Nejlepší hráč 1on1 v lize? Jo, mělo by to tak být

Jen skončily všechny oficiality All-Star Game a udělování cen vítěznému týmu, dlouze se objal s přítelkyní, která za ním přijela do Děčína, aby viděla jeho další velký triumf v Kooperativa Faktor 1on1 Challenge.

A pak už mohl vyprávět o své cestě přes nástrahy nejspíš nejtěžší individuální soutěže evropských All-Star Game až k obhajobě trofeje a získání další dvacetitisícové finanční prémie.

„Je to skvělý úspěch. Po mém loňském vítězství tu byla spousta hráčů, kteří mi korunu chtěli vzít, ale já jsem dál sázel na to, co umím, a jsem rád, že to vyšlo,” radoval se křídeník Ústí Lesley Varner, aktuálně třetí skórer a druhý nejužitečnější hráč Kooperativa NBL.

Lesley, který z vašich dvou triumfů byl těžší?
Rozhodně ten letošní. Loni bylo v Opavě, tuším osm hráčů, teď dvanáct, hrál jsem čtyři zápasy. Takže jsem fakt rád, že jsem to znovu zvládl.

Je po obhájení této trofeje možné považovat vás za nejlepšího hráče jeden na jednoho v NBL?
Myslím, že by to tak mělo být. Měl bych v takových úvahách být opravdu nahoře.

Když ve finále už bylo i na vás znát značné vyčerpání, jak byste porovnal fyzickou náročnost ligového utkání se čtyřmi takovými zápasy jeden na jednoho?
Jeden na jednoho určitě je pro tělo záhul, hrálo se až do pěti bodů, musíš skórovat i ubránit a to je fakt fyzicky náročné.

Vy jste přežil už předkolo doslova na vlásku, když jste za stavu 3-4 rozhodl dvojkou z oblouku proti Howardovi z Opavy, a pak jste ve čtvrtfinále přestál znovu za stavu 3-4 i střelu jindřichohradeckého Faiweathera a ze step backu opět rozhodl dvojkou na 5-4. Musí mít hráč při takto náročném turnaji i dost stěstí, aby vůbec měl šanci vyhrát?
Za mě jsou za tím z 90 až z 95 procent schopnosti a tvrdá práce a ten zbytek je trocha štěstí, jak já říkám - trocha Boží pomoci. Ani v těch situacích za stavu 3-4 jsem neměl obavy, jsem zvyklý hrát zády ke zdi a zvládat takové situace, což se mi povedlo i v těch dvou utkáních.   

Pak jste ovšem vystřihl parádní výkony v semifinále proti Carterovi z Olomoucka (4-2) i ve finále proti Bubeníkovi ze Slavie (6-1), když jste opět utkání ukončil dvojkou.
Jo, tam už jsem měl rytmus a dokázal jsem úspěšně zakončovat na vysoké úrovni. Že jsem porazil aktuálního MVP měsíce a druhého střelce ligy Cartera, to pro mě není nějak velká věc. Vím, co dokážu. Pořád se soustředím hlavně na tým Ústí, se kterým chci vyhrát titul.

Ve finále vás vyzvalo největší překvapení turnaje 19letý Štěpán Bubeník ze Slavie, který vám v prvních minutách dal řádně zabrat, že?
To je pořád můj kluk! Minulou sezonu ve Slavii jsem si ho trochu vzal pod křídla a pomáhal mu ve zlepšování. Fakt mě překvapil. Už na začátku mi řekl, že se dostane do finále a já na to, OK, tak se tam potkáme. A pak se to vážně stalo. Sluší se ho ocenit.

Během zápasu vám místy museli i domlouvat rozhodčí, když jste si řádně nepodali balon před zahájením útoku. Bylo tam už i napětí?
Už je to pak i mentální hra, ale celkově to byla super soutěž.

Někdy jste už trochu polevil při získávání zdánlivě jednoduchého doskoku a Bubeník vám míč ještě dokázal vypíchnout. Docházely tam už trochu síly?
Nebyla to vyloženě únava, ale musel jsem si někde odfouknout, abych ty zápasy zvládl.

Bubeníkovi jste taky úmyslně nechal několik otevřených dvojek z oblouku. Sázel jste na to, že nepromění?
Věděl jsem, že Štěpán je unavený a že je pak těžké ty dvojky proměnit.

Finále také bylo zápasem, kde rozhodčí pustili asi nejtvrdší hru. Cítil jste to tak?
Rozhodně, ale musím je pochválit za to, jak to řídili.

V každém uchu jste měl při All-Star pořádně velkou náušnici, dáváte si na parádě při této exhibiční akci záležet?
Jistě! O tom je All-Star Game, užít si zábavu a moct si vzít i takové ozdoby.