Léto patnáctého roku budoucího tělocvikáře

STORY OBYČEJNÉHO KLUKA   Ač v minulé sezoně dorostenecké extraligy byl lídrem ostravského BCM a nakukoval i do NBL, mělo pak následovat docela normální, klidné léto. Místo toho přišly měsíce, které mu změnily život. A jeho aktuální produkce už má přímo závratné parametry.
 

STORY OBYČEJNÉHO KLUKA   Ač v minulé sezoně dorostenecké extraligy byl lídrem ostravského BCM a nakukoval i do NBL, mělo pak následovat docela normální, klidné léto. Místo toho přišly měsíce, které mu změnily život. A jeho aktuální produkce už má přímo závratné parametry.

Hned v prvním kole nového ročníku Kooperativa NBL tenhle bezmála metrákový rozehrávač se 190 čísly zazátkoval zázračnou trefou z rohu zápas v Pardubicích. A vzápětí se stal dokonce MVP duelu se Svitavami – s 21 body! Skoro by se chtělo zeptat, kam to vyžene v sobotu v Kolíně. I kdyby ale podal úplně obyčejný výkon, nic to nezmění na tom, že Rostislav Dragoun už od léta prožívá svou hvězdnou hodinu.

To jen podtrhují čísla z minulého ročníku, jeho prvního v lize, kdy za 14 zápasů posbíral 60 minut a 15 bodů. Dohromady.

"Jsem za tohle všechno strašně rád. Začalo to už na Evropě dvacítek, kde jsem byl sám sebou překvapený, co jsem dokázal předvést proti nejlepším hráčům Evropy," přiznává sám, že se poslední měsíce děje něco nestandardního.

Do kempu národního týmu U20 byl původně brán s tím, že nemá šanci probít se do finální dvanáctky pro ME. Jenže…



"Po pravdě ani já do toho nešel s velkým očekáváním. Jen jsem se snažil zakládat svou hru jako vždycky na silové obraně a nějak to vyšlo. Pár zápasů se mi povedlo hlavně na turnaji v Litvě a tím se to všechno stalo," vrací se k osudovému momentu léta.

Ani na druhém nejsledovanějším turnaji kontinentu po ME dospělých ale nehrál druhé housle. S pardubickým Davidem Škrancem patřil k objevům týmu, když točil dokonce páté nejdelší minuty (20) a se 7,4 bodu náležel k půltuctu hlavních útočných zbraní. A to byl o rok mladší než jeho zkušenější spoluhráči. Pod nejlepší české umístění (6.) na šampionátech této věkové kategorie se tak podepsal zásadním způsobem.

"I když nevím, jestli to bylo výkony na ME, dostal jsem pak nabídku od pana Czudka, že by mě měl rád v Opavě. To jsem využil a jsem za to strašně rád," přiznává.

Tímhle krokem Dragoun, jeden z 8 ostravských rodáků v aktuální opavské sestavě, vůbec nepotěšil kouče Nové huti Dušana Medveckého. "Od pana Medveckého jsem (na konci minulé sezony) dostal takový impuls, že bych měl letos v lize dostávat víc příležitostí. V "enháčku" je to ale docela nevyzpytatelné. Nikdy nevíte, kolik přijde cizinců, a vzhledem k mé kariéře do budoucna jsem věřil, že bude lepší přejít do Opavy," říká guard ke svému rozhodovacímu procesu.

Po ME v Itálii i on naplno poznal, co s hráčem dokáže udělat nárůst sebevědomí.

"Začal jsem si víc věřit a od toho se všechno odvíjelo. Hned po příchodu do Opavy jsem dostával hodně příležitostí už v přípravách, což bylo dané i naší marodkou. Pro tým to nebylo moc dobré, na druhou stranu já jsem svou šanci využil, dařilo se mi a pokračuje to i na začátku sezony."



