Koledovali jsme si o to. Doufám, že jen tuhle sezonu

Když se nymburskému týmu v letošní sezoně nedařilo, což bylo až nad míru často, poznali jste v jeho tváři, že trpěl ze všech nejvíc. Majitel největšího počtu 14 ligových titulů věděl, že osmnáctinásobný mistr by se takovou hrou neměl prezentovat. Že by měl hrát o míle lépe.

I tak ale Polabané dokázali při ztrátách ostatních předních celků dosáhnout na první místo po nadstavbě. Pak se dostali i ze stavu 1-3 v semifinále a doma mohli v sedmém semifinále s Opavou ještě velmi složitou sezonu zachránit. V rozhodné bitvě je ale popravila většina neduhů, jež jejich hru v letošním ročníku provázely, a i Petr Benda musel přetrpět sledování radostného křepčení Slezanů v nymburské hale, která zažila letos nebývalých sedm domácích porážek, z toho čtyři v play-off.

„Je to zklamání. Pro nás to je těžké skousnout, pro každého z týmu, protože naše ambice v sezoně byly jiné. A tohle je prostě zklamání,” hlesl po domácí porážce 66-81 bývalý reprezentant, který se během rozhovoru co chvíli odmlčel, když hledal slova k popisu toho, co trhalo jeho sportovní srdce.

Petře, co podle vás rozhodlo sedmý duel?
Rozhodla naše nedůslednost na obranném doskoku v prvních 25, možná až 30 minutách, kdy soupeř měl do poločasu 11 útočných doskoků a tím zastavoval naše rychlé protiútoky, hra se rozkouskovala, my se nedostali do tempa a chodili jsme do plných. Jestli jsme za zápas šli rychle dopředu pětkrát, tak to bylo všechno. A na druhé straně nás zastavila zóna. Zóna vyhrála letošní Euroligu a vyhrála i tenhle sedmý zápas. My do ní možná nebyli dost trpěliví, místy jsme hráli jalově a ani jsme si nevytvářeli extra volné pozice, všechno to bylo upracované, střílené přes ruce. My jsme tuhle sérii ale prohráli spíš v utkáních dva až čtyři, tam byla chyba. Úplně jsme tam vypadli z role a nebyli schopní konkurovat.

Proč to ale po nastavení správného týmového přístupu v pátém a šestém zápase šlo a v sedmém ne?
V předešlých dvou zápasech jsme si pohlídali jejich útočný doskok (v obou po 11). A teď to bylo 11 jen za poločas. Nebyli jsme pak schopní té brejkové hry, hosté se včas stíhali zatahovat do zóny a my měli problémy vytvářet si střely nebo obranu přečíslovat.

Byla vaším vyřazením překreslena mapa NBL? A došlo k tomu jen na jednu sezonu?
Doufám v to. My si o to koledovali, v téhle sezoně jsme včetně play-of prohráli 17 zápasů a říkali jsme si o to. Nebyli jsme v pohodě, a i když ještě není konec, tak jen v krátkých úsecích sezony jsme předváděli hru, na jakou jsme tu byli zvyklí, a pak zase přišel další výpadek. Chybí nám konzistence výkonů a nezbývá než pogratulovat soupeři.

Pamatujete v klubu nejvíc a máte s čím srovnávat. V situacích, kdy jste prohrávali o pár bodů, nebo o víc, se zdálo, že tým začal panikařit a těžko se z toho dostával. Byla tahle mentální neodolnost v situacích pod tlakem citelným problémem?
Nebyl to hlavní problém, ale určitě to jeden z problémů byl. Když jsme se dostávali do minusu, chtěli jsme to rychle spasit a dostat se zpátky, což někdy bylo na škodu.

Zisk bronzu teď pro vás proti Pardubicím bude povinností?
Já chci sezonu zakončit vítězstvím, a pokud to chci já i tým, je to jasné. Pro tu medaili si musíme jít.