Landa: Vyhození trenéra? Existovaly i jiné nástroje

DĚČÍNSKÉ ECHO FINÁLE POHÁRU Podruhé za sebou se prodrali až do pohárového finále, opět s velkým očekáváním a nadějí na první klubovou trofej v 70leté historii klubu. Ani podruhé však děčínští Válečníci na trůn nedosáhli, když v sobotním finále Hyundai Final-4 padli s domácími Pardubicemi vysoko o 20 bodů. Poučení z loňského krachu s Prostějovem o 33 bodů tak nepřineslo kýžený výsledek. Přesto jeden z těch nejzkušenějších mužů, Robert Landa, ve zklamání našel i záchytný bod.

DĚČÍNSKÉ ECHO FINÁLE POHÁRU Podruhé za sebou se prodrali až do pohárového finále, opět s velkým očekáváním a nadějí na první klubovou trofej v 70leté historii klubu. Ani podruhé však děčínští Válečníci na trůn nedosáhli, když v sobotním finále Hyundai Final-4 padli s domácími Pardubicemi vysoko o 20 bodů. Poučení z loňského krachu s Prostějovem o 33 bodů tak nepřineslo kýžený výsledek. Přesto jeden z těch nejzkušenějších mužů, Robert Landa, ve zklamání našel i záchytný bod.

„Dvakrát za sebou jsme se dostali na venkovním hřišti až do finále a museli jsme si projít celou cestu pohárem. Kdo basket hrál, ví, že zápasy proti slabším soupeřům nebývají vůbec snadné a s námi hrál doma USK a ve čtvrtfinále nás na svém hřišti strašně potrápilo i nymburské béčko. V semifinále jsme zdolali Opavu, která nás v sezoně už dvakrát porazila, a za finálovou účast dvakrát po sobě jsme rádi. Je to dobrá vizitka našeho klubu,“ řekla podkošová opora jen nedlouho po skončení finále, pro Děčín včetně ligy už třetím v řadě během dvou sezon. Landa však také přiznal, že tým chtěl titul, a proto ho finálová porážka mrzí.    

Přehnaně zklamaný na pohled nebyl ani generální manažer BK Armex Lukáš Houser: „Pardubice byly jasný favorit, hrály doma. Pokud by se hrálo u nás, věřím, že se ve finále radujeme my.“

Právě Lukáš Houser měl posledních 13 minut finálové bitvy nezvyklou úlohu – musel tým koučovat poté, co byl po druhé technické chybě vyloučen kouč Pavel Budínský, který opakovaně rozporoval některé faulové výroky sudích.

„Já ale netvrdím, že to bylo tak, nebo tak,“ nechtěl se klubový manažer stát soudcem celé situace.



V klidu a bez emocí hovořící Landa byl o něco sdílnější. „Pardubice si vytvořily dílčí náskok 12 bodů. Každý hráč ví, že to je v basketu prd, ale v momentě kdy to bylo právě o těch 12, došlo k té události, nebo spíš k několika událostem, které už potom v podstatě ukončily zápas, což je škoda. Mohlo to být ještě napínavější. Pro mě bylo rozhodující, že nám vyhodili trenéra, bez toho se pak těžko hraje. Když ve finále vyhodíte z lavičky slušného českého trenéra, je to škoda. Existuje spousta jiných nástrojů, jak takovou situaci řešit.“

Aby ale nedošlo k mýlce, ani jeden z děčínských mužů nemínil zpochybňovat triumf Pardubic.

„Pardubice hrály aktivněji, přičemž rozhodl první poločas. Ten skončil o 15 bodů, a i když jsme pak dělali, co jsme mohli, stahovali to a dostali se na úroveň deseti bodů, v jednu chvíli se zápas už zlomil a pak už to nešlo. Možná kdyby se nestaly ty věci, které se staly, tak by to ještě šlo a ještě bychom se o to poprali. Celkově ale Pardubice byly lepší a zasloužily si vyhrát,“ zněla slova Lukáše Housera, podle nějž 20bodový rozdíl nelze označit za šokující.

„Pardubice byly prostě o těch 20 bodů lepší, navíc rozdíl se navyšoval některými okolnostmi, šestkami a míči ze strany, takže dvacet bodů tomu odpovídá.“

Landa, který domácí klub pochválil za výbornou organizaci turnaje, dodal: „Pardubice měly na své straně domácí výhodu, kterou využily, a ve finále hrály dobře. Bylo to o tom, kdo udělá víc chyb a promění nějaké střely. V jednom úseku, kdy nám domácí odskočili nad 10 bodů, jsme něco neproměnili zpod koše, a byť rozdíl 15 bodů v půlce ještě nic neznamenal, druhá půlka už byla „sranda“…“

Finále se vyznačovalo obrovskou intenzitou a tvrdostí hry. Bylo to z tohoto pohledu maximum, jaké jde na tuzemských palubovkách vidět?

„My takhle hrajeme, Pardubice taky, je to normální basket. A je to stejné jako zápas play-off. Za pár měsíců tu bude play-off NBL a tam takové střety a tvrdost budou pořád. Pardubice věděly, o co hrají, chtěly vyhrát stejně jako my, a proto hrály tvrdě,“ nabídl svůj pohled generální manažer.

Vystudovaný učitel Robert Landa vzal tématiku opět více zeširoka.

„Jedna otázka je, co je tvrdost, a co už faul, a to je potřeba rozlišovat. Tvrdost je v pořádku, fauly ne, a je třeba najít tu správnou míru, co pískat a co ne. My tvrdě hrajeme, ale hrát tvrdě neznamená automaticky faulovat.“

„Z našeho pohledu tam některé zákroky za hranou asi byly, hlavně to ale bylo těžké utkání pro rozhodčí. Dva to, myslím, zvládli dobře, jeden se v tom trochu ztratil, to se ale stane.“

Pikantní na dalším třaskavém souboji Beksy s Děčínem je to, že už tuto sobotu se opět v pardubické hale Dašická utkají znovu, tentokrát v ligovém střetu.    

„My už jsme tu jednou v sezoně vyhráli, doma taky, tak uvidíme, jak to dopadne tentokrát,“ předkládá víc než lákavou pozvánku Landa.