MVP Pecka: Telefon nikdy nikdo nezvedl

S MVP ŘÍJNA LADISLAVEM PECKOU Tomáš Vyoral. Jakub Šiřina. Jaromír Bohačík. Vojtěch Hruban. Prověřená jména padala před sezonou při tipech ligových hráčů na to, kdo se stane prvním MVP měsíce. Nikdo ale nešel s tím jeho. A vlastně ani nebylo divu. Málokdo by si totiž vsadil, že nejužitečnějším hráčem měsíce října se stane právě on - Ladislav Pecka. Při tom doslova vyráží dech, jaký rozdíl byl mezi ním a zbytkem ligového pelotonu.

S MVP ŘÍJNA LADISLAVEM PECKOU Tomáš Vyoral. Jakub Šiřina. Jaromír Bohačík. Vojtěch Hruban. Prověřená jména padala před sezonou při tipech ligových hráčů na to, kdo se stane prvním MVP měsíce. Nikdo ale nešel s tím jeho. A vlastně ani nebylo divu. Málokdo by si totiž vsadil, že nejužitečnějším hráčem měsíce října se stane právě on - Ladislav Pecka. Při tom doslova vyráží dech, jaký rozdíl byl mezi ním a zbytkem ligového pelotonu.

„Jsem určitě překvapený, že v užitečnosti je za mnou takový odstup. Nevím, jak je to při těch hvězdách, co tu hrají, možné. Některé měly čísla podobná, ale třeba je potkal jeden horší zápas a šlo to dolů. Taky ještě není odehráno tolik zápasů, proto to nechci přeceňovat. Neskrývám ale, že jsem rád. A jsem šťastný, že mám kolem sebe takové lidi, kteří mi tenhle úspěch umožnili,“ podotýká první ústecký MVP měsíce za více než rok udělování ocenění.

Pecka si titul říjnového MVP, kterého nyní čeká měsíční povození v modrém krasavci Hyundai Genesis, zasloužil plným právem. Má za sebou životní týdny své kariéry. Neměl žádný hluchý zápas a i v Nymburce stihl zapsat 12 bodů a 9 doskoků. Pořadí užitečnosti vedl v říjnu s ohromným náskokem s průměrnou cifrou 28,6. Navíc byl ligovým top skórerem s 19,9 bodu na utkání a těsně druhé místo mu patřilo na doskoku (11,1), přičemž jako jeden z pouhých dvou hráčů soutěže dosahoval dvojciferných hodnot ve dvou různých statistikách.  



Jeho užitečnost tvořila téměř třetinu hodnoty celého týmu. Pecka navíc ani jednou nešel pod 12 bodů a 8 doskoků a doma proti Svitavám explodoval životním výkonem s 42 body a 20 doskoky, který mu vynesl 4. nejvyšší rating v NBL od roku 1998! Bilanci šestek měl v říjnu 28/25, což dává 89 procent, úspěšnost dvojek 64,3 procenta, k tomu přidával 1,4 zisku a 3,6 získaného faulu. Tým nového kouče Antonína Pištěckého vedl k bilanci 5-4, navíc v Prostějově a Pardubicích „Pandy“ nebyly od vítězství daleko.    

Jeden by čekal, že ligové obrany si budou lídra ligy, co zaznamenává tak omračující statistiky, zápas od zápasu hlídat v čím dál zostřenějším režimu. Už proto, že svůj bodový průměr oproti minulé sezoně zvedl o šest a užitečnost pak o „celé patro“. Jenže…
 
„Neřekl bych, že by teď obrany byly tvrdší. Zvlášť týmy ze spodní části tabulky je mají propustnější. Celky z čela už jsou připravenější, ale nikdy se nestane, že bych nemohl některá zaváhání obran využít. Třeba když je na mě někdo těsně nalepený, vím, jaký udělat pohyb, kterým se dostanu k míči,“ nemá obavy jen 197 vysoký hráč z podkošové pozice 4.

Kouzlo jeho astronomické užitečnosti prý tkví především v útočných doskocích. V průměru sbírá 4 na utkání. „Když získám míč na doskoku, hned dám i koš a ještě je z toho třeba získaný faul a tím další bod ze šestky. Pak ta užitečnost docela naskakuje. Jsou to jednoduché věci, prostě chodím za každým balonem, navíc na ty odražené míče už mám docela cit,“ prozrazuje svůj recept. 

