Nejspíš se v tom budu dost odlišovat

S NOVÝM MAJITELEM MISTRA JIŘÍM PODPĚROU U klubového kormidla patnáctinásobných nymburských mistrů je jen dva měsíce, ale už toho stihl docela dost. Udržel některé zahraniční opory a především všechny české hvězdy, kolem nichž kroužili i jiní zájemci. Významně navýšil rozpočet a chystá se i na ofenzivu v Evropě, kde by jednou – s ještě výrazně silnějším finančním zázemím – rád vyšplhal na kótu s označením „Final 4 Ligy mistrů“. Vedle toho připravuje inovace v oblasti propagace a marketingu svého týmu. A to je přitom dost vytížený vedením skupiny OMNIPOL, jež se zabývá docela jinými obory – zbrojařským, elektronickým, leteckým a technologickým průmyslem, přičemž v posledních letech působí v drtivé většině v zahraničí. Jak jde tohle všechno dohromady, když se navíc jedná o původní profesí právníka? Za vším vězí tři vášně a touhy z dětství. První byl sport, a to včetně basketbalu, druhou vojenství a letectví a třetí představoval sen jednou vlastnit sportovní klub. Ve 44 letech se Jiřímu Podpěrovi, 185 vysokému shooting guardovi z týmu nižší tuzemské soutěže, povedlo všechno konečně spojit, byť OMNIPOL do basketbalu míchat nebude. Sebe ale ano, a to zcela zásadně. O letním dění v klubu měl perfektní přehled a ten zřejmě bude mít až do důchodu, do kdy je v roli majitele připraven své polabské snažení dotáhnout. Pro NBL.cz nyní představí nejen sebe, ale i první várku svých nemalých plánů.

S NOVÝM MAJITELEM MISTRA JIŘÍM PODPĚROU U klubového kormidla patnáctinásobných nymburských mistrů je jen dva měsíce, ale už toho stihl docela dost. Udržel některé zahraniční opory a především všechny české hvězdy, kolem nichž kroužili i jiní zájemci. Významně navýšil rozpočet a chystá se i na ofenzivu v Evropě, kde by jednou – s ještě výrazně silnějším finančním zázemím – rád vyšplhal na kótu s označením „Final 4 Ligy mistrů“. Vedle toho připravuje inovace v oblasti propagace a marketingu svého týmu. A to je přitom dost vytížený vedením skupiny OMNIPOL, jež se zabývá docela jinými obory – zbrojařským, elektronickým, leteckým a technologickým průmyslem, přičemž v posledních letech působí v drtivé většině v zahraničí. Jak jde tohle všechno dohromady, když se navíc jedná o původní profesí právníka? Za vším vězí tři vášně a touhy z dětství. První byl sport, a to včetně basketbalu, druhou vojenství a letectví a třetí představoval sen jednou vlastnit sportovní klub. Ve 44 letech se Jiřímu Podpěrovi (na vrchním snímku v hledišti ve světlé košili mezi Miroslavem Janstou a Ronenem Ginzburgem), 185 vysokému shooting guardovi z týmu nižší tuzemské soutěže, povedlo všechno konečně spojit, byť OMNIPOL do basketbalu míchat nebude. Sebe ale ano, a to zcela zásadně. O letním dění v klubu měl perfektní přehled a ten zřejmě bude mít až do důchodu, do kdy je v roli majitele připraven své polabské snažení dotáhnout. Pro NBL.cz nyní představí nejen sebe, ale i první várku svých nemalých plánů.

Pane prezidente, už dřív jste zmínil, že původně to byl nemožný klukovský sen mít svůj klub – vy jste tedy nějaký chtěl vlastnit už i dřív?
Jako každý kluk jsem měl spoustu více či méně uskutečnitelných snů a jedním z nich bylo mít i svůj vlastní sportovní klub. Tím, že jsem od dětství hrál celou dobu závodně kromě basketbalu i tenis a k tomu jsem vždy dělal ještě třetí sport, nebyl jsem tak vyhraněný. Zajímal mě sport jako celek, jako obrovský společenský fenomén. Ale tehdy to byla ryzí utopie, psala se 80. léta.



