Nový kandidát na MVP spoléhá na boty od Ježíška

INTERVIEW S JAROMÍREM BOHAČÍKEM Z potu každodenní dřiny v útrobách pražské Folimanky povstal na podzim v naprosté tichosti nový kandidát na MVP letošní sezony. Jmenuje se Jaromír Bohačík a na děčínské All-Star Kooperativa NBL zamíří ve čtvrtek už jako druhý střelec a také třetí nejužitečnější muž ligy. A také jako účastník soutěže nejlepších trojkařů, který nedlouho před atraktivní exhibicí sotva vstal z postele. 

INTERVIEW S JAROMÍREM BOHAČÍKEM Z potu každodenní dřiny v útrobách pražské Folimanky povstal na podzim v naprosté tichosti nový kandidát na MVP letošní sezony. Jmenuje se Jaromír Bohačík a na děčínské All-Star Kooperativa NBL zamíří ve čtvrtek už jako druhý střelec a také třetí nejužitečnější muž ligy. A také jako účastník soutěže nejlepších trojkařů, který nedlouho před atraktivní exhibicí sotva vstal z postele.   

Jaromíre, vy jste o All-Star málem přišel. Jak jste v horečkách trpěl?
Postihla mě viróza a je problém, že už delší dobu to máme v šatně, předáváme si to navzájem a nemůžeme se toho zbavit. Teď nám čerstvě odpadl i Lukáš Feštr. Já už jsem aspoň v úterý nějak odtrénoval trénink a dostávám se do toho zpátky.

Dárky vám tedy museli na Štědrý večer nosit do postele?
Ten den jsem absolvoval vcelku normálně. Byl jsem u stromečku osobně, jak se sluší a patří. (usmívá se)

Už ve čtvrtek budete muset být v plné polní v dresu Mladých pušek, abyste konečně zlomili vládu Mazáků v All-Star Games. Dokážete to konečně?
Co jsem viděl naši soupisku, tak letos už musíme vyhrát (smích). Jinak to nevidím, není před tím kam uhnout.



Vy ovšem do Děčína míříte i jako účastník soutěže trojkařů. Jak svou šanci vidíte v sezoně, kdy jste i na své poměry na slabších 31 procentech?
Trochu jsem z toho vypadl kvůli té nemoci, pár dní jsem tak nedržel balon, ale pod stromeček mi Ježíšek nadělil střelecké boty, které mi moc sedí, takže si věřím velmi. Soutěž trojkařů mě čeká poprvé. Dosud jsem se jí vyhýbal, ale tentokrát už jsem byl nominován.

Stihnete si na soutěž i zatrénovat?
Myslím, že to všechno nechám na botách a trénink budu dělat jako dosud. Těch 25 střel odhodím určitě, toho se nebojím. (smích)

Kterým pozicím dáváte přednost?
Oblíbená je z čela a tam musím předvést kvalitu, jinak je to jedno. A ještě bych byl rád, kdyby se chytil nějaký „roh“.

Co říkáte na konkurenci – Lipkinse, Křemena a Palyzu?
Jsou to většinou vyhlášení střelci, Lukáš Palyza byl naposledy ve finále, Michal Křemen je taky výborný a zkušený střelec. Uvidíme, jak to komu padne.

Pokud by to padlo vám, byl byste před finále se zástupkyní ŽBL nervóznější?
No, já budu asi nervózní už i před semifinále. Člověku tam bude chybět těch dalších devět hráčů. Uvidíme, jak nervózní budu už z toho, natož ještě přemýšlet o finále s ženskýma. (smích)



Skoro najednou jste se stal – s průměrem 18 bodů - už druhým střelcem ligy a třetím hráčem podle užitečnosti. Aktuálně píšete kariérní čísla, kde se to všechno vzalo?
Člověk se snaží být nějakým způsobem konzistentní, nemít výkyvy, a v těchto statistikách to je nejlíp vidět. Taky je to o tom, že jsme měli pár nemocných hráčů, což znamená, že jsem trávil na hřišti víc času, měl jsem víc střel a kluci mě asi dobře nacházeli.

Dostat se číselně ještě výš a skončit sezonu až na samotném trůně, udržel by vás pak USK?
To já nevím. (směje se) Ono se to strašně pěkně poslouchá, ale člověk víc přemýšlí o tom, že máme jen sedm výher, jsme sedmí a chtěli jsme být šestí. Osobní statistiky jsou až druhořadé a mě teď spíš mrzí, že jsem nemohl něco předvést proti Svitavám (předvánoční duel kvůli nemoci neodehrál).   

Leckdo možná čekal, že střeleckým lídrem USK bude letos nový muž Madsen, hráč s výstupní klauzulí pro NBA. Nicméně vy jste si výsadní postavení v týmové hierarchii udržel…
V první řadě oba hrajeme na jiných pozicích a on ani nemá v ruce tolik míčů. Těžké je pro něj i to, že přišel do cizího prostředí, do nové situace a chvíli mu trvalo, že si jako Seveřan navykl na zdejší prostředí. Pro náš tým je to ale extrémně platný hráč, i když já mám teď čísla o něco lepší.

V minulé sezoně se vaše velké herní vytížení projevilo i v oblasti zranění. Teď jste na průměru 35 minut, což z vás činí nejvytíženějšího hráče NBL, nicméně hraje se jen jednou týdně. Je ten rozdíl cítit?
Slýchám hrozně moc názorů, především od hráčů, že by chtěli hrát dvakrát týdně, ale já za sebe musím říct, že frekvence jednoho zápasu za týden je mnohem příjemnější. Je to opravdu znát a já se cítím mnohem líp. Čas na regeneraci je delší a je i na výrazně vyšší úrovni. Prakticky po každém zápase máme den volna, což se dřív nemohlo stávat.

Už od pátého listopadu jste bez jediného zkušenějšího pivota Primorace, přesto stále držíte naději na A1. Čemu za to vděčíte?
Předně bych chtěl říct, že ostatní kluci se Mladena snaží nahradit, jak nejlépe to umějí, což platí o Pavlu Gruntovi i Filipu Petruželovi. Hlavně Pája Grunt, který už hraje pod trenérem Alilovičem déle, má už ty správné návyky, takže nejde říct, že bychom hráli bez pivotů. Kluci mají velká těla a nějaká ta prezence pod košem určitě je. My z perimetru se oběma snažíme maximálně pomáhat, