Motivace na Opavu? Kontrola válení po zemi!

S LUKÁŠEM FEŠTREM Dva soupeři Opavy měli dosud v základní části slušnou kliku na kalendář. Když se Slezané vrátili z více než třítisícikilometrového východního tripu do ruského Permu, stali se vzápětí poměrně snadnou kořistí Medvědů v Kolíně.

A když se vrátili ze stejně vzdáleného Lisabonu na úplně opačném konci kontinentu, dopadli identicky ve stánku Olomoucka, jež až do soboty znalo dva měsíce jen porážky. A pak další porážky. Jeden člen před očima se měnícího celku Hanáků a druhý skórer při velkém vítězství, jež utnulo nekonečnou sérii 12 proher, by ale úspěch svých barev nechtěl svádět jen na shodu okolností. Už jen speciální předzápasová motivačka nového kouče Čuroviče totiž stála za to. Víc už řekne aktuálně jediný opěrný rozehrávač Olomoucka Lukáš Feštr, který by nicméně v dohledné době měl dostat na pozici jedna i nového parťáka.

”Po pravdě, ani nebyla žádná oslava, zakřičeli jsme si jen v šatně. Ale už na naší reakci hned po zápase na hřišti bylo vidět, jak jsme šťastní. Vypadalo to, jako bychom postoupili v play-off, jak jsme na sebe všichni naskákali. To k tomu ale patří. Jsem rád, že jsme tu sérii porážek ukončili. Navíc proti Opavě, která hraje v téhle sezoně fantasticky,” pochvaloval si 27letý dirigent, který za celé utkání dostal oddych jen na dvě minuty.  

Po dvou měsících bez vítězství má člověk chuť si pořádně zakřičet, že, Lukáši?
Určitě. Nebylo to právě jednoduché období, stalo se tu hodně změn a my byli fakt rádi, že jsme po tak dlouhé době urvali vítězný zápas. I v té sérii porážek jsme přitom šli několikrát do koncovky, ale vlastními chybami jsme je ztratili. Proto jsem rád, že tentokrát už jsme to v závěru nepustili.

I při vědomí, že Opava se dva dny před zápasem vrátila z Lisabonu a nastoupila bez Slavíka s Dragounem, můžeme při vítězství posledního nad druhým týmem, který byl dosud druhý už jen o jednu porážku, hovořit o senzaci?
Nechci, aby to vyznělo blbě, ale i při všem respektu k Opavě to za extra senzaci neberu. Oni hrají super, jistě měli náročný program, ale hlavně my byli nastavení na to, že jdeme ten zápas vyhrát. Věděli jsme, že do toho musíme dát energii, vrhat se po každém míči a ten průběh zápasu pak vám dá víc a víc. Kdo ho viděl - a shodli jsme se na tom i s kluky z týmu -, tak tam tohle všechno našel.

Liga začíná vypadat stále zajímavěji. Druhý tým, který před týdnem porazil dlouho neporazitelného šampiona, za pád dnů padne na hřišti posledního. Stává se NBL nepředvídatelnou?
Je to tak. Je to zvláštní, ale zase to neberu jako takové překvapení, protože vnímám, že se liga za poslední dva roky hrozně vyrovnala. Nymburk je sice o něco odskočený díky své kvalitě, ale pak už může každý porazit každého. Nechci samozřejmě vypadat nafoukaně, že po dvanácti porážkách v řadě bereme výhru nad Opavou jako samozřejmost, ale prostě považuju ligu za vyrovnanou. A taky myslím, že nemáme tým na to, abychom hráli jen spodek tabulky. 

K výhře vás na druhý pokus, přičemž první měl v Nymburce, dovedl nový srbský kouč Miljan Čurovič. Má nějaké magické schopnosti?
To nevím (směje se). Už se v basketu nějakou dobu pohybuju a i po těch pár trénincích a dvou zápasech, co jsme s ním měli, poznám, že je to kvalitní trenér. Dokázal nás na Opavu dobře připravit a i po tom málu tréninků jsme zvládli víceméně naplnit naši taktickou přípravu. Kouč nás na zápas uměl i nahecovat. Třeba nám řekl (pobaveně se usměje), že si na videu po zápase zkontroluje, že jsme všichni byli aspoň jednou na zemi a bojovali tam o míč. Už v poločase ovšem prohlásil, že se na žádné video ani nemusí dívat, protože jsme na podlaze byli všichni aspoň třikrát. To jsou takové věci, co vás hrozně nakopnou. Herně pořád máme kam růst, ale po stránce vložené energie a bojovnosti jsme působili skvěle.

