Krocení Delvona i praskající bubínky. A schůzka kapitánů?

Ve čtvrtek večer startující severní derby série je ještě větším milníkem, než by si kdo před začátkem letošních vyřazovacích bojů dokázal představit. Ústí s Děčínem v rámci play-off zkříží zbraně vůbec poprvé v ligové historii, a o to větším magnetem bude právě semifinálový střet obou rivalů.  

„Je to zajímavé a jsem rád, že to takhle nakonec dopadlo, protože nám hraje do karet, že začínáme doma a vyhneme se cestování do Opavy, se kterou jsme měli podle původních předpokladů hrát. Ovšem to, jak zahrála ve čtvrtfinále Ostrava, za to klobouk dolů, jak Opavu smetla z povrchu zemského. Je to samozřejmě hustý, že přišlo to, co si všichni vysnili. A my, hráči, jsme za to taky rádi. Jistě respektujeme velkou sílu Děčína, ale jdeme do toho velice sebevědomě a se vztyčenou hlavou,” hlásil dnes po ránu už notně natěšený kapitán ústeckých Pand Ladislav Pecka.

Láďo, zaslouží si Nová huť minimálně blahopřejný telegram za to, jak severní sérii senzačně zařídila?
Určitě. Za to, jakým stylem Opavu porazila, opravdu ještě jednou klobouk dolů! Za mě byla celou sérii mnohem lepší, až na ten jeden zápas v Opavě. Úplně brutálně dominovala a zaslouženě se dostala tam, kde je.

Bude to teď čtyři až sedm nejdůležitějších derby vaší kariéry i dějin vašeho klubu?
Z profesního hlediska určitě. Je to svátek, který si tu všichni vysnili. Beru to jako absolutní vrchol své kariéry a doufám, že ten vrchol bude zakončen i medailí, protože jestli nebude, tak půjde o velké zklamání. Jsem neskutečně rád, že se budeme rvát o finále právě s Děčínem.

Když vám ligový provoz tuhle sérii rok za rokem stále odpíral, nebál jste se už, že se jí ani nemusíte dočkat?
Tohle jsem vůbec neřešil, žiju dneškem a beru to, co je. Jistě, člověk má nějaké vize, něco si představuje, ale já se naučil, že se musím poprat s tím, co život přináší. Teď to vyšlo takhle a my jdeme do toho. Vzhůru!

Vy jste absolvovali po stránce emocí poměrně klidné čtvrtfinále s Pardubicemi, ale po tom, co se místy dělo mezi Děčínem a Brnem, neobáváte se trochu, co by mohlo nastat teď při severních derby, pokud by se v nich atmosféra víc vyhrotila?
Já si myslím, že ne. Doufám, že jsme natolik civilizovaní lidi, že se tam nebudou stávat nějaké potyčky, i  když už je play-off daleko, a hraje se o velké věci. Očekávám, že někteří naši hráči se možná nechají trochu vyhecovat, ale teď máme dobrý příklad, jak by to nemělo vypadat, protože nikdo nechce poškodit svůj tým, nikdo nechce ze své kapsy platit pokuty, tak doufám, že budeme všichni rozumní, jak my, tak kluci z Děčína, kteří s tím mají čerstvou zkušenost. Doufám tedy, že to bude v duchu fair play a ve správné agresivitě.

Myslíte si, že by pomohlo, kdybyste se nad tímto tématem před sérií sešli jako kapitáni s Tomášem Pomikálkem? Třeba aby se daly hranice, co už nesmí padnout při trash talku (slovním napadání mezi hráči) a podobně?
My s „Pomim” (Pomikálkem) proti sobě hrajeme už dekádu a osobně jsme spolu nikdy žádný kříž neměli. Vzájemně se respektujeme a doufám, že to tak bude i mezi ostatními. Samozřejmě víme, jaká atmosféra v těch zápasech je, u nás i v Děčíně, kdy především děčínští fanoušci dokážou být „velice vřelí” vůči protivníkům, ale uvidíme. Já jsem v klidu, zatím. Pokud jde o trash talk, očekávám to ve velkém mezi (děčínským) Matesem Svobodou a naším Delvonem Johnsonem, kteří spolu hráli (ve Svitavách), a Mates snad i říkal, že proti Delvonovi hraje nejlíp. Delvon se nechá velice rychle vyprovokovat, tak to mě napadalo jako první, že budeme muset krotit. Z ostatních našich možná něco řekne Kris Martin, ale kromě těchto dvou si nemyslím, že jsme tu velcí trashtalkeři. Spíš někde rozdáme nějakou ránu, než abysme mluvili.

A co duo Ty Nichols - Anthony Walton, jako bývalí spoluhráči z Děčína? Když člověk vezme jen sekvence z dokumentu o letošní sezoně Válečníků, kdy děčínský kouč Grepl v poločase derby sepsul svého lídra Waltona za příliš osobně vedený duel právě s Nicholsem...
Sám jsem na to zvědavý, doteď mi Ty nepřišel jak velký trashtalker, spíš je takový „vyčůránek” (směje se). AJ (Walton) mluví hodně, ale Ty mi přijde jiný. Asi to bylo jiné, když hráli spolu, ale tady mi Ty přijde velice soustředěný, zvlášť když už teď jde o hodně. Sám se na jejich duely těším.