Pod vedením opavského kouče Petra Czudka, který v létě dirigoval i úspěšnou reprezentační dvacítku, se musí také víc vtělovat do role rozehrávače, byť se ji učí odmalička. "Postupně získávám větší přehled o hře a víc než v minulé sezoně se snažím hledat spoluhráče. V extralize U19 celá hra stála jenom na mně, teď se musím dostávat víc do role týmového hráče," říká ke svému přeškolování a také úctyhodným číslům z minulé sezony, kdy doručoval 16 bodů, 10 doskoků a 5F+.

Při tom všem si vyzkoušel i rozličné hráčské pozice. "Vychovávaný jsem byl jako rozehrávač, ale minulou sezonu v extralize jsem hrál spíš dvojku a někdy dokonce na pivotu, takže jsem si to vyzkoušel odevšad. Teď v Opavě jsem jednička nebo dvojka, a když jsme na hřišti s Kubou Šiřinou, tak se na jedničce střídáme. Já to ale spíš nechávám na něm, protože se do toho nechci nějak tlačit."

V minulé sezoně se zase netlačil do první ligy mužů. Při extralize U19 a občasných startech za NH si vystačil už jen s druhou ligou v Havířově. "Byl jsem na tom už předem domluvený s panem Smažákem. Za Havířov jsem poprvé nastoupil už někdy před dvěma lety a měli jsme plán postoupit do první ligy. Navíc tam hrálo víc kluků z ostravského BCM jako Honza Leczo nebo Dan Klímek. Do první ligy jsme se dostali, ale já ji po přestupu do Opavy už hraju za naše béčko, aby mě pan Czudek měl pod dozorem," vypráví 19letý teenager, který na Ostravské univerzitě prvním rokem studuje obor tělocvik - zeměpis.

Svou první ligovou slávu zažil v pardubické Tipsport areně, kde v prvním kole jeho přetěžká trojka z rohu přes natažené ruce Lukáše Kotase trhala chvíli před koncem Opavu už na klíčových šest bodů rozdílu. Kde k ní tenhle greenhorn sebral odvahu?



"Už v přípravě mě pan Czudek nechával ve hře i v koncovkách a díky tomu jsem si na to docela věřil, i když zrovna při téhle trojce jsem měl hodně štěstí. Šlo spíš o nouzový odhoz v posledních vteřinách," nedělá ze své parády velkou věc rozehrávač, který se Opavě hodí i díky své další přednosti – lovu útočných doskoků, jež okamžitě transformuje v body.

V onom pardubickém závěru právě takhle přidal další důležitý koš. A ve druhém kole se Svitavami? Třikrát jen za první čtvrtinu a znovu i ve druhé.

"Snažím se tam chodit co nejvíc, abych nám dal další šanci na střelu, nebo získal snadnou možnost na dopíchnutí. A Svitavy? Na začátku se mi to dvakrát povedlo, a i když se do mě pak snažili chodit, stejně jsem tam nějakou skulinku našel," popisuje své pracovní metody "ortodoxní pravák", u něhož si můžete vsadit na stranu, kterou se vám bude snažit unikat.  

"Bohužel, pravá je mojí víc než oblíbenou stranou. Sám cítím, že je to moje slabina a už se snažím na střídání stran pracovat. V zápase si ale pořád víc věřím na tu pravou," napovídá svým obráncům mladík, jehož známost teď nejspíš roste skokovým tempem.

"Tak to není," odmítá podobné úvahy. I když… "Na sociálních sítích mi pár lidí začalo psát, když o mně něco četli nebo mě viděli v televizi, není to ale nic velkolepého," usmívá se Rostislav, který nicméně uznává, že po 60 minutách a 15 bodech z minulé sezony v sektoru mužského basketbalu vyskočil výš razantním způsobem.

A možná teď blahořečí svému rozhodnutí z první třídy. O podkošovém světě tehdy netušil vůbec nic. Nepochází ze sportovní rodiny a neměl tak ani koho následovat. Když ale přišli basketbaloví náboráři, zněla mu jejich nabídka zajímavě a řekl si, že to zkusí.

V letošním roce už vyzkoušel i reprezentaci na mistrovství Evropy…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Foto: BK Opava, BK JIP Pardubice/M.Kříček