Taky jste přiznal, že basket milujete. Navíc ho stále aktivně hrajete. Kdy jste s ním začal a na jaké úrovni jste se pohyboval?
Basket jsem hrál závodně od osmi do 16 let, kdy jsem byl kvůli potížím s koleny nucen na nějakou dobu přestat. Za dorost jsem hrával v Dukle Karlín, která v 80. letech patřila spolu s Vyšehradem a Teslou Žižkov ke špičce mužského dorosteneckého basketu v Praze. Asi po roce léčby jsem se opět zaregistroval a začal hrát za muže v klubu, v němž působil, a do něhož mě přivedl jeden z mých starších bratrů. A tam hraju dodnes. Dokonce stále i s bratrem. Takže se dá říct, že basket hraju dobrých 35 let. Je to velká součást mého života, na kterou nedám dopustit.

I v dětství vás ovlivnil příklad sourozenců?
Mám tři starší bratry a dva z nich hrávali basket, jeden stejně jako já za Duklu Karlín a druhý za Teslu Žižkov. Takže oni byli nepochybně tím rozhodujícím impulzem. Později už nebylo dalších impulzů třeba, basketbal jsem si zamiloval.

Z jaké dálky jste až do letošního jara nymburský klub sledoval?
Na počátku jen jako velký fanoušek basketbalu, který nemohl neobdivovat cestu malého klubu do pozice českého hegemona. Sledoval jsem televizní zápasy NBL i starty Nymburka v evropských soutěžích, výkony jednotlivých hráčů v týmu a následně i v reprezentačním dresu. Neměl jsem jiné informace než další fanoušci - nejúspěšnější klub, domácí suverén, důstojný zástupce v Evropě, klub vlastněný panem Janstou.

Znáte se s ním dlouho, a je to díky působení v právní branži?
S panem Janstou jsem se seznámil ještě v dobách, kdy jsem působil v advokacii. V drtivé většině případů jsme stávali na opačných stranách, ale vážili jsme si jeden druhého, neboť jsme vždy postupovali profesionálně, korektně a racionálně.

Kdy se poprvé tahle možnost, že byste od něj klub jako většinový majitel převzal, objevila?
Zpětnou optikou viděno je jasné, že si mě pan Jansta postupně oťukával už loni na podzim, kdy sondoval hloubku mé basketbalové vášně a případnou chuť k aktivnímu vstupu do basketbalového světa. Tehdy jsem nevěděl přesně, jakou formu spolupráce má na mysli. Napřímo se mě zeptal až někdy v únoru nebo březnu letošního roku.



Bylo snadné se dohodnout? Chtěl po vás nějaké, řekněme, záruky, že to půjde dál nejméně tak jako dosud?
Nebylo to těžké rozhodování, ani jednání. Známe se dost dlouho a tak dobře, že víme, že oba držíme slovo a podaná ruka je více než sebedelší smlouva. Pan Jansta dobře věděl, co ode mě očekávat, že jsem srdcař zapálený pro basket a že udělám vše, co budu moci, pro další rozvoj nymburského klubu. Předpokládám, že právě proto mě také oslovil. Ale abych odpověděl přímo -  žádné záruky nepožadoval, nejsou totiž zapotřebí.

Je převzetí klubu čistě vaše osobní aktivita? Skupina OMNIPOL, jejímž jste prezidentem, nebude v žádné formě podporovatelem, partnerem nebo sponzorem?
Převzetí nymburského klubu je čistě moje soukromá aktivita, nemá to s mojí pozicí v OMNIPOLU nic společného. Ve všem, co dělám, se snažím postupovat maximálně profesionálně a nerad míchám dohromady různé věci. V současnosti neuvažujeme o tom, že by OMNIPOL, který navíc již v oblasti společenské zodpovědnosti podporuje velké množství projektů, klub také sponzoroval.