Už atmosféra kolem vás houstne, máte už třeba vypnutý mobil?
Je zajímavé, že mi nikdo nepíše. Jasně, kvůli volným lístkům se lidi ozývají, ale ty k dispozici skoro nejsou. Kromě toho jistě potkávám lidi, co jsem v životě neviděl, kteří mi přejí hodně štěstí. Začíná to už zítra, tak mírné napětí cítím, ale spíš se na to těším, protože máme neskutečnou výhodu v prvních dvou zápasech doma. Máme tam nějaká místa přidaná navíc, takže čekám dva tisíce lidí, narvanou SLUNETU a praskající bubínky.

Jak se v ještě zaplněnější domácí hale bude při stále teplejším počasí dýchat?
Tohle bude znát, ale bude to pro všechny stejné. I v Děčíně, když se to napakuje, není žádný vzduch, takže na tohle jsem oba připravení stejně.

Chvíli se řešila i varianta semifinále na hokejových stadionech u vás a v Děčíně. Z vašeho pohledu - mělo se tam hrát?
Jsou na to dva úhly pohledu. Z manažerského hlediska a z pohledu fanoušků by ten zimák byl skvělý. S trenérem Honzou Šotnarem jsem se ale shodl, že to pro nás není domácí prostředí. My jsme na SLUNETĚ neprohráli od 17. prosince, musíme tedy to momentum domácích zápasů využít, že budeme doopravdy doma. A třeba na to dojde někdy v budoucnu. Letos jsme se ale domluvili, že to není úplně dobrý nápad.

A kdy bude?
Jasně, asi by to bylo neskutečné. V Děčíně jsem ta finálová utkání na zimáku sice osobně nezažil, ale vím, že to bylo neuvěřitelné, když tam zvlášť poprvé bylo pět tisíc lidí. Kdyby to oba tábory měly stejně, což jsem četl, že děčínský na to byl připravený, tak by ty podmínky byly asi vyrovnané.

Mimochodem, kdy vy jste byl osobně naposledy na ústeckém hokejovém stadionu?
Jéžiš, stydím se, ale na hokeji jsem byl naposled asi před osmi lety. Kdyby se to napakovalo, bylo by to tam velké. Vejde se tam dost lidí. Nedokážu si to ale představit. Nejvíc jsem zatím hrál v Japonsku před snad pěti tisíci s béčkovou reprezentací a bylo to hezké. Teď už jsem ale ve fázi kariéry, kdy nevnímám počet fanoušků, spíš zpětně si člověk řekne - ty kráso, tak to je hustý, kolik tam bylo lidí.

Co bude v sérii klíčové? Půjde víc než o herní faktory o to nenechat se rozhodit různými okolními vlivy nebo výroky sudích a soustředit se jen na hru?
Přesně. My musíme využít náš velký talent a potenciál. Herně to bude jednoduché - musíme zastavit rychlý protiútok, který má Děčín perfektní, a nechat ho hrát 5 na 5 a pak děj se vůle Boží. Když jsme vyhráli poslední zápas v Děčíně, bylo to přesně o tomhle. Zastavili jsme Waltona a rychlý protiútok, ale další si už nechám pro sebe.

Podle statistik máte jako tým skoro dvakrát víc zápasových zkušeností z NBL než Děčín, mělo by to být znát?
To je hustý! Na druhé straně jako tým nemáme tak velkou zkušenost z těch finálových a závěrečných sérií. Děčín to i díky zkušenostem z minulého roku umí a jsou to prostě Válečníci. My letos máme nejlepší sezonu dějin, máme vítězné typy jako Lamba Autreyho s Tyem, kteří už taky byli s Děčínem ve finále. To jsou ale jediní, kteří hráli o ta nejvyšší místa. Děčín má tuhle zkušenost čerstvě z loňska, takže musíme hrát s velkým respektem.

Vraťme se ještě na skok k vašemu čtvrtfinále s Pardubicemi. Bylo vítězství 4-1 tím, které jste před sérií očekával?
Jo, určitě. Byli jsme na tom velice dobře a snažili jsme se hrát co nejmíň zápasů. Jedno zaváhání přišlo, ale dopadlo to přesně, jak jsme chtěli, i když víme, jak Pardubice umějí hrát. Měly jistě smůlu na zranění Chatmana (v úvodu série), ale celkově jsme je, dá se říct, převálcovali, jak jsme chtěli.

Daly by se pardubické absence Chatmana a zápas a půl i Šafarčíka plus na druhé straně vaše navýšená síla díky Nicholsovi označit za klíčové faktory?
Ano, ale těžili jsme i z toho, že před play-off měly Pardubice špatné období s porážkami a my naopak skoro všechno vyhrávali a tohle momentum jsme využili. Každá sezona je jiná. Do loňska nám Pardubice nechutnaly (Ústí jim podlehlo v sedmizápasovém čtvrtfinále), letos máme tým jinak postavený, konečně jsme je přejeli a pardubická kletba byla zrušena.

Herní plán vycházel, jak měl, ač Nichols jako ligový top skórer zůstal dvakrát dost tichý?
Tady musím dát velký kredit Lambovi, který nás neskutečně táhl celou sérii. Má velmi dobrou sezonu, my víme, co od něj čekat, a jak nastavit herní systém, aby všichni byli spokojení. Tedy spokojení v uvozovkách, protože nikdy není uspokojen každý. Tahle série tak patřila Lambovi, jen poslední zápas byl v režii Tye, který když zapne, je opravdu rozdílový hráč.