MJ - ten z lavičky, který šokoval USK

PŘEKVAPENÍ NBL Jeho pocit by se dal přirovnat k situaci ortodoxního fotbalového beka, který se v kariéře dostává jen k řídkým ofenzivním výletům, a jednou senzačně rozhodne zápas ranou z 30 metrů. Nebo k situaci hokejového útočníka ze čtvrté "checking-line", který se zničehonic nadechne k dechberoucím sólu přes tři protivníky. A překvapí nejen všechny na stadionu, včetně soupeřů i spoluhráčů, ale taky sám sebe. Pro těch 15 vteřin slávy - ať už mají jakoukoli podobu -, po nichž tak či onak touží každý sportovec se soutěživou duší. Jednu takovou story zrodil i sobotní program Kooperativa NBL. A v jejím středu stál skutečně nečekaný hrdina – centr svitavských Bohemilk Turů Milan Jaroš.

PŘEKVAPENÍ NBL Jeho pocit by se dal přirovnat k situaci ortodoxního fotbalového beka, který se v kariéře dostává jen k řídkým ofenzivním výletům, a jednou senzačně rozhodne zápas ranou z 30 metrů. Nebo k situaci hokejového útočníka ze čtvrté "checking-line", který se zničehonic nadechne k dechberoucím sólu přes tři protivníky. A překvapí nejen všechny na stadionu, včetně soupeřů i spoluhráčů, ale taky sám sebe. Pro těch 15 vteřin slávy - ať už mají jakoukoli podobu -, po nichž tak či onak touží každý sportovec se soutěživou duší. Jednu takovou story zrodil i sobotní program Kooperativa NBL. A v jejím středu stál skutečně nečekaný hrdina – centr svitavských Bohemilk Turů Milan Jaroš.

Za celou minulou sezonu, svou první profesionální na nejvyšší úrovni, dosáhl v dresu Východočechů na maximálně 6 bodů, přičemž jeho sezonní účet činil 29 za 150 minut. Říci proto, že jeho sobotní ohromující výkon s 23 body a střelbou 10/10 včetně jedné trojky byl pouhým překvapením, by znamenalo hrubé podhodnocení situace. V kariéře 212 vysokého pivota šlo totiž o prvotřídní senzaci a pro soupeře z USK už pak o naprostý šok.

"Já tyhle věci většinou moc neprožívám. Hlavní je držet se nohama na zemi a pokračovat v dobrých výsledcích," utne však všechny fanfáry 24letý hráč, s několikrát zdůrazněným dodatkem, že jde jen o jeden zápas.

Přesto zápas, který i pro něj osobně byl důležitý. "Hlavně z psychického pohledu, jako podpora v dalším snažení, abych takhle hrál dál."



Čemu vlastně přisoudit parádní stoprocentní bilanci z pole a takovou bodovou erupci – navíc v utkání s obranáři z USK, jež skončilo skromně 68-63, sám Jaroš nedokáže rozklíčovat. "Snad mám natrénováno. V zápase už jsem si pak strašně věřil a všechno to tam spadlo. Byl to výjimečný den," prohodí jen směrem k sobotě, kdy prý až do utkání na basketbal vůbec nemyslel.

Sám sebe Milan nejvíc překvapil hlavně onou proměněnou trojkou. Ten večer by se ale nejspíš trefil i z půlky. "Trojku jsem dal v zápase asi po čtyřech sezonách, což jen nasvědčuje výjimečnosti toho utkání. Ostatní střely už vycházely z toho, co umím, nebo co mám nastřílené z tréninku."

Kdo asi ještě teď nevychází z údivu, to jsou všichni hráči a trenéři USK, jehož obrana byla v utkání nasměrovaná úplně jinými směry. Především na zámořské trio Barker, Jones, Doaks, jež se Sovám podařilo pokrýt velmi slušně. "Musel to pro ně být velký šok, když pak někdo z lavičky, s kým se vůbec nepočítalo, a který první dva zápasy skoro nehrál, dá třetinu všech bodů," souhlasí centr nastupující s nezvyklým číslem 91.

