Kluci z Nymburka říkali, že to nechápali
Proti bývalému chlebodárci vystřihl performanci, nad níž kroutili hlavou i jeho bývalí spoluhráči. Do ruda rozžhavený power forward Luboš Kovář jen o jediný bod nedorovnal své ligové maximum, když v sobotu proti Nymburku zapsal 20 bodů, 10 doskoků a trojky 6/4.
Jenže ani tohle všechno nakonec na obhájce titulu nestačilo. Stejně jako pardubické vedení o 18 bodů. O tom proč, bude nyní mluvit jedna z letních posil Beksy, která tvrdí, že stále ještě neukázala všechno.
Luboši, bez ohledu na výsledek jak dlouho jste čekal na takhle výrazný výkon a zápas?
Nevím, jestli přímo čekal, ale věřil jsem, že to přijde, že se chytnu a bude to dobré. A pomůžu týmu víc, než to bylo dosud. Jsem teď v ale v úplně jiné pozici než v Nymburce, hraju spoustu minut a nechci říct, že to někdy muselo přijít, ale taky jsem na to vyloženě nečekal. Jsem prostě rád, že se to podařilo.
Nymburk jako soupeř vám významně navýšil motivaci?
Bral jsem to stejně jako každý z předchozích zápasů. Možná někde vzadu v hlavě jsem to měl, že jsem byl víc motivovaný, ale snažím se brát každý zápas stejně.
Ukázal jste vše ze svého arzenálu, který byl poslední sezony z většiny poměrně ukrytý? Tedy trojky, střely z odskoků, nájezdy i spoustu doskoků?
Já doufám, že tohle ještě nebylo všechno. A že pořád něco schované mám. Platí ale, že tenhle zápas se mi povedl, některé střely byly už fakt těžké a kluci z Nymburka mi potom říkali, že to nechápali, jak jsem takové trefoval. Byl to ale jeden zápas a další se mi zase takhle dařit nemusí.
Vylovil byste z paměti individuálně podobné nebo ještě lepší utkání ze své ligové kariéry?
Takové se mi asi naposledy povedlo na loňské univerziádě. A v české lize to možná bylo jednou za Nymburk doma proti Ústí (19+10 doskoků a trojky 6/5 z března 2023, kdy Ústí je podle statistik Kovářův velmi oblíbený tým - pozn.) a předtím to bylo něco ve Svitavách.
Mimochodem, nejméně čtyři trojky jste teď dal právě od zmíněného zápasu s Ústím poprvé. Jak moc se jim věnujete v tréninku? Kolik třeba proměníte ze stovky?
Takovým cvičením se nevěnuju, ale mám velkou důvěru od trenéra Honzy Šotnara, který mi říká, že střílet umím, tak ať střílím, když můžu. A to sebevědomí díky tomu na takové střely mám a jsem rád, že jsem to konečně trefil.
Vést o 18 bodů po 31 minutách a hlavně vést skoro celý zápas, byl to při aktuální formě a hře Nymburka průběh snů, když uvážíte i absenci vašeho lídra Petra Šafarčíka?
Těch 31 minut by se tak dalo označit, ale zbytek poslední čtvrtiny už byl ukázkou toho, jak se dá zápas zahodit během osmi minut.
Dlouho ale vše takticky a herně vycházelo, jak mělo?
My jsme taktiku moc neměnili, ale zrovna jsme Nymburk nachytali v jejich špatný den, kdy se jim nedařilo. A nám se naopak velmi dařilo a i díky tomu jsme skoro celý zápas vedli. Příště až s nimi budeme hrát, tak ale taky můžeme prohrát o třicet.
Do poločasu jste Nymburk, který teď loví druhé šance ve velkém, omezili na jediný útočný doskok, jak se to mohlo povést?
To byla jedna z věcí, kterou jsme si zdůrazňovali před zápasem. Nymburk měl v Lize mistrů v Patrasu 25 útočných doskoků a my s obranným doskokem měli problémy i minulé zápasy, takže jsme se na to hodně soustředili, aby tam chodilo všech pět lidí. První poločas se to dařilo tak, že jsem tomu až nevěřil. Nymburk tam chodil stejně jako jindy, ale my si to líp ohlídali a vyvinuli na doskoku větší energii a díky tomu ty míče získávali.
I když nymburská obrana neměla do poločasu stejnou intenzitu jako v Lize mistrů, uhráli jste ho na čtyři ztráty, což byla další velká věc, že?
Jejich obrana z utkání proti Patrasu přišla v posledních asi šesti minutách zápasu, kde ukázali, co to je obrana, a my nebyli skoro schopní přejít půlku, přihrát si a cokoli zahrát. Tam ukázali, že jejich obrana je neskutečná a hrozně nepříjemná pro rozehrávače soupeře a vůbec pro všechny se uvolnit.
Je hodně neuvěřitelné, že Nymburk po osmi ztrátách v první půli neměl ve druhé ani jednu?
To jsem ani nevěděl a neuvěřitelné to je. Je to hodně dobré a možná to bylo dané i naší menší agresivitou.
Bylo to na něm hodně, ale druhý takový rozehrávač byl Adam Lukeš, který často vyvážel míč. My jsme to odtáhli v sedmi lidech, kluci se tam prostřídali, pomáhal i Walter Williams, vlastně všichni guardi se na tom podíleli, i když většina byla na Ondrovi.
Když hlavně jemu v posledních minutách přibývaly ztráty, kterých jste tu nabrali 11, byla už na něm znát enormní únava z agresivní obrany Nymburka?
Šlo pak v závěru vyhnout se víc tomu nánosu ztrát?
Asi se to dalo. Možná i já jsem mohl Ondrovi nebo dalším guardům víc pomoct, ale přes tu obranu to bylo v té únavě těžké. I když stávat se tohle nesmí.
Necelé tři a půl minuty do konce jste stále vedli o jedenáct a pro Nymburk to pořád nevypadalo moc dobře. Tam jste stále věřili hodně?
Já jsem věřil celý zápas i před ním, že dokážeme Nymburk i v té úzké rotaci porazit. A věřili i všichni spoluhráči. Ty tři a půl minuty do konce jsem si říkal, že je to na hodně dobré cestě, ale pořád je to basket a dost času. Nymburk ukázal, jak kvalitní obranu má. Plus se přidal rozehrávač Stephen Brown, který trefil dvě těžké trojky, které by si podle mě normálně nevzal. Nymburk najednou získal úplně novou energii i do té obrany a my už na to neměli odpověď.
I přes takový konec je těch prvních 31 minut dobrým základem, na kterém jde stavět do dalších zápasů?
Když jsme se dívali na ty první zápasy, v každém bylo v naší hře velké zlepšení. Kdyby se porovnalo první prohrané utkání v Olomouci s tím sobotním, tak to byly dva úplně odlišné týmy. Každý den na tom pracujeme, a i když to máme teď 1-4, tak každá ze čtyř porážek přišla v posledních pěti minutách. Musíme tak zapracovat na tom, aby naše hra byla konzistentní celých 40 minut a neměli jsme tam výpadky, nebo aspoň ne tak velké jako teď. Ale na to, že jsme před Nymburkem měli jedinou výhru, tak to byl z naší strany skvělý zápas, který si užili i fanoušci.