Není to jiný svět. O dalším rozhodnou minuty. Cílem je ACB

Je jedním ze dvou mužů v aktuálním reprezentačním výběru, kteří mají čerstvou zkušenost s druhou španělskou ligou. Vedle Davida Böhma je to také guard Richard Bálint, pro nějž je Alicante v 21 letech první zahraniční štací.

A jen mimochodem - jde o klub, který do únorového okna kvalifikace EuroBasketu vyslal hned čtyři své zástupce, kteří posílili i bulharskou, islandskou a švédskou reprezentaci.

„Většina spoluhráčů je odjinud než ze Španělska, i trenér mluví anglicky. Na hřišti tak španělštinu až tolik nepotřebuju,” předává syn ex-ligového kouče Petra Bálinta úplně jinou zkušenost, než má reprezentační spoluhráč Böhm z Tizony Burgos, kde se naopak bez španělštiny vůbec neobejde.  

Ovšem v kádru Alicante se sešlo hned osm různých národů! „Ve druhé lize jsou povinní čtyři Španělé, maximálně dva mohou být Američané a pak může být tým doplněn už prakticky kýmkoli,” dodává ex-brněnská opora.

Richarde, jakou jste poznal druhou nejvyšší soutěž Španělska?
Řekl bych, že je docela podobná NBL. Čekal jsem, že to bude větší rozdíl a že španělská soutěž bude výrazně lepší. Přijde mi to rychlejší a fyzičtější, ale že by to byl jiný svět, se nedá říct.

Co bylo nejtěžší v basketbalové adaptaci?
Poznat všechny hráče i ostatní týmy. Jak jsem hrál tři roky v Česku, člověk si zvykne, že hraje proti těm samým hráčům dokola. Pár zápasů mi tak trvalo zjistit, co každý tým přibližně hraje. Basket je podobný, ale hraje se rychle dopředu. Nejtěžší tak bylo zvyknout si na tenhle styl basketu a samotné typy hráčů, pak už to bylo v pohodě.

Změnila se v něčem vaše role během sezony?
Ze začátku jsem byl náhradník na pozici dva. Občas jsem byl i na rozehře, ale to nějak nevyšlo. A role mi zůstala, většinou chodím na hřiště z lavičky.

A musel jste něco změnit ve své hře?
Oproti Brnu je to trochu jiné. Nemám až tolik míč v rukou. Není to jako v Brně, kde jsem byl jako hlavní hráč na pozici dvě tím, kdo hrál většinu akcí se clonou. Teď je to spíš obrana a v útoku se víc zapojuju do hry bez míče.

Máte v týmu čtvrtý nejvyšší počet vystřelených trojek (79/24). Tlačí vás do nich?
Naše hra je postavená na rychlém přechodu do útoku a střílíme hlava nehlava, takže to z toho vyplyne.

Za svých 18 minut zapisujete šest bodů a téměř dvě asistence. Jste zatím spokojený?
Je to trochu nahoru dolů. Některé zápasy hraju, další skoro celé prosedím. Zaměřuju se na dobré minuty, abych hrál a body teď až tolik neřeším.

Budete v nyní sdíleně šestém týmu soutěže pokračovat i příští sezonu?
Mám smlouvu na rok plus opci. Rozhodovat se budu podle minut a jak se mnou bude trenér počítat i pro příští rok.

Jaké jsou cíle klubu, v jehož barvách v roce 2012 v pouhých 16 letech a coby čerstvý vicemistr Evropy kadetů debutoval v ACB Radovan Kouřil?
Samozřejmě postoupit do ACB. Hlavním cílem zůstává play-off a pak Final Four. Máme spíš mladý tým, jeden z nejmladších ve druhé lize, průměr máme necelých 24 let. A podle toho vypadají i tréninky, hodně běháme. Trénujeme jednou denně, ale je v tom i posilovna, video a samotný dvouhodinový trénink.

Na co sází trenér Perez? Dostáváte jen 75 bodů na zápas, takže asi hodně drtíte obranu.
Řekl bych, že obrana je v každém týmu alfa a omega. Zaměřuje se na obranu a pak abysme hráli dobře v útoku. Hodně řešíme rychlý přesun na druhou polovinu hřiště. Chceme zakončit co nejrychleji v co nejlepší pozici. Když to nevyjde, tak pokračujeme v postupném útoku.

Kolik fanoušků vás podporuje při domácích zápasech?
Řekl bych kolem dvou tisíc lidí, návštěvnost je celkově ve druhé lize skvělá.

A jak vidíte své šance v tomhle kvalifikačním okně při na křídlech nabitém reprezentačním kádru?
Můžu být desátý až čtrnáctý hráč, do větší rotace asi až tak zasahovat nebudu. 

Autor: CZ BASKETBALL
Reklama
Hyundai i30