Někde vzadu v hlavě jsem to pár roků měl

Je to i není druhý vstup do téže řeky. Pořád je to Nymburk a pořád je to Matěj Svoboda, ale každý jsou v době druhého spojení v jiné situaci, a to nejen v té věkové. S 19 body na zápas čtvrtý skórer minulé ligové sezony navíc věří, že tohle rendez-vous po sedmiletém odloučení bude mnohem produktivnější, a to pro obě strany.

Matěji, při svém návratu jste se vyjádřil v tom smyslu, že při prvním nymburském angažmá před sedmi lety se z vašeho pohledu leccos nepovedlo. Co především?
Tehdy asi hrál roli můj věk, kdy jsem patřil mezi benjamínky týmu, který byl po všech stránkách tak našlapaný, že dát mi ten prostor ve hře nebylo úplně možné. Já to při zpětném pohledu asi nějak chápu, ale tehdy jsem byl ve věku, kdy jsem potřeboval hrát a herně růst, proto jsem zvolil odchod. A jako nejlepší varianta se mi jevil odchod do Ameriky na univerzitu, kdy pak byl ve hře i případný návrat do Nymburka. Následně se to ale všechno vyvrbilo jinak a skončil jsem ve Svitavách.

Do Polabí se vracíte jako čtvrtý střelec ligy. S jakou produkcí byste byl spokojen v kádru nového týmu, kde budete v lize hrát něco kolem dvaceti minut?
Tohle byla jedna z prvních věcí, které jsem si musel uvědomit, když jsem se rozhodl pro návrat do Nymburka. Věděl jsem, že moje role bude proti té děčínské dost odlišná. Minutáž vzhledem k té konkurenci nebude tak velká a od toho se budou odvíjet i individuální statistiky. Já jsem s tím ale naprosto v pohodě, nevnímám už jako to pro mě nejdůležitější mít ta čísla. Vnímám naopak, že jdu do nejsilnějšího klubu v Česku a jde mi spíš o týmový výsledek, chci vyhrát ligový titul a být úspěšný i v evropském poháru a to jde jen tak, že tým má širokou rotaci, přičemž každý hráč může nějak přispět, a já jen doufám, že můj příspěvek bude co nejlepší v rámci důvěry od trenéra a herního prostoru. Počítám, že osobní statistiky půjdou o něco dolů, ale kdo rozumí basketu, tak je mu jasné, že takhle to v těch velkoklubech s vyrovnanou soupiskou, kdy nikdo individuálně příliš nevyčnívá, běžně chodí.

Je nicméně pro skórera důležité, aby i přes tohle všechno ten průměr byl aspoň desetibodový?
Asi to nějak důležité být může. Já se poslední roky považoval za skórera a byly to právě body, které mě dostávaly do herní pohody. Sám teď nedokážu říct, jak to bude vypadat. V Děčíně i když se mi nedařilo, tak jsem měl pozici, že jsem dál zůstával na hřišti a mohl si v zápase vzít deset patnáct střel. To v Nymburce bude určitě fungovat jinak, prostoru nebudu mít tolik, já ale tuhle roli akceptuju a je pro mě výzva prosadit se v takhle našlapaném týmu. A věřím, že budou zápasy, kdy se mi bude bodově dařit víc a od toho se bude líp odrážet k dalšímu růstu. Jsem ale připravený i na to, že ty střely třeba nebudou, a tím bude i míň bodů. Už jsem ale ve vyzrálejším věku, kdy s tím dokážu pracovat a budu se týmu snažit pomáhat i jinak než body. To je pro mě velká výzva. Jak ale říkáte, pro každého skórera jsou nejlepší ty zápasy, kdy se mu daří, a já doufám, že jich bude co nejvíc a ten status skórera si ponesu i nadále.

Všeobecně se předpokládalo, že spíš vyrazíte někam do zahraničí. Byl tedy Nymburk skrytou prioritou, nebo to bylo ještě jinak?
Nevím, jestli skrytou prioritou, ale někde vzadu v hlavě už jsem to pár roků měl, že bych se do Nymburka chtěl vrátit, protože celou dobu jsem ho považoval za absolutní špičku v lize, přesto, že se ta jedna předminulá sezona nepodařila a že teď se konkurence v lize zvětšila a další týmy si na Nymburk víc věří. S tím zahraničím jsem koketoval, ale když přišla nabídka z Nymburka, a dal jsem si všechny věci dohromady, tak se z toho priorita stala, a o to jednodušší to jednání pro obě strany bylo.

