Nevšímejte si rozskoků a víc tlačící Francouzi

S TOMÁŠEM VYORALEM A MARTINEM PETERKOU V čem spočíval hlavní rozdíl mezi týmy v moskevském kvalifikačním duelu Rusů s Čechy? Rozehrávač Tomáš Vyoral měl po zápase jasno. „Hlavní bylo, že jsme soupeře nechali dostat se do tempa. Na začátku to od nás nebylo špatné, včetně obrany, i když tam domácí nějaké volné střely měli. Tehdy je ještě míjeli, ale pak už je proměňovali, dostali se do tempa, my jsme už neubránili skoro nic a pak bylo těžké zastavovat ruské hráče, kteří mají spoustu zkušeností z Euroligy nebo Eurocupu. A my sami jsme se později v útoku už trápili,“ provedl zevrubnou analýzu dirigent lvů.

S TOMÁŠEM VYORALEM A MARTINEM PETERKOU V čem spočíval hlavní rozdíl mezi týmy v moskevském kvalifikačním duelu Rusů s Čechy? Rozehrávač Tomáš Vyoral měl po zápase jasno. „Hlavní bylo, že jsme soupeře nechali dostat se do tempa. Na začátku to od nás nebylo špatné, včetně obrany, i když tam domácí nějaké volné střely měli. Tehdy je ještě míjeli, ale pak už je proměňovali, dostali se do tempa, my jsme už neubránili skoro nic a pak bylo těžké zastavovat ruské hráče, kteří mají spoustu zkušeností z Euroligy nebo Eurocupu. A my sami jsme se později v útoku už trápili,“ provedl zevrubnou analýzu dirigent lvů.

I kvůli 44 inkasovaným bodům, a zejména těch z otevřených pozic, se v poločase zdůrazňovala nutnost zlepšení obrany. „Rusové nám dali spoustu otevřených trojek, měli jsme tak rychleji přistupovat k hráčům. Dařilo se nám to ale jen první tři minuty druhého poločasu. Když jsme tam ale nedali asi sedm minut koš, bylo těžké něco dohánět,“ byl si vědom Vyoral.

Ten souhlasil s tím, že dalším rozdílovým faktorem byla rychlost provádění herních činností, v útoku i obraně. „Rusové hrají v o dost vyšší rychlosti, jsou na to zvyklí z kvalitních evropských soutěží.“
 

Rozdíly mezi celky se ještě prohlubovaly a útočné trápení narůstalo, když na lavičce odpočívaly opory jako Bohačík nebo Pumprla a do hry muselo více neostřílených lvů. „Tohle pak asi trochu znát bylo. Když hrajete Ligu mistrů nebo obecně mezinárodní soutěž delší dobu, ty zkušenosti nasbíráte. Nicméně nám už nešlo o postup a chtěli jsme, aby dostali příležitost i další hráči. Je ale škoda, že nám to ve druhé čtvrtině ujelo. Mohl to být vyrovnanější zápas.“

Alespoň 20bodový duel udělal ze souboje se sbornou Jaromír Bohačík, který měl do půle na kontě jen 5 bodů za 16 minut, ale po změně stran přidal 21 z 33 bodů týmu, přičemž ve čtvrté čtvrtině to bylo dokonce 16 z 22 bodů lvů! Při šesti důležitých absencích nebylo moc dalších, kteří by střelecké pole rozšířili výrazněji. Druhý nejlepší Martin Peterka skončil na 10 bodech.

Než ale zlepšení této situace nastane, bude to i podle slov Vyorala nějakou dobu trvat. „Dostat se herně na úroveň těchto mezinárodních zápasů není otázka jednoho dvou utkání, musí se takové hrát delší dobu, včetně evropských pohárů. Třeba Liga mistrů je o dost rychlejší než česká liga, a v reprezentaci je to tempo dost podobné.“



Vyoral i při potížích českého útoku překvapil observací, že Rusové nevytvářeli zdaleka takový tlak na českou rozehru jako tři dny předtím Francouzi. „Ti na nás tlačili mnohem víc. My si tak ty pozice proti Rusům i celkem vypracovávali, ale nedokázali jsme je úspěšně zakončit, nebo jsme přicházeli o míč.“

V úvodu utkání zažil svou hvězdnou sekvenci power forward Martin Peterka, který se zjevoval zcela osaměle pod košem soupeře a chladnokrevně odsud zakončoval. Ovšem po jeho rychlých šesti bodech si už na něj soupeř dal výrazně větší pozor.   

„Pak se projevila kvalita Rusů. Asi nás trochu podcenili a zřejmě se chystali na to, že budeme hrát spíš zvenku. Možná jsme je tak hrou dolů na začátku překvapili. Začali jsme dobře a vedli jsme o osm, pak se ale Rusové hlavně začali trefovat z dálky, což jim zpočátku moc nešlo. Dostali se do vedení a bylo těžké to otáčet. Museli jsme víc na trojku a kromě poslední čtvrtiny nám to extra nepadalo,“ litoval nymburský dlouhý.

Na druhé straně si považoval, že tým ani za minusového stavu o téměř třicet bodů utkání nezabalil. „Hrajeme za Česko, takže to nás ani nenapadlo. Říkali jsme si to už tolikrát, že hrajeme pořád, za jakékoli situace a na maximum, abychom dosáhli na co nejlepší výsledek.“

Pro většinou mladé podkošové lvy byl zápas o to tvrdší zkušeností, že Rusové těsně před ním posílili svou soupisku o v Doněcku narozeného rusko-konžského power forwarda Bolomboye. Ten má za sebou za poslední dva roky i 18 zápasů v NBA a čerstvě obdržel ruské občanství. Proti Čechům zajistil 15 bodů a 6 doskoků za pouhých 18 a půl minuty.  



„My jsme o něm už chvíli věděli a viděli jsme ho na videu. Kvalitu v podkošovém prostoru má a určitě jim do budoucna pomůže. My jsme proti němu rozhodně mohli odvést trochu lepší práci, ale Rusové hráli dobře, uměli si to podat, rozehrávači ho dobře nacházeli, a když dostal přihrávku ve vzduchu, byl z toho rovnou schopný zakončit, což je jeho přednost,“ nemohl si nevšimnout Peterka. Jeho slova potvrdil i kouč Ronen Ginzburg, podle nějž Bolomboy ani zdaleka nepředvedl vše, co umí.

Martinu Peterkovi se v Moskvě po čase povedlo obnovit tradici vyhraných rozskoků z loňského EuroBasketu, kde si poradil i se slovutným Pauem Gasolem.

„Nijak se na to ale nezaměřuju a doufám, že si toho nebudete všímat ani vy, protože od rozhovoru na tohle téma na EuroBasketu jsem žádný rozskok nevyhrál,“ usmívá se.

„My si hlavně říkali, ať to nedopadne jako s Francií a nedostaneme hned z rozskoku koš. Takový signál hned z rozskoku jsme ani nečekali, na téhle úrovni se taková akce dá považovat za unikát.“