MVP o měsíci snů, nové roli a zbloudilé srnce

MVP LISTOPADU Poslední dvě sezony byl ústřední postavou děčínských basketbalistů i díky řadě eskamotérských parád a vítězných střel především Tomáš Vyoral. V letošním ročníku ale nabírá sílu jiný muž z perimetru, který se vznáší vysoko nad palubovkou, smečuje jako málokdo v lize a k tomu už ukázal i přesný zásah z 22 metrů. Zaskočit může i pod košem a poslední dobou bývá hodně vidět i v koncovkách, kde sbírá klíčové doskoky, obranné zákroky i body vydřené v mlýnici pod obroučkou. Mnohé z toho se promítlo i do listopadových duelů v Kooperativa NBL, kde třetímu týmu tabulky Tomáš Pomikálek pomohl k výhrám nad Pardubicemi, Brnem a v Ústí a svými výkony si řekl o titul MVP měsíce.

MVP LISTOPADU Poslední dvě sezony byl ústřední postavou děčínských basketbalistů i díky řadě eskamotérských parád a vítězných střel především Tomáš Vyoral. V letošním ročníku ale nabírá sílu jiný muž z perimetru, který se vznáší vysoko nad palubovkou, smečuje jako málokdo v lize a k tomu už ukázal i přesný zásah z 22 metrů. Zaskočit může i pod košem a poslední dobou bývá hodně vidět i v koncovkách, kde sbírá klíčové doskoky, obranné zákroky i body vydřené v mlýnici pod obroučkou. Mnohé z toho se promítlo i do listopadových duelů v Kooperativa NBL, kde třetímu týmu tabulky Tomáš Pomikálek pomohl k výhrám nad Pardubicemi, Brnem a v Ústí, a svými výkony si řekl o titul MVP měsíce.

„Takový měsíc jsem měl možná v mladším, nebo pak ve starším dorostu, ale mezi muži ještě určitě ne,“ přiznává člen širšího reprezentačního okruhu, když hodnotí svá listopadová čísla. Mezi ně patřily skvělé průměry 15,5 bodu, 6,7 doskoku, 2,5 zisku a 2 asistence při užitečnosti 20,3. Trojky měl Pomikálek celkem 17/7, dvojky 25/14, vynutil si i 14 faulů a házel 21 trestných hodů. Nejvíc se blýskl 22 a 21 body při vítězstvích nad Pardubicemi a Ústím.

Oproti minulé sezoně šel nahoru kromě procenta šestek ve všech statistických ukazatelích, což nejvíc potvrzuje nárůst v průměru užitečnosti z 11,7 na 16.



„Z části se moje role zvětšila i požadavkem ze strany trenéra, který chtěl, abych se začal víc „projevovat“. A taky to všechno nemůžeme nechat jenom na Tomášovi Vyoralovi. I on má jen jedny záda a někdo mu musí pomáhat,“ usmál se dvoumetrový forward.

Jeho výrazné výkony vicemistr nyní hodně potřebuje. Letos mnohdy nevítězí nijak jednoznačně a zatím je stále třetí za výtečnými Pardubicemi. „Trápíme se i s týmy ze spodní části tabulky, ale teď jsme zase posílili, takže by se to mohlo zlepšit a mohli bychom přeskočit i Pardubice,“ naráží na nedávný příchod (v tu chvíli) ligového top skórera a ex-spoluhráče z Nymburka Lukáše Palyzy. 

„Lukáš je další hráč, který může ohrozit koš. Ví se o něm, že je to jeden z nejlepších střelců v lize a určitě nám pomůže i v play-off. Bude na sebe vázat pozornost, snímat z nás část tlaku a bude to obrovská pomoc.“ 
 
Vedle šplhání pořadím užitečnosti se Pomikálkovi čím dál víc daří i v Kooperativa Faktoru, který v lize hodnotí diváckost hry každého hráče. A že má v tomto oboru 27letý Válečník co nabídnout, o tom není pochyb.   

„Je to něco extra, ale nezaměřuju se na to. Vychází to prostě ze hry a není to tak, že bych cíleně útočil na ty tři honorované příčky," drží si skromný profil vítěz ligového Slam Dunk Contestu z roku 2011, který by ovšem při nominaci na letošní All-Star soutěž smečařů – 29. prosince na domácí děčínské půdě - s přijetím výzvy neváhal.

„Pokud budu vyzván, nějaký čas bych si na přípravu dal a uvidíme, co z toho vzejde,“ zůstává zatím tajemný.
 

Už druhou sezonu je s oceněním pro Hráče měsíce v Kooperativa NBL spojené i měsíční vození se v luxusním voze Huyndai Genesis. A i když se Pomikálek stal Hráčem měsíce poprvé, už dobře ví, jak se za volantem tohoto korábu sedí.

„V minulé sezoně jsem si ho půjčil od Tomáše Vyorala, když ho vyhrál on, a byl to zážitek. Je to silné auto, jede krásně a obrovsky se na ten měsíc těším,“ říká automobilový fanoušek, kterému se vedle sportovních vozů nejvíc líbí staré americké „káry“.

V klubu se v jeho případě žádných výstředností za volantem zřejmě nemusejí bát. „Myslím, že jsem klidný řidič a klakson mi nic moc neříká. Ani za rychlost jsem ještě pokutu nedostal, maximálně za špatné parkování. Většinou nikam nepospíchám, ale třeba v Německu se na dálnici člověk trochu rychleji přece jen projede a pak ta rychlost začíná dvojkou a má tři cifry,“ usměje se.

Poté ale děčínská opora o něco zvážní, když vzpomene na nepříjemný návrat z loňského ligového finále v Nymburce. „Jeli jsme v šesti hyundaiem „há jedničkou“ a za Prahou – při běžné rychlosti kolem 130 kilometrů - se mi na dálnici uprostřed pravého pruhu objevila před autem srnka. Byla to rána z ničeho nic, vběhla tam na poslední chvíli a já vůbec nestihl zareagovat. Museli jsme tam auto odstavit a bylo to dost nepříjemné – vracet se takhle z play-off, kdy jsme navíc samozřejmě prohráli,“ ohlédne se za těžkou chvilkou z cest.