Kdy vlastně došlo k prvnímu kontaktu?
(usměje se) Asi první náznak přišel od „Sokyho” (sportovního ředitele Nymburka Sokolovského), když jsme se v únoru potkali v Praze na FINAL 8 Česko-slovenského poháru. Byl to takový vtípek od něj, že bysme prý mohli společně něco vymyslet. No a oficiální kontakt přišel na začátku play-off.

Která zahraniční liga byla jinak nejblíž?
S agentem jsme se hodně bavili o polské a maďarské, ale když jsme si vyhodnotili nabídku z Nymburka a srovnali to s tím, co by se teoreticky nabízelo v těchto dvou ligách, už jsme se soustředili na Nymburk. Tam jde i o to, že se musí v létě déle vyčkávat, než ty zahraniční kluby podepíšou domácí hráče, kteří jsou první na řadě. A já jsem chtěl mít jistotu, kterou Nymburk byl.

Letos po čase přišel úspěch na A-divizním mistrovství Evropy do 20 let a opět byl Čech na samé špici mezi skórery, a to díky Jakubu Nečasovi. Když jste vy byl v roce 2016 druhým střelcem s 19 body za Laurim Markkanenem, maloval jste si tehdy budoucnost v hodně růžových barvách?
Asi ne. Snažil jsem se zůstat nohama na zemi. Markkanen už tehdy byl obrovská superstar a ve světě se o něm vědělo a počítalo se, že bude i v NBA. O mně se takhle nepřemýšlelo a ani já sám to tak neviděl. A i když jsem byl druhý střelec hlavního mládežnického šampionátu, tak my jsme zemí, která nemá v basketu takový respekt jako jiné, a pořád se na to dívalo s nějakou rezervou. Já tomu nikdy nedával velkou váhu, i když mi to pomohlo dostat se na dobrou univerzitu v USA, kde je tohle zajímalo víc než působení v Nymburce, ale víc jsem z toho netěžil. To může být škoda, ale prostě všechno bylo, jak bylo, a pro mě je to spíš dobrá vzpomínka na ten šampionát.  

Kdybyste mohl, co byste poradil právě letošnímu top skórerovi Jakubu Nečasovi? Nebo čeho by se měl vyvarovat?
Asi by se na to neměl nijak upínat, protože si myslím, že to může být hodně rychle zapomenuto. Vnímám to tak i u sebe. Tam se všichni spíš dívají na to, kdo ten šampionát vyhraje, než na to, kdo se stane nejlepším střelcem. A jinak „Neči” musí dál pracovat a neusnout na vavřínech, což je něco, co jistě slyšel každý mladý talentovaný hráč. Samozřejmě mu přeju jen to nejlepší, ať se mu ta univerzitní štace vyvede líp než mně a věřím, že ho to v kariéře dál vyšvihne. Zatím jsem viděl, že se mu v Americe docela daří.

Skládá se teď v létě v Nymburce lepší tým než loni, včetně silnější české reprezentační osy?
Řekl bych, že ano. Klub se snaží dál sílu kádru navyšovat, aby byl ještě konkurenceschopnější v Evropě. A ta česká osa je vždy důležitá pro jakýkoli tým v naší lize. Potvrdilo se mi to i v Děčíně, kde byla česká osa vhodně doplněná, a ty sezony byly úspěšné. V Opavě na českou osu sázejí roky a i Nymburk si všechny úspěšné sezony na silném českém jádru doplněném o kvalitní cizince zakládal. Před pár lety se to pak nepodařilo skloubit, hodně českých hráčů odešlo a asi to byl takový dobrý impuls pro všechny. Jednak to sesazení Nymburka trochu oživilo ligu a zadruhé to vybudilo impuls i pro ten samotný klub, že bude třeba tým posílit i o české hráče. Nymburk to nakoplo, aby byl zase hladový a nejlepší tým u nás. Ač si myslím, že přerušení té titulové série je mrzí, tak taky věřím, že vše zlé je k něčemu dobré a i pro ten klub by to mohlo být prospěšné. Hladoví po úspěchu a i ty fanoušky by to mohlo do haly přilákat ve větším počtu.

Nymburk poprvé čeká kvalifikace o Ligu mistrů. Když už znáte obsazení turnaje v Turecku, jakou v týmu dáváte šanci tomu, že se to povede?
Myslím, že všichni máme společný cíl v kvalifikaci uspět. Bude to dobrá zkouška pro nás všechny dokázat, jestli do té soutěže patříme. A pokud se to povede, bude to velký úspěch. A kdyby ne, pořád nás čeká kvalitní Europe Cup. Máme se tak nač těšit tak jako tak, ale Liga mistrů je naším cílem a věřím, že tým na to bude dostatečně kvalitní.