zlepšuje.

Trenér Děčína Pavel Budínský se nebál po zápase podotknout, že sestřih toho nejlepšího by mohl konkurovat i NBA. „Ty závěrečné akce i některé další z předchozího průběhu byly opravdu dobré. Samozřejmě v NBA je to rychlejší, jsou tam daleko lepší obránci i útočníci, ale divákům se ten sobotní zápas musel líbit. Takové utkání se vryje do paměti, navíc 50 minut hry si musí užít každý,“ přitaká rozehrávač Válečníků.

S kouzly v ARMEX Sportcentru začal na startu čtvrté čtvrtiny slezský snajpr Luděk Jurečka, který v nouzi - navíc v pohybu dozadu a do strany - odhodil ve zrychleném režimu v poslední vteřině útoku stylově nepopsatelný pokus, který však skončil v obroučce!
 

„Já jsem tam bránil Jakuba Šiřinu, který z průniku po zadní lajně přihrával do levého rohu, Jurečka už musel střílet, nějak to odhodil na koš a bohužel pro nás to tam spadlo. Z těch velkých střel to byla určitě největší „haluz“,“ usmívá se Vyoral.

A pak už se schylovalo k první dramatické chvíli. „My jsme si to ve čtvrté čtvrtině zkomplikovali sami. Minutu čtyřicet do konce jsme vedli o sedm, navíc jsme pak ještě nepoužili střelecký faul a Radovan Kouřil proměnil těžkou trojku na prodloužení,“ sype si Vyoral popel na hlavu kvůli koši, který 1,6 vteřiny do konce 4. čtvrtiny rozhodl o pokračování spektakulárního představení za stavu 86-86.
 

Playmaker tu narazil na poměrně neřídký ligový jev, kdy tým vedoucí v posledních vteřinách zápasu o tři body nedokáže zamezit trojkovému pokusu soupeře. V tomto případě těsně před střelou měl Kouřila na starosti právě Vyoral, ovšem po lehké cloně hostů došlo k přebrání střelce pivotem Pavlem Houškou.

„My jsme asi chtěli ukrojit co největší čas z limitu a pak nějak faulovat. To se bohužel nepovedlo, ale i tak ta trojka byla těžká, přes obránce. Přesto beru za chybu, že jsme to dopustili. Měli jsme Opavu poslat ke dvěma šestkám a pak si to urvat sami a ne spoléhat, že trojku nedají.“       

Ještě před startem této sezony by zřejmě málokdo čekal, že si střelu o všechno vezme právě 21letý Kouřil. Překvapil Válečníky obsazením se do hlavní role?

„Už ani ne. Udělal hodně velký pokrok, v Opavě si věří, hraje velké minuty a patří k nejstěžejnějším hráčům a tvůrcům hry,“ nebere si polehčující okolnost severní dirigent.

Posuňme se nyní dál, k samému závěru prvního prodloužení, kdy tři a půl vteřiny před koncem Vyoral nesnadnou trojkou s Kouřilovou rukou v obličeji zařídil srovnání na 101-101 a tím dokonce 50minutový zápas.
 

„Ta akce byla namalovaná pro mě, ale ještě spíš pro Lukáše Palyzu. I když neměl nějaký super zápas, tak je to střelec a věříme, že to zlomí. Měl hrát „hand off“ s Pavlem Houškou,“ odkazuje Vyoral k akci, kdy by Houška z driblingu odložil míč Palyzovi do ruky a tělem mu udělal místo na střelu. „Opava to ale dobře „přebrala“, Lukáš už neměl dribling, předal míč mně a už nezbývalo než to nějak zvednout za tři. Naštěstí to tam spadlo. I když naštěstí…. Stejně jako my jsme udělali chybu předtím, tak tady to stejně nezvládla Opava. Podle mě měla taky jasně faulovat.“

Věřil Vyoral v momentě odhodu svému projektilu?
„Nebyla to vyložená „haluz“. Sice jsem střílel přes hráče a přes ruku, ale věřil jsem, že to vyrovnat můžu.“

A pak už přišel zlatý okamžik zápasu a další světla lamp pro 24letého děčínského hrdinu, který v utkání proměnil 4 z 5 trojek. „Radek Kouřil v posledním útoku Opavy nedal trojku a my měli asi deset vteřin na poslední střelu. Já předribloval na útočnou půlku, hrál 1 na 1 do Radima Klečky a po zadovce jsem to zapíchl skoro dva metry za trojkou, protože už se mi nechtělo nic vymýšlet. No a vyšlo to.“
 

Ještě že tak, dodá hned chladnokrevný snajpr. „Hrát ještě třetí prodloužení, tak nevím, jestli bychom to fyzicky vydrželi. Bylo to určitě vysvobození, ale myslím, že i soupeř už byl hodně unavený.“

Jak vyplyne z další výpovědi, nemusí to být zase taková náhoda, že právě Vyoral dokáže opakovaně v koncovkách podobně bláznivé projektily sázet do koše. „My s Lukášem Palyzou tyhle střely občas trénujeme. Úspěšnost tam valná není, ale snažíme si navozovat ty zápasové situace a v horku utkání je pak šance proměnit o něco větší. Člověk si ale hlavně musí věřit, jinak by takovou střelu ani nemohl dát. A já si věřil.“

Sobotní večer byl Tomáši Vyoralovi nejspíš souzený. Ovšem v rámci rodinného basketbalového klanu nejen jemu. O rok mladší sestra Tereza téměř ve stejný čas zazářila pro změnu v dresu ZVVZ USK Praha, když 17 asistencemi v utkání se Strakonicemi dorovnala rekord ŽBL hvězdné Španělky Laii Palau.

Ale že by oba potomci otce-vicemistra Evropy byli po víkendu zaplaveni slovy superlativů a chval, na to zapomeňte. Aspoň se tak zdá podle Tomášovy reakce: „Ještě jsem o tom s tátou pořádně nemluvil. Ale jo, oba jsme byli dobrý…“

Zřejmě slušnej oddíl, chtělo by se dodat.