V zápase mu bylo moc fajn, protože… "Za celou dobu jsem se nesetkal s tím, že by mě někdo zdvojil, nebo na mě vytvářel větší tlak, takže jsem se cítil poměrně pohodlně. A i když se mi začalo víc dařit, ani pak mi nepřišlo, že by USK něco změnil."
 

Jarošův tým zažil v utkání velkou houpačku. Po famózní druhé čtvrtině (20-2) vedl 34-19 a 9 minut do konce už 56-35, aby pak nechal hosty přiblížit na 61-58. "Totálně jsme zkolabovali. Nevypořádali jsme se s celoplošným presem včetně zdvojování, udělali jsme do toho hodně ztrát už i na vlastní polovině a USK tím získával jednoduché koše. Myslím, že jsme se i zalekli snadného vítězství, protože tohle se stalo v momentě, kdy jsme vedli o dvacet, a stávat by se to nemělo. Až na konci jsme se zase chytli a trochu se herně srovnali."

Milan Jaroš svůj velký večer s týmem nestihl probrat, natož alespoň symbolicky oslavit. Hned po zápase musel odjet, a tak "upomínkou" na něj bude možná jen platba za tento text do týmové pokladničky.  

Rodák z Nového Města na Moravě poslední rok prožívá restart kariéry. Už v 15 letech odešel z Pardubic na zkušenou do Španělska, kde nejdřív tři roky působil v Gran Canarii, s níž v sezoně 2008/09 zažil i postup na závěrečný turnaj juniorské Euroligy v Berlíně, a poté rok v akademii CBA.

"Španělsko pro mě byla výborná životní zkušenost a odchodu tam nelituju. Basketbalově mi to dalo hodně, a to i v oblasti teorie. Pak mě jen potkala smůla, když jsem v 19 letech měl i po psychické stránce jednu velmi špatnou sezonu," vrací se do teenagerské etapy.



I tohle období ale překonal, aby si pak vyzkoušel několikaměsíční působení v belgickém Leuven, kde ale trenérovi nezapadl do koncepce, a tak se vrátil na více než tři další roky do Španělska.  

"Vystřídal jsem tři různé týmy, kde se mi poměrně dařilo, ale nikdy se mi nepovedlo dostat do třetí nebo druhé ligy. Postupně jsem viděl, že moje budoucnost ve Španělsku nebude velká, a protože vím, že basket nebudu dělat věčně, rozhodl jsem se vrátit domů. Měl jsem i štěstí, že loni přišla nabídka právě ze Svitav, odkud to mám navíc kousek domů," těší ho.  

Při loňském příchodu k Turům Jaroš neměl přehnaná očekávání. Věděl, že jde do lepší soutěže a hlavně se potřeboval seznámit s novým prostředím. "Do letošní sezony už jsem si řekl, že by to mohlo být lepší a měl jsem motivaci se ještě snažit. A jak je vidět, zatím to přináší ovoce."

O tom, jak se mu funguje v soutěži, kde téměř nemá možnost narazit na centry svých parametrů (212/130), se ještě zdráhá mluvit. "Těžko se mi to hodnotí, když jsem toho minulou sezonu moc nenahrál, a letos máme za sebou tři zápasy. V tom s USK jsem se ale cítil fajn. V útoku jsem měl i výhodu, protože soupeř byl skoro o hlavu menší a i střela přes hlavu mi pak přišla strašně jednoduchá. Naopak když mě na tréninku brání Riley Barker, který má ještě větší dosah než já, tak se mi střílí mnohem hůř," potvrzuje pivot pravdivost přísloví o cvičišti a bojišti.

Teď už nezbývá než věřit, že výkon proti Sovám mu dá další větší šanci i v následujících utkáních.
"Já v to doufám," neváhá s reakcí Milan Jaroš.













Foto: Lions J. Hradec, Bohemilk Tuři Svitavy