Noví šéfové a potenciál pro změny

Tak trochu v tichosti v závěru letošní sezony došlo ke dvěma významným personálním změnám ve vedení klíčových kontinentálních basketbalových institucí. Novým prezidentem FIBA Europe byl zvolen bývalý mistr světa a Evropy a také dosluhující předseda Španělské federace Jorge Garbajosa, který nahradil po dvou obdobích Turka Turgaye Demirela.

A nečekaně už po jedné sezoně skončil v čele Euroligy jako její výkonný šéf Američan Marshall Glickman, po němž přichází Paulius Motiejunas, dosud generální manažer Žalgirisu Kaunas.

Garbajosa si vedle snahy o růst ženského basketbalu a 3x3 vytkl jako jeden z hlavních cílů sjednocení evropského basketbalu a také kýženou dohodu s Euroligou, která by respektovala zájmy národních lig a národních týmů.

Dvaačtyřicetiletý Motiejunas, který byl zvolen jednohlasně, bude ve vedení Euroligy spolupracovat s prezidentem Dejanem Bodirogou, který po ročním působení v čele soutěže ve funkci zůstává. Litevec zároveň bude muset vyřešit vztahy se svým dosavadním klubem, neboť vlastní 75 procent Žalgiris Group, která klub ovládá.

I zvolení Motiejunase je podle komentátorů předzvěstí příštích věcí. Na stole je totiž rozšíření Euroligy možná už od sezony 2024/25. „Myslím, že rozšíření je nevyhnutelné a nastane. Problém je ale aktuální kalendář sezony a národní soutěže, o čemž nyní hovoříme,” poznamenal nový boss Euroligy na nedávném FINAL-4, kdy pozitivně mluvil i o možnosti připojení klubu z Dubaje, což by soutěži přineslo nemalé finanční prostředky, údajně až 150 milionů eur.

Podle zpráv z letošního jara se euroligové kluby, které kontrolují soutěž (je jich 13), měly setkat nad tématem rozšíření v druhé polovině dubna, bližší výstupy z toho ale zatím nejsou.

Při rozšíření se nejvíc mluví o klubech z Paříže či Londýna (což by se týkalo týmu, za nějž v letošní sezoně hrál Vojtěch Hruban), ve hře o dlouhodobou licenci ale mohou být i týmy jako Monaco (letošní účastník FINAL-4) a Virtus Bologna. K tomu se přidávají místa pro vítěze Adriatické ligy a EuroCupu, čímž by se počet týmů dostal na 20 i dál, možná až na 24 (aktuálně 18), což už by pravděpodobně muselo znamenat rozdělení na dvě konference a potenciálně i omezené zapojení účastníků do domácích ligových soutěží.

Do fronty na trvalá místa se hlásí i španělská Valencie se svou novou super arénou za 280 milionů eur, která má být hotová příští rok. Jako velmi atraktivní se pro soutěž ukázala i bělehradská rivalita mezi Partizanem a Crvenou Zvezdou, o jejíž udržení se vedení soutěže nejspíš bude snažit.

Za nových vedení obou institucí pokračují i jednání mezi FIBA a Euroleague Basketball o užší spolupráci a podle některých výstupů jejich výsledky jsou poměrně kladné. FIBA nicméně nehodlá ustoupit z kvalifikačních oken během sezony, s nimiž by se i nová forma spolupráce musela vyrovnat. Naopak náznakem posunu prý na druhé straně může být, že by se Euroleague Basketball vzdal EuroCupu, který by se sloučil s Ligou mistrů, čímž by se počet hlavních pohárových soutěží na kontinentu snížil na tři.