Mohlo by se stát, že teď třikrát prohrajeme
PLAY-OFF S LUKÁŠEM PALYZOU Na „blokové horské dráze“ cestuje v semifinálové sérii křídelník Děčína Lukáš Palyza. V prvních dvou pardubických zápasech působil jako agent v utajení, který čeká na rozkaz k akci. Dvěma zápasy prošel dohromady se čtyřmi body a jedinou trojkou. Nenapadlo by vás, že v první třetině sezony byl právě on top skórerem celé ligy. Doma však už dostal povolení k popravě protivníků, které použil měrou vrchovatou. K 17 bodům z Utkání 3 – u něj nezvykle s jedinou trojkou – přidal dalších 16 v Duelu 4, včetně rozhodující trefy po precizní střelecké fintě. Tentokrát už ovšem odjistil kolty z trojkoviště výraznějším způsobem a i díky jedné šťastné trefě o desku zapsal hned tři úspěšné rány.
PLAY-OFF S LUKÁŠEM PALYZOU Na „blokové horské dráze“ cestuje v semifinálové sérii křídelník Děčína Lukáš Palyza. V prvních dvou pardubických zápasech působil jako agent v utajení, který čeká na rozkaz k akci. Dvěma zápasy prošel dohromady se čtyřmi body a jedinou trojkou. Nenapadlo by vás, že v první třetině sezony byl právě on top skórerem celé ligy. Doma však už dostal povolení k popravě protivníků, které použil měrou vrchovatou. K 17 bodům z Utkání 3 – u něj nezvykle s jedinou trojkou – přidal dalších 16 v Duelu 4, včetně rozhodující trefy po precizní střelecké fintě. Tentokrát už ovšem odjistil kolty z trojkoviště výraznějším způsobem a i díky jedné šťastné trefě o desku zapsal hned tři úspěšné rány.
„Beru, co mi obrana dá - některé zápasy je u mě blíž a já musím najíždět, získávat fauly a tlačit se dovnitř, jindy tam ta volná trojka je. Nejde si moc vymýšlet,“ přiznává reprezentant, že volby střeleckých stanovišť nejsou tak docela na něm či stanovené taktice.
Ve čtvrté bitvě to však nebyly jen body, čím vynikal. Robertu Landovi podával míče až pod koš jako na stříbrném podnose, zapsal i blok na ligového top skórera Burnetta, k tomu dva zisky nebo 3 doskoky. A neomylný byl při pěti pokusech z trestné linie.
K nejtěsnějšímu a velmi šťastnému vítězství Válečníků 66-65 přispěl ohromnou měrou a po závěrečném doskoku Landy si tak mohl vychutnat ohlušující řev napěchované haly. „To byla fakt fantazie! Posledních deset vteřin jsme potřebovali ubránit, to se povedlo a pak už hala explodovala.“
Jeho tým stojí za stavu 3-1 jediný krok od třetího finále v řadě. Palyza však zůstává ostražitý. Na otázku, co by se ještě muselo stát, aby jeho tým o postup přišel, proto odpověděl: „Mohlo by se stát, že teď prohrajeme třikrát v řadě. A jaká je pravděpodobnost, že by k tomu mohlo dojít? Řekl bych, že stejně velká, jako že ten jeden potřebný zápas vyhrajeme.“
Ve světle vedení 3-1 to zní až nepatřičně, kdo však viděl celý čtvrtý duel, musel by uznat, že zápas mohl s klidem skončit výhrou Pardubic.
„Je vidět, že oba týmy jsou velice vyrovnané. Je to tvrdá bitva a čtvrtý zápas měl parametry špičkového českého basketbalu. Bylo to tvrdé, agresivní, všichni do sebe šli a v některých momentech se to dostalo až na hranu,“ uznal dvoumetrový forward, podle nějž šlo o jednoznačně nejtvrdší duel série.
„My jsme strašně rádi, že vedeme 3-1 a v play-off držíme domácí neporazitelnost, což nám dodává sebevědomí. Ještě to ale bude těžké,“ tuší.
Už jen skrze pohled na úspěšnost trestných hodů (23/18 – 24/11) se zdálo, že Válečníci měli pevnější nervy.
„Nám pomohlo, že jsme ubránili dva tři poslední útoky. Po střele, co nám tam spadla na 66-64, jsme dostali už jen šestku od Radka Nečase, a i když pak Autrey dvakrát najížděl zdánlivě volný, tak náš pivot vždy vyskočil na blok, a on se ho zalekl. Obrana nám to v závěru vyhrála,“ pochvaloval si Palyza. A onou neutrální formulací o rozhodující střele, co „nám tam spadla“, nenápadně obešel fakt, že ji dal právě on.
Východočeši se v posledních 4 minutách dostali do šestkové krize, když zahodili 6 z 9 pokusů, čímž se obrali o šanci na výhru. Čtyři trestné hody ze 6 minul Radek Nečas a dva ze tří Dušan Pandula. Před posledními pokusy veterána Nečase se zdálo, že jej domácí rozehrávač Tomáš Vyoral ve cloně fauloval mimo míč záměrně. To však Palyza nepotvrdil.
„Týmová taktika to nebyla. Nevím, jestli to tak Tomáš chtěl, ale Radek do toho šel tvrdě, asi na ty šestky chtěl jít, ale nedal a pro nás to bylo jenom dobře. Jsme rádi, že díky tomu vedeme 3-1.“
Aspektem hry, který by Válečníkům mohl vyhovovat, je poměrně časté přebírání clon pardubickými podkošovými hráči. Takových situací bylo ve čtvrtém zápase mnoho a Bekse to pak mimo jiné znesnadňovalo obranný doskok. Palyza to však v horku play-off jako zásadní šanci k vytěžení nevidí.
„Některé věci nám v útoku vyhovují. Chodíme za útočným doskokem a hodně si tím pomáháme, ale v téhle fázi už je to tak na krev, že jestli je tam od Pardubic při cloně vysoký předskok, přebrání, nebo výpomoc od pivota proti nájezdu, už je celkem jedno. Není to klíčové, teď už rozhodují individuální kvality hráčů, to, co si kdo dovolí, a co je schopen zahrát.“
Jestli v něčem nastal ve čtvrtém utkání velký posun, byl to doskok. Ten Beksa tentokrát vyhrála, když už do půle byl poměr těch útočných 10-4 v její prospěch, a na body z druhých šancí vedla 6-0. „V šatně jsme si o tom řekli, deset útočných doskoků Pardubic bylo fakt moc. Soupeř byl v první půlce agresivnější a my, pokud jsme chtěli vyhrát, jsme to museli změnit,“ podotkl Palyza k bilanci druhé půle, v níž jeho tým zaostal na útočném doskoku 4-6 a v bodech z druhých šancí 5-6.
