MultiDrew: malíř, bavič a trojkař-zabiják

Koupíte jednoho, ale jako byste si pořídili aspoň tři. Tenhle rodák z Memphisu prostě není obyčejným hráčem. Rád maluje, rád baví sebe i okolí, ovšem hlavně skvěle střílí. Už kdysi na střední vysázel za první (osmiminutovou) čtvrtinu 8 trojek a druhý den ho byly lokální noviny plné. Pokud ho v zámoří – ještě během univerzitních let - nějak titulovali, psali dvě slova: trojkový specialista. "Jo, tohle sedí. Je to moje nejsilnější stránka, ale v zápasech se snažím o maximum i po vlastním driblingu," nechce soupeřům dávat jednoznačné sdělení 25letý small forward Drew Barham, který s 24 body a užitečností 32 obsadil dvakrát druhé místo mezi top muži prvního kola. Hlavně však Slunetě pomohl k prvnímu vydřenému vítězství sezony. V prodloužení nad USK.

Koupíte jednoho, ale jako byste si pořídili aspoň tři. Tenhle rodák z Memphisu prostě není obyčejným hráčem. Rád maluje, rád baví sebe i okolí, ovšem hlavně skvěle střílí. Už kdysi na střední vysázel za první (osmiminutovou) čtvrtinu 8 trojek a druhý den ho byly lokální noviny plné. Pokud ho v zámoří – ještě během univerzitních let - nějak titulovali, psali dvě slova: trojkový specialista. "Jo, tohle sedí. Je to moje nejsilnější stránka, ale v zápasech se snažím o maximum i po vlastním driblingu," nechce soupeřům dávat jednoznačné sdělení 25letý small forward Drew Barham, který s 24 body a užitečností 32 obsadil dvakrát druhé místo mezi top muži prvního kola. Hlavně však Slunetě pomohl k prvnímu vydřenému vítězství sezony. V prodloužení nad USK.

Co na jeho výkonu vyniklo nejvíc? Že se po příletu ze Států s týmem připravoval pouhopouhý týden. Pokud byste však od něj čekali údiv nebo překvapení z takové show, hodně byste se spletli.  

"Když už mě klub angažoval, asi se mu moje hra zamlouvala. Kouč navíc odvedl dobrou práci v tom, že mě dostával do pozic, ve kterých jsem mohl být úspěšný, a to mi v útoku hodně pomohlo," popisuje svou ústeckou premiéru Barham, jeden z pěti Američanů v týmu.

"Chtěl jsem hlavně začít agresivně, a protože šlo o první zápas, mým cílem bylo vstoupit do sezony pravou nohou. V utkání bych ale byl šťastný za cokoli. Hlavně jsme chtěli vyhrát a pro to jsem byl připraven udělat všechno."



Až na výjimky se prý ani neztrácel v útočných systémech týmu. "Asi jen jednou nebo dvakrát jsem zapomněl, kde jsem měl být, ale snažil jsem se dobře číst hru a dávat do všeho co největší úsilí. A hrou s novými spoluhráči jsem se bavil."
 
Duel se Sovami podle něj rozhodla jednoduchá věc. "Na konci se zápas lámal v tom, kdo urve některé volné míče a doskoky, a kdo to bude chtít víc," podotkl hráč, který si užíval i minulou sezonu – svou první profesionální – v japonském celku Oita Heat Devils, v jehož barvách v BJ League zapisoval průměry 9,6 bodu a 4,1 doskoku za 23 minut při 36procentních trojkách (221/79).

Hned v následujícím videu s jeho nejlepšími kousky sezony je vidět, že před startem utkání tančí jako "maskot" uprostřed klubka většinou japonských spoluhráčů. Měl tuhle roli týmového klauna vždycky?
 

"To přímo ne, ale basket by měl být taky zábavou, líp se pak hraje. Já se proto o zábavu snažil co  nejvíc," neskrývá Drew, který pod kotel přiložil i vánočním dílkem, které natočil a odprodukoval prakticky sám.

"Všem se to tehdy líbilo. Celé to je moje práce. Udělal jsem to jako propagační video pro naše domácí zápasy," pochlubí se.
 

Angažmá v půlmilionovém japonském městě po loňském odchodu z univerzity Gonzaga vzal proto, že odtud dostal nejlepší nabídku. Po minulé sezoně ale cítil, že evropský basketbal by jeho hře měl vyhovovat líp. "Myslím, že jako chytrý hráč s dobrou střelbou tu můžu udělat delší kariéru."

Vystudovaný sportovní manager si už taky nechtěl další rok pořád dokola otloukat hlavu o futra. "Basket v Japonsku mě bavil, jídlo mi chutnalo, ale všechno tam bylo malé. Na to se zvykalo nejhůř a ránu do hlavy jsem si dal v každých dveřích, do kterých jsem vstoupil," směje se.  

V ostrovní zemi jej potkala i další lokální specialita - pozápasové "kliniky" pro děti a fanoušky, jež bývají po amerických hráčích žádány od klubových majitelů.

"U nás jsme si mohli vybrat, jestli to dělat chceme, a já do toho někdy šel. Na druhé straně v Japonsku se k americkým hráčům obecně chovají jako k superhvězdám a splní jim, cokoli chtějí," vypráví Barham, který pronikl i do zákulisí problematické ko-existence dvou hlavních japonských profilig, kvůli čemuž FIBA před časem suspendovala celou tamní federaci. "Tuším, že příští rok už by měli obě soutěže spojit do jedné a vznikne tak jedna opravdu silná liga."

A ještě jednou oblastí je - vedle svých blogů - tenhle umělecky založený a hluboce věřící chlapík zajímavý – baví ho kresby a malby. Co bude tedy předlohou pro jeho první skicu na severu Čech?

"Nemám tu s sebou žádné barvy. Možná ale namaluju ústeckou halu," usmívá se Drew.