Vaše společnost většinu byznysu odbývá v zahraničí, mohl by vám basketbal pomoci čímkoli spíš tam než na domácím trhu?
Nemyslím si, jsou to dvě naprosto odlišná odvětví. Jak jsem už zmínil, nerad míchám věci dohromady. Stejně jako neplánuji vstup OMNIPOLU do skupiny partnerů Nymburka, nehodlám prvoplánově využít basketbalových akcí pro podporu firmy. 

U týmu máte izraelského kouče a Izrael při aktuální geopolitické situaci musí být v obranném byznysu hodně aktivní. Může fakt, že máte trenéra právě z této země, pootevřít některá dveře, nebo je to zcela irelevantní?
Oblast obrany, v níž OMNIPOL úspěšně působí téměř 85 let, je naprosto specifická. Tudíž i když Oren Amiel je skvělý člověk a profesionál, v tomto duchu by nemohl pomoct, i kdyby chtěl. A já ho navíc nevnímám jako Izraelce schopného pootevřít jakékoli dveře. Vnímám ho jako obrovskou basketbalovou osobnost, která může na palubovce posouvat tým neustále dopředu.

Jak se vlastně advokát dostane ke zbrojnímu, leteckému a obrannému průmyslu? Náhodou, nebo jste k tomu tíhnul odmala?
Odmala mě vždy zajímala vojenská technika a letadla, což byla jednoznačně zásluha mého otce. Ten odebíral časopis Letectví a kosmonautika a od té doby, co jsem se naučil číst, jsem žádné číslo nevynechal. A to až do dnešních dnů. Dětské nadšení se pak v běhu profesního života překlopilo do pracovního zařazení.



Strategické věci chcete rozhodovat sám, marketing jste přenechal na starosti novému menšinovému vlastníkovi klubu Viktoru Kolářovi a jeho Sport Investu. O čem budete rozhodovat vy sám, a co už necháte plně na agentuře Sport Invest?
Tím, že jsme se spojili s Viktorem Kolářem a společně jsme vlastnicky vstoupili do nejlepšího českého basketbalového klubu, vznikla zajímavá kombinace zkušeností z byznysu a sportu. Společně s dalšími kolegy z managementu Nymburka se s lidmi ze Sport Investu pravidelně setkáváme a diskutujeme jednotlivé nápady a možné plány. Za mě jsou to spíše strategické a byznysové záležitosti, Viktor Kolář se svými lidmi řeší primárně sportovní marketing a nechybí ani kluboví odborníci ze sportovního úseku. Protože o basketbal jde pořád v první řadě. Podobně pak vypadají i rozhodovací procesy. Sport má svá specifika, nicméně i tak zůstává sportovní klub klasickou akciovou společností, kde fungují běžné principy řízení. A podle toho chceme i nadále fungovat.

Plánujete zásadní změny a novinky v oblasti obchodních partnerů klubu?
Nechystáme žádné zásadní změny, pro nadcházející sezonu plánujeme pouze doplnit stávající sestavu o některé nové partnery či sponzory, což souvisí především s nárůstem rozpočtu. Jednotlivá jednání jsou ve finální fázi, takže ještě nemůžeme sdělovat konkrétní společnosti. Z odvedené práce mám ale dobrý pocit.

Budou hráči aktivnější v budoucích marketingových aktivitách klubu?
Pochopitelně, hráči jsou nedílnou součástí produktu, který společně tvoříme a tvořit budeme. A oni jsou těmi, kdo tento produkt prodávají nejen svými výkony na hřišti, ale i mimo něj. Tyto aktivity již probíhají a je naším cílem je rozšiřovat. Jsem realista a troufám si říct, že mám základní rozhled ve sportovním světě. Pochopitelně nemůžeme na poli využití osobnostních práv sportovců soutěžit s NBA nebo v českém prostředí s top fotbalovými kluby. Nicméně prostor pro větší a cílené využití hráčů v obchodu, marketingu a PR tu nepochybně je. Za každým hráčem Nymburka je lidský a sportovní příběh, v mnoha případech velmi zajímavý. A právě na příbězích a emocích je sport založen.

