Letec s luxem, mistr 1on1 u videa a večeře za 12

ECHO ALL-STAR GAME V TEXTU A VIDEU Za kulisy Utkání hvězd se nyní podíváme s hlavními aktéry, tedy s vítězi individuálních soutěží, a také s jedním bonusovým účastníkem - Lukášem Palkem z týmu libereckých Kondorů U19. Proč byl tak dobrý vítěz turnaje muže proti muži Javonte Douglas? Kolikátou trojkařskou soutěž už vyhrál Donovan Jackson? Co teď bude dělat MVP All-Star Game a velký vítěz Slam Dunku Thomas Dunans s cenným vysavačem? A jaká provázela nervozita libereckého teenagera, který v trojkách porazil i ostravského snajpra Milana Stanojeviče? O tom už v následujících řádcích v textu i videu.

ECHO ALL-STAR GAME V TEXTU A VIDEU Za kulisy Utkání hvězd se nyní podíváme s hlavními aktéry, tedy s vítězi individuálních soutěží, a také s jedním bonusovým účastníkem - Lukášem Palkem z týmu libereckých Kondorů U19. Proč byl tak dobrý vítěz turnaje muže proti muži Javonte Douglas? Kolikátou trojkařskou soutěž už vyhrál Donovan Jackson? Co teď bude dělat MVP All-Star Game a velký vítěz Slam Dunku Thomas Dunans s cenným vysavačem? A jaká provázela nervozita libereckého teenagera, který v trojkách porazil i ostravského snajpra Milana Stanojeviče? O tom už v následujících řádcích v textu i videu.   

MVP a Nilfisk Slam Dunk Champion:
„Budu uklízet“

Kdo osobně sledoval jeho kousky v soutěži smečařů, a byl udiven tím, co všechno dokáže, musí  dodatečně smeknout ještě jednou. Thomas Dunans totiž ani jeden z parádních finálových pokusů netrénoval. I kvůli šetření svých kolenních klubů.   

„I bez nácviku to ale není těžké, protože umím skákat dost vysoko,“ říká zcela nevzrušeně 196 vysoký křídelník, který svými kousky ohromil i Bolka Polívku, jednoho ze členů poroty při Nilfisk Slam Dunk Contestu.   

Před prvním finálovým pokusem, kdy mu šel nahazovat kolínský rozehrávač Anthony Walton míč z boku o desku, aby on pak ve vzduchu míč zachytil a na třetí pokus jej pozadu zarval do obruče, se prý jen zeptal kolegů, do čeho by měl jít. „A oni mi řekli, ať zkusím tohle. Tak jsem to udělal. A druhý finálový pokus s odrazem z šestkové čáry mi navrhl klubový spoluhráč Javonte Douglas. No a vyšlo to taky.“
 

Vzlétnutí z lajny trestného hodu je kopií legendárního letu Michaela Jordana, který díky tomu uspěl ve Slam Dunku NBA v roce 1988. Dunans se dopustil jen menšího přešlapu čáry, přesto jeho let působil dostatečně působivě. Jen pro dokreslení – obruč je od trestné čáry vzdálena čtyři a půl metru.

„Mám při tomhle dunku pocit, že se natahuju, jako bych se dostal do stavu s nadpřirozenými schopnostmi,“ vyznal se ze zážitku odepřenému běžným smrtelníkům Dunans, podle nějž to byla v neděli na pražské Královce maximální vzdálenost, z níž je schopen ke koši doletět. „Dokonce jsem to udělal vůbec poprvé, kvůli kolenům to ani nemůžu trénovat.“

Guard Olomoucka si také pochvaloval kvalitu soutěže. „Zvlášť finálová kola už byla našlapaná. A ať bych vyhrál, nebo ne, další smeče bych už nedal,“ přiznal chlapík, který už dřív slíbil, že ve Slam Dunku dá i kousek s prohozením míče mezi nohama během letu vzduchem. Nakonec to ale po prvním neúspěšném pokusu vzdal. Jenže to byl vlastně už jeho druhý, neboť poprvé to dokázal úspěšně, a to těsně před soutěží během třetí čtvrtiny zápasu přímo ve hře! Diváci v hale tak byli svědky naprosto unikátní události, protože přímo z driblingu jde o extrémně náročný kousek.

„V soutěži jsem už pak cítil, že mi chybí energie na to provést stejnou věc znovu. Navíc lidi už to ode mě viděli v zápase. Tak jsem to nakonec alternoval jiným kouskem,“ vysvětlil nový majitel luxusního vysavače od partnera soutěže.  

„Co s ním budu dělat? No přece luxovat, abych ho využil,“ usměje se Američan z vítězného celku Mladých pušek, který se stal i MVP All-Star Game, a to i za závěrečnou vítěznou akci, kdy prošel přes několik soupeřů až k zakončení s faulem.

„Tyhle situace a akce pod tlakem mám rád, když jde o všechno, a mám míč v ruce. Byl to parádní konec. Asi pět minut před koncem jsme si v timeoutu řekli, že chceme vyhrát, začali jsme bránit a víc běhat a nakonec jsme i vyhráli.“

Vítěz Kooperativa Faktor 1on1 Challenge:
„Video z loňska hodně pomohlo“

Aktuálně nejužitečnějšímu hráči soutěže Javonte Douglasovi se vyplatilo udělat si před 1on1 Challenge na All-Star domácí úkol. „Viděl jsem sestřih vašeho loňského turnaje a hodně mi to pomohlo. Sledoval jsem, co dělal vítěz Dominez Burnett, a věděl jsem, že budu muset ve všech zápasech zamakat od samého začátku,“ pravil power forward Olomoucka, jejž ve čtvrtfinále čekal o půl hlavy menší guard Ústí Devante Wallace, jejž přehrál 3-1. „Chtěl jsem ho „postovat“ a využít své výškové převahy, a jak jsem říkal už před soutěží, hlavním faktorem pro vítězství v turnaji byla obrana. Měl jsem hodně zasažených míčů a bloků, což mi vyhrálo zápasy. A taky mi pomohlo, že jsem něco trefil.“
 

V semifinále pak Douglas zaskočil děčínskoho Klinta Carlsona dvěma dvojkami zpoza oblouku, přičemž tu vítěznou trefil z těžkého „step backu“. „Věřil jsem si na ty střely. Vážně myslím, že jeden na jednoho jsem dobrý a z Ameriky jsem zvyklý to hrát jen na dva driblingy. Dnes jsem se při zápasech cítil v pohodě, mám navíc dobrou školu z pravidelných duelů proti spoluhráčům z Olomoucka.“

Ve finále Douglas využil k jasné výhře 4-0 dobrých znalostí menšího guarda Pardubic Donovana Jacksona, jemuž se vyrovnal při bránění i v rychlosti. „Jsem schopný bránit i guardy, prakticky všechny pozice od 1 do 5. Nebylo to tedy nijak složité, navíc jsme se utkali s Pardubicemi den předtím v lize a já znal jeho oblíbené pohyby a finty, ať šel doleva, doprava, nebo do step backu.“

Forward Hanáků na pražské Královce ocenil výhodu 14vteřinového limitu na útok. „Bylo to mnohem lepší, protože jsem měl čas si mezi útoky odpočinout. Ale ta zkušenost ze hry na dvě tři bouchnutí a jednu střelu bez doskoku mi taky pomohla. A jsem si jistý, že většina amerických kluků je na to zvyklá stejně,“ odtušil Douglas, který po semifinále už cítil i dílčí únavu.

A také plánoval, jak „rozpustí“ cenu pro vítěze, tedy 1000 eur. „Blíží se Nový rok, budeme mít pár volných dní, tak možná vezmu někam spoluhráče.“

Vítěz Basketking 3-point Shoot-out:
„Vím, že jsem střelec“

Levorukému guardovi Pardubic Donovanu Jacksonovi se musí přiznat, že je střelcem od Boha. Na hráči neoblíbené koše na Královce vysázet 20 a 22 bodů ze 30 možných v semifinále a finále soutěže trojkařů, to už v hale, s níž nemáte absolutně žádné zkušenosti, vyžaduje téměř super schopnosti. A opora Beksy je při distanční střelbě rozhodně má.      
 

„Jo, jsem spokojený. Přijel jsem a odvedl, co jsem měl. Ve finále jsem šel na opravdu dobrého střelce, ale díky Bohu jsem vyhrál. Basket ale hraju už dlouho, jsem střelec a tady v tom prostředí mě to moc bavilo. Šlo jen o to najít si rytmus,“ řekl k finálovému souboji s Lukášem Palyzou, který mu svými 19 body hodil solidně těžkou rukavici.

Z Jacksonovy úspěšnosti zejména z bočních pozic bylo zřejmé, že je expertem především na palbu z rohů. „Jo, mám je rád a snažím se na střelách z rohů stále makat.“

Křídlo Pardubic vyhrálo po klání na univerzitě už svou druhou trojkařskou soutěž. Ovšem v Praze mělo šanci dokonce na double, neboť se probilo až do finále turnaje jeden na jednoho. „I když jsem ve finále s Douglasem prohrál 0-4, nebylo to zase tak těžké. Jasně, on byl větší, pořád to ale byl dobrý souboj. Já jsem jen nedával své střely, tal jsem pak zkoušel spíš najíždět,“ podotkl Jackson, který neviděl jako nevýhodu pro menší hráče 14vteřinový limit na střelbu, který dával vyšším bocům čas natlačit se s míčem na sílu až pod koš. „I já měl své výhody, jen jsem je tolik nevyužil.“

Kondor Lukáš Palek:
„Držela se mě celou dobu“

Osmnáctiletý rozehrávač libereckých Kondorů Lukáš Palek má za sebou díky účasti v klání trojkařů nepochybně jeden ze svých nej zážitků nejen ze světa pod koši. To ostatně potvrdila i následná společná večeře s rodiči, kde bylo třeba oslavit i složení jednoho z obávaných ligových střelců Milana Stanojeviče, jejž Lukáš v semifinále přestřílel 12 ku 10 bodům a skončil tak pátý ze šesti účastníků.      

„To pro mě bylo překvapení, že jsem neskončil poslední a zvládl jsem porazit aspoň jednoho soupeře,“ těšilo mladého Kondora.
 

„Výsledek dopadl vzhledem k nervozitě dobře. Čekal jsem, že po prvních střelách zmizí, ale spíš naopak. Držela se mě celou dobu,“ přiznal playmaker, který na prvních třech stanovištích začal velmi nadějně, celkovými 10 body. Na zbylých pozicích už ale stihl přidat jen dva další.

„Pokud bych se ještě někdy takové soutěže zúčastnil, zapracoval bych asi na zvládnutí střelby právě po psychické stránce - abych nebyl tak nervózní.“

V napěchované hale pro více než dva tisíce diváků si musel zvykat na to, že leccos působí opticky jinak než je zvyklý z tělocvičen v juniorské soutěži. Zároveň si ale užíval nemalé podpory z hlediště.

„Atmosféra byla skvělá a líbilo se mi být „na place“ se všemi těmi hráči, které normálně sleduju jen v televizi,“ považoval si Lukáš.