Jak dlouho ještě dokáže udržet skvělou dvojcifernou hodnotu na doskoku?
 

„To bude hodně těžké. Přijde den, kdy na mě někdo bude hodně připravený, a já budu mít velké problémy. Teď to ale nechci přivolávat. Myslím, že s hodně věcmi si dokážu poradit, ale dvojciferné doskoky už jsou hodně vysoká meta. Taky ale musím říct, že při výšce 197 je to pro mě zatím dobrá vizitka. Je to moje silná stránka a dá se říct, že celá moje hra.“

Kouč Clevelandu Tyronn Lue nedávno prohlásil, že kdyby chtěl, může mít jeho superman LeBron James každý zápas triple double (aktuálně 22,8 bodu, 10,7 asistence, 8,8 doskoku, v asistencích je v NBA nyní lepší jen Harden s 12,3). Do jaké míry je například doskok otázkou vůle a odhodlání, na to odpověděl i premiant této disciplíny v české lize.

„Z půlky to na vůli určitě bude, ale neovlivním to, když můj tým dává koše, a v útoku není co doskakovat. Anebo když mě obránce bere na záda už od trojkového oblouku.  I když mě ale někdo odstavuje, pořád je cesta, kudy se k doskoku procpat. Ovšem pak jsou i zápasy, kdy míče lítají všude kolem, a s tím člověk nic neudělá,“ usměje se ústecký tažný kůň.

Jeho zatím famózní statistiky ale rozhodně nestojí jen na doskoku. „Ať vědomě, nebo podvědomě jsem změnil přístup. Něco z toho si nechám pro sebe, ale hlavně to bude o hlavě. Od nového trenéra Tondy Pištěckého mám ohromnou důvěru a cítím ji i od spoluhráčů. A z toho hodně těžím,“ chválí i své nejbližší spolupracovníky.

Patří do kolonky změněného přístupu například i zlepšená životospráva?

„To ani ne. Já vím, co moje tělo potřebuje, a i když si nějaké sladkosti neodpustím, tak při vědomí toho, že mě čeká zápas, který chci odehrát naplno, už den předtím jím tak, jak to tělo potřebuje, aby mi síla a energie vydržely celý zápas. To znamená hodně masa, rýže, ovoce a dalších pro tělo dobrých věcí,“ vypočítává.

Parádní výkony neunikly ani pozornosti klubového vedení. A v minulých dnech tak z Ústí přilétla na české poměry senzační zpráva – 25letý Ladislav Pecka prodloužil spolupráci se Slunetou až do roku 2021!



„Na tak dlouho jsem podepsal proto, že v Ústí mám neskutečný prostor ke zlepšování a jistotu, že budu hodně hrát. To je pro mě, při té roli, kterou mám, hodně důležité. A plusem je i to, že hraju pod Tondou Pištěckým. Tyhle faktory byly nejdůležitější. Pak tu mám blízko rodinu i přítelkyni a vlastně nic mi nechybí. Ta možnost zkusit ještě někdy něco jinde je vždycky, ale za dobu, co jsem v Ústí, se mi až doteď nikdo neozval. Vždycky jen slyším od třetích osob o nějakém zájmu, ale telefon nikdy nikdo nezvedl,“ říká nová ústecká hvězda k tématu možnosti transferu do klubu z vyšších sfér.

Že poslední dva roky sbírá nůše doskoků, to se dobře ví. Ale Ladislav byl v říjnu i ligovým top skórerem s téměř 20 body. Když na to přijde řeč, obvykle vtipkuje, že mu pořád prochází spousta úniků na jeho oblíbenou levou ruku. A na tom se prý zatím nic nezměnilo.

„Jsou situace, kdy vidím malý prostor, jdu tam a musím zaklepat, že to pořád vychází. Stále na to někteří obránci nejsou připravení, jako bych tu hrál první rok. Teď tím ale nechci nikoho k ničemu navádět. A i když mi zastaví únik doleva, tak doprava už to snad taky zvládnu,“ usmívá se.