Co nového trenér do vašeho projevu po pár dnech vnesl?
Hrozně klade důraz na to, abychom všichni fungovali jako jeden tým, ať jsou to hráči s většími minutami, nebo ti, co se na hřiště třeba ani nedostanou. Aby bojoval jeden za druhého, po celý zápas bez ohledu na čas a skore, aby lavička žila a abychom byli emotivní a ten zápas prožívali, protože se to pak ve hře vrátí.

Co naopak nefungovalo dosud s trenérem Skibniewskim, který byl na této úrovni v roli head coache stále nováčkem?
To se těžko hodnotí. Gró našich problémů podle mě byly nedotažené koncovky některých zápasů. Tak čtyři jsme mohli vyhrát. A když prohrajete několik koncovek za sebou, tak i když nechcete, dostane se vám to do hlavy a my pak byli pod strašnou dekou. Dopadlo to takhle a odnesl to i trenér. Takový je profi sport a bohužel takhle to chodí...

Z kádrového pohledu to vypadá, že výsledky odnesli i Američané. Na ty Olomoucko první roky v NBL hodně sázelo, ale nyní váš tým prošel takřka ze dne na den výrazným balkánským ”faceliftem”.
Je pravda, že teď tady máme čtyři kluky z bývalé Jugoslávie... Měli jsme sérii porážek, tak i v kádru musely přijít nějaké změny.

Když trenér mluví plynně slovensky a mnozí hráči ze Srbska či Chorvatska v NBL mají za sebou předchozí angažmá na Slovensku, ubylo teď v týmu angličtiny?
Ani ne, pořád v šatně zní a i trenér se ji snaží používat, aby všichni rozuměli všemu. Jistě jsme si jako národy jazykově blízké, ale pořád třeba srbština není jako čeština a slovenština a ta komunikace je snazší v angličtině. Jen když někdo něčemu nerozumí, je trenér schopný to vysvětlit i slovensky nebo srbsky, ale převážně mluví anglicky.

S novým trenérem dorazila i nová posila, všestranný srbský forward Nikolič. A hned se uvedl jako top skórer proti Opavě, kde byl znát i v koncovce. Bude schopen takové výkony replikovat?
Já v to doufám, protože nám v zápase hodně pomohl. Měl s námi jen dva tréninky, ale proti Opavě to tak vůbec nevypadalo. Je to vysoké křídlo schopné hrát na pozicích tři i čtyři. Má dobrou střelu a to hlavní, čím Srbové vynikají - basketbalové IQ. Oni tu hru prostě vidí a proto to vypadalo, že k nám snadno zapadnul. Do ničeho se extra netlačil a v koncovce nás podržel důležitými koši.

Další výrazný výkon podal na křídle Erik Klepač, autor 13 bodů za necelých 12 minut. Kde se to v něm tak najednou bere?
Erik je kvalitní hráč a má teď zápasy, kde se mu daří, za což jsme rádi. Všichni víme, že je to střelec a asi si nastavil dobře hlavu. Dokáže nám teď hodně pomáhat.

Uhrát při letošním opavském útoku tak nízké skore pro vás bylo velké plus. Bylo hodně zásadní, že Slezané na své poměry dali jen 74 bodů, což jej jejich jasně nejnižší letošní nástřel?
Určitě, pomohlo nám to. Pokud by nám nasypali 15 trojek, bylo by to o hodně těžší. V tomhle se k nám naklonilo štěstí, že jim to nepadalo. My tomu ale šli i naproti tím, jak jsme makali v obraně a padali za každým míčem.

Nebál jste se přesto v koncovce, že to při dotahování soupeře zase nedopadne?
Teď samozřejmě řeknu, že ne. (usměje se) Ale bylo to tak i v reálu, nebál jsem se. Měl jsem z nás pocit, že už si to tentokrát nenecháme utéct a byli jsme nastavení, že tu výhru urveme, ať to stojí, co to stojí.  

Na zápase bylo při více než čtyřech stech fanoušků i dost hlučno, takže dorazil i hokejový kotel?
Jo jo a byli tam i opavští fanoušci, takže atmosféra byla super.

Autor: Redakce NBL
Reklama
Detail článku - Kooperativa