MVP Finále: Šance, že zůstanu, nejsou malé!

PLAY-OFF S HRUBANEM A MVP SANT-ROOSEM Nakonec dal jen sedm bodů, když ale bylo třeba druhý finálový zápas utrhnout, byl u toho v úvodu třetí čtvrtiny asistencí i dvěma koši. „Někdo už se trefit musel, tentokrát jsem to na sebe vzal já. Dvě střely mi tam padnuly, začalo se to pomalu lámat a aspoň trochu jsem přispěl k protržení střelecké smůly, která nás do té doby provázela,“ oddechl si s malou dcerkou v náručí po skončení finálové série křídelník nymburských mistrů Vojtěch Hruban.

PLAY-OFF S HRUBANEM A MVP SANT-ROOSEM Nakonec dal jen sedm bodů, když ale bylo třeba druhý finálový zápas utrhnout, byl u toho v úvodu třetí čtvrtiny asistencí i dvěma koši. „Někdo už se trefit musel, tentokrát jsem to na sebe vzal já. Dvě střely mi tam padnuly, začalo se to pomalu lámat a aspoň trochu jsem přispěl k protržení střelecké smůly, která nás do té doby provázela,“ oddechl si s malou dcerkou v náručí po skončení finálové série křídelník nymburských mistrů Vojtěch Hruban.

I když jeho tým první zápas vyhrál o 11 bodů a druhý o 14, reprezentační forward přiznal děčínskému soupeři velký kredit za to, že finále bylo po čase pro fanoušky zajímavé. „Děčín u nás nehrál špatný zápas, my si ho ale dost ztížili bídnou hrou v útoku. Zase jsme to ale ubránili. Druhé utkání bylo celkově z obou stran upracované a po stránce útoku spíš nijaké,“ nevystavil lichotivé vysvědčení střelcům na obou stranách bitevního pole.  

Zejména kvůli střeleckému útlumu obhájce trofeje nevyužil ani hluchého úseku hostů v úvodu druhé čtvrtiny s jejich 6 ztrátami. „Nedokázali jsme trefovat ani lehké střely nebo si víc pomoct rychlým protiútokem. Bylo to upracované a každý koš nás stál strašně moc sil. Věděli jsme ale, že ten zápas musíme hlavně odbránit a to se povedlo, když jsme dostali jen 56 bodů. Tak se prostě hraje finále – ne na krásu, ale na obranu,“ zdůraznil Hruban.



Právě v defenzivě se jeho týmu velmi slušně dařilo zastavovat ústředního rozehrávače Válečníků Vyorala, který se ke svým 13 bodům prosadil až po většinou hodně těžkých zakončeních. „Největší práci na něm odvedl Howard Sant-Roos, ale jinak jsme ho pokryli týmovým obraným úsilím. Docela hodně jsme ho přebírali a i pivoti pak odvedli dobrou práci,“ chválil křídelník, podle nějž tým řešil výrazně líp než v prvním utkání situace po přebrání děčínských clon, kdy malí hráči pod košem vycházeli na dlouhé soupeře a na perimetru tomu bylo přesně opačně. „Děčín už ani neměl takové procento střelby jako v prvním zápase,“ dodal Hruban.

Nymburk do defenzivního mixu ve druhé půli přidával i přechod ze zónového do osobního krytí po zahájení útočného systému soupeře. „Chtěli jsme jen ukázat zónu a hned přejít do osobky, to ale nebylo nic speciálně připraveného na finále. Používali jsme to celý rok.“
 

Nymburský stánek zažil nejspíš největší návštěvu sezony, když se do něj napěchovalo 1340 diváků a průměr finálové série tak činil 2345 fanoušků. „Jsem samozřejmě hrozně rád, že bylo plno a že přišla spousta lidí, co se okolo basketu pohybuje, i hodně děti ze základních škol. Atmosféra byla super, jen škoda, že nepadlo víc bodů,“ mrzelo Hrubana.

Při množství lidí se ale také každou minutou v hale hůř dýchalo, vzduch těžknul a cítili to i hráči na hřišti. „Bylo tu hrozně - vedro a absolutně nedýchatelno. Člověk v tom byl unavenější a teď už nemůžu ani moc mluvit. Pro oba týmy to ale bylo stejné,“ pravil na konci srpna 28letý forward, kterému s posledním květnem končí v Nymburce smlouva a je možné, že si vyzkouší své první zahraniční angažmá.

Nejistá je po dvouletém angažmá u Labe i situace MVP Finále 2017 Howarda Sant-Roose, neboť o atleticky obdařenou a herně všeplatnou hlavní hvězdu českých šampionů se zajímá lecjaký evropský klub.



„Šance, že zůstanu, ale nejsou malé. Miluju to tady, mám rád zdejší fanoušky, líbí se mi v Nymburce i v Poděbradech, kde bydlím,“ říká univerzální kubánský guard, který však také přiznává: „Jistě taky pokukuju i po nějaké šanci třeba na Euroligu, ale moje srdce je teď tady. A i kdybych odešel, kus by mě tu zůstalo. Momentálně ještě nevím, jak se rozhodnu.“    

I přesto, že loni marodka Válečníků měla zásadní vliv na jejich výkony i výsledky finálových zápasů a Nymburk si tak došel pro titul poměrně snadno, Sant-Roos letošní finále označil za jen „o trochu těžší“. „S tím jsme ale počítali. Bylo třeba hrát agresivněji, ale zvládli jsme to a titul vyhráli.“

Sám na sobě po 27bodové erupci z prvního utkání, včetně šestnácti bodů z úvodní čtvrtiny, pocítil zvýšený tlak obrany Děčína. Tentokrát dokonce zůstal po prvních deseti minutách bez jediného bodu.
 

„Děčín do poločasu odváděl skvělou práci, ale kouč i spoluhráči mi věřili a já jim body nakonec dal. Začal jsem agresivněji chodit do koše, získával víc faulů a body z trestných hodů,“ řekl ke své nakonec 21bodové sbírce s šestkami 11/10.

Nymburk v NBL i Českém poháru splnil domácí zadání, ovšem působení v Lize mistrů skončilo hořkým momentem – vyřazením se Sassari v samém závěru domácího utkání, kdy přitom Nymburk po velkolepém vymazání obřího manka ze zápasu venku už měl skoro v hrsti postup do prvního kola vyřazovací části. A právě Sant-Roos v oné nepovedené koncovce měl prsty.

„To, že jsme to doma tak těsně nedotáhli k postupu, nás bolelo, ale to se někdy stává. A teď se radujeme z titulu v lize,“ prohlásil Sant-Roos, který se ovšem dlouhému slavení a lelkování oddávat nebude.

„Ještě ani nevím, kdy se dostanu domů na Kubu, protože se nezastavím a jedu dál. Po pár dnech volna začínám znovu trénovat,“ zdůraznil.