Tuhle sezonu navíc rozjel famózně i na trestné linii (28/25). „Takový start jsem ještě nikdy neměl. Vždycky to bylo kolem 70 procent, ale letos cítím na čáře určitý klid a už soutěžím na tréninku i se Standou Votroubkem, který z deseti šestek dává 10 nebo 9, ale nikdy míň. Podle mě jsou šestky body zadarmo, které by nikdo neměl odmítat.“

Sluneta se už několik posledních zápasů musela obejít bez v asistencích silného rozehrávače Šotnara a také bez dalšího šikovného guarda Igrutinoviče. Rozehra tak zbyla na Showronu Gloverovi, který nově dostal k ruce dalšího amerického rozehrávače, 31letého Coreyho Jeffersona.

„Showrona znám už z Chomutova a do Ústí přišel trochu i na moje doporučení. Evropa ho už poznamenala a umí hrát týmově. Má skvělé ruce i v obraně, získá spoustu balonů a taky lidsky je  suprový. Při absenci Michala je to skvělá náhrada. A Corey teď dva roky nehrál, ale na tréninku ukazuje velký přehled, zkušeností má taky dost a i lidsky zapadl super. Mělo by to fungovat.“



Pandy dosud až na nánosy ztrát neměly problém v útoku, zato se nemohou chlubit 84bodovou obranou. „Chybí nám v ní lepší komunikace. S tím bojujeme celou dobu, ale krok po kroku se to zlepšuje a po pár dalších zápasech už to snad bude vyladěné. Pořád nám přicházeli noví hráči, teď opět další rozehrávač a pak je to těžké,“ odtuší Pecka.

Říjnová bilance 5-4 a ztráta jedné výhry za třetím místem byla podle power forwarda hodně dobrým startem do sezony. „A mohli jsme být ještě jinde, dopadnout těsné zápasy v Prostějově a Pardubicích jinak. V Prostějově, kde jsme v poločase ztráceli asi o třicet a málem to pak ještě otočili, bychom si bývali výhru úplně nezasloužili, ale v Pardubicích jsme 6 vteřin do konce čtvrté čtvrtiny vedli o dva body a nechali si dát koš na prodloužení. A to hodně bolelo.“

Ladislav Pecka se už od víkendu může po ústeckých ulicích vozit v luxusním voze, jehož dočasné vlastnictví si svými výkony vybojoval. Jak se s tím vypořádá?
 
„No, to nevím,“ směje se. „Jezdit na nízkou spotřebu asi není můj šálek kávy, ale nějak si s tím poradím. Zkušenosti s rychlými a silnými auty už mám, i když ne dvakrát velké. Těším se na to ale moc a je to pro mě velká odměna. Teď nemyslím jen auto, ale hlavně to ocenění,“ praví řidič Pecka, který je za volantem podle vlastních slov kliďasem až flegmatikem.  

„Jen tak něco mě nevytočí, i když na hřišti to vypadá úplně jinak,“ připomíná své leckdy bouřlivé výstupy náruživý motorista, který už za sedm let řízení vyzkoušel desítky různých vozů.

„Možná to bude i ke stovce. Když mám možnost, otestuju jakékoli auto, ať je to projížďka trabantem, nebo čímkoli jiným. Jsem prostě velký motorista a auta mě moc baví.“



Trochu pak ale zklame při odpovědi na nejvyšší dosaženou rychlost.

„Dávám si pozor a oči mám na šťopkách,“ rozesměje se. „Jak vidím na dálnici „civilní“ oktávku, kterou často používá policie, automaticky brzdím. Těchhle věcí se bojím a nezahrávám si. Jakmile člověk jede trochu víc, už ho (policisté) merčí,“ zvedá varovně prst.

S tímto přístupem ani nepřekvapí, že jediné dvě pokuty řidičské kariéry Ladislava Pecky přišly za malichernosti. „Jednou jsem vyjížděl od benzinky a neměl rozsvícená světla, což mě stálo stovku. A pak jsem vjel do zákazu, kterého jsem si nevšiml.  Musím to zaťukat, ale žádnou velkou pokutu jsem zatím nedostal.“

A teď už power forward pomalu počítá, kolik jej důsledky říjnového ocenění přijdou na vnitrotýmových poplatcích. „O tohle se u nás stará pivot David Šteffel, pořád nosí v baťůžku zápisníček s pokutami. Proto očekávám, že minimálně za tenhle rozhovor něco padne.“