Posily, ať už jde o přední české hráče, nebo především o zahraniční borce, budete chtít trenérům či generálnímu manažerovi schvalovat, nebo vám bude stačit o nich vědět včetně toho, že se vejdou do vašich možností?
Máme skvělý trenérský tým, který má moji absolutní důvěru. Nemám vůbec ambice se míchat trenérům do sestavy. Pro nadcházející sezonu dostal Oren (kouč Amiel) důvěru tým poskládat podle svého uvážení, jediný limit byl jen finanční rámec daný rozpočtem klubu. Jinak má volnou ruku. Seznámil mě s plánovanou sestavou i s chystanými posilami pro nadcházející sezonu. Jsem velmi rád, že se nám podařilo udržet devět klíčových hráčů a přidat k nim dva velice kvalitní a slibně vypadající Američany A.J. Englishe (na spodním snímku) a Kendalla Smithe (na následujícím snímku).

Jak obvyklé je v zahraničí, že majitelé či šéfové firem ve vašem oboru vlastní sportovní kluby?
Po pravdě řečeno, o nikom z mého oboru nevím, že by vlastnil basketbalový klub. Takže se v tom budu nejspíš dost odlišovat. Na druhou stranu tím třeba spustím novou vlnu. (usmívá se)



Jak často vám vytížení dovolí být přímo na zápasech? A jak často budete chtít být na mítincích při řešení běžné klubové agendy?
To teprve uvidím, bude to záviset na konkrétním zápasovém kalendáři a mých časových možnostech. Ale samozřejmě, pokud mi to situace alespoň trochu umožní, budu co nejvíc chodit a fandit. Co se týče běžné klubové agendy, je to paradoxně jednodušší. Chci být aktivní majitel, což však v dnešní době není podmíněno denní přítomností v klubu. Základem je dobře fungující management, kde každý zná své úkoly, a za jejich splnění je odpovědný.

Tři nejhitovější domácí zápasy v Lize mistrů budete hrát kvůli požadavkům FIBA především na vyšší kapacitu hlediště v Praze na Královce. Mrzí vás tohle stěhování?
Je to jednoznačný požadavek vedení Ligy mistrů. Faktem je, že na nymburskou halu, která kapacitně nedostačuje požadavkům vedení soutěže, máme dlouhodobou výjimku, která však do určité míry skončila se závěrem minulé sezony. Už pro nastávající ročník nám na domácí utkání s AEK Atény, Bambergem a Hapoelem Jeruzalém výjimka nebyla udělena, takže tyto tři zápasy musíme hrát na Královce. Mrzí nás to především kvůli našim fanouškům, ale nemůžeme s tím nic udělat, takové jsou regule soutěže. Na druhou stranu chceme i v této situaci vidět pozitiva. Věřím, že při dobře naplánované a realizované kampani jsou reálným cílem plné tribuny i v Praze. Basketbal je nádherným sportem a tyto zápasy ho představí v té nevyšší možné kvalitě. 

Je ve hře do budoucna jakékoli vylepšení či rekonstrukce nymburské haly, případně stavba nové, ve spolupráci s kýmkoli?
Nymburská hala nepatří našemu klubu, ale je majetkem České unie sportu, takže tato otázka by měla spíš směřovat na ni. Ale určitě o tom budeme v dohledné době s ČUS jednat.

Už dříve jste řekl, že Miroslav Jansta hledal majitele na dalších 20 let. Tak dlouho skutečně chcete vydržet?
Svůj vstup do klubu beru jako dlouhodobý závazek, dlouhotrvající práci. Pokud mi to zdraví dovolí, tak se výzvy v podobě 20 let nebojím.

Viktora Koláře a Sport Invest jste oslovil až vy, nebo byl osloven už panem Janstou?
O Sport Investu jsem věděl už dlouho, zastupuje dlouhodobě celou řadu českých sportovních megastar, ať už je to Petr Čech, Martina Sáblíková nebo Ester Ledecká. Navíc mají zkušenosti s produkcí a marketingem špičkových sportovních eventů, v tuto chvíli řeší například Světových pohár sjezdového lyžování ve Špindlerově Mlýně. Pan Jansta mi říkal, že pokud se na to necítím sám, mám si najít parťáka a zmínil se mimo jiné právě o Viktorovi. Věděl o jeho vášni pro basketbal i profesních kvalitách. Po několika schůzkách jsme se rychle dohodli, máme na věci stejný pohled. A jsem opravdu moc rád, že do toho Viktor šel.



Proč jste ve vedení klubu i v roli spolumajitele pana Koláře chtěl?
Viktora si nesmírně lidsky vážím, je to člověk zapálený pro sport s obrovským smyslem pro fair play. Zároveň je to jeden z nejzkušenějších a nejúspěšnějších sportovních manažerů v Čechách, který zná tento obor do nejmenších detailů. Pro mě je to obrovská pomoc mít za partnera super člověka a špičkového experta, neboť oblast sportovního marketingu i sportovní diplomacie je pro mě zcela nová a má svoje výrazná specifika.    

Co v oblasti klubového marketingu chystáte už pro tuto sezonu?  
Tato sezona bude pro mě a pro Viktora premiérová v basketbalovém prostředí. Chceme ji využít k tomu, abychom postupně vyzkoušeli nové věci, které jsou běžné v basketbalu a jiných sportech v Evropě. Konkrétně víme, že máme mezery v naší prezentaci a práci v digitálním prostoru, tedy převážně na sociálních sítích. Už analyzujeme, jak tuto část naší práce zlepšit a přinést tak fanouškům a našim partnerům lepší zážitky. Stejně tak chceme vycházet maximálně vstříc žurnalistům, kteří mají zájem o nás i basketbalu jako takovém referovat. Cílem je přiblížit klub i celý basketbal široké sportovní veřejnosti. Máme co nabídnout. 

Na co se fanoušci mohou těšit?
Klub se daří finančně stabilizovat, byl znatelně navýšen rozpočet pro nadcházející sezonu. Pro fanoušky je v tuto chvíli asi nejdůležitější, že zmíněná finanční stabilita umožnila nejen udržet klíčové hráče, ale podle mého mínění tým i posílit. Jak  A.J. English, tak Kendall Smith, naši nováčci pro nadcházející sezonu, mají podle ohlasů obrovský sportovní potenciál.

Je něco ze zahraničí, co se vám tam líbilo, a tady se to běžně nevyužívá?
Je důležité rozlišovat dvě věci. Produkt jako takový, tedy basketbal, kterým se prezentujeme na hřišti, a pak show, ať už přímo v hale při zápase nebo v přídavných aktivitách před a po zápasech. Ani jedna z těchto oblastí by neměla pohltit tu druhou, i když samozřejmě můžou být v různém poměru, v závislosti na specifikách trhu, na kterém působí. Sleduji basketbal nejen v Evropě, ale i v USA a musím konstatovat, že se máme ještě určitě co učit. V budoucnu bychom rádi našim fanouškům ke kvalitnímu basketbalu poskytovali i jakousi nadstavbu tak, aby se nechodili dívat jen na skvělá utkání, ale aby zápasy brali jako společenskou záležitost, skvělou alternativu trávení volného času. Lidé se chtějí bavit a my na to musíme umět reagovat.

Chtěl byste mít v klubu specialistu na práci s médii, sociálními sítěmi a na další promo aktivity?
Ve sportovním prostředí, které je tak obrovsky rychlé a klade důraz na aktuálnost, je velmi důležité mít člověka, který se zabývá jen a pouze touto činností. Specialisté v tomto oboru v dnešní době nejsou zrovna levnou záležitostí, ale i tak bychom byli rádi, aby náš klub šel v budoucnosti tímto směrem.



Foto: ČEZ Basketball Nymburk/T. Laš a archiv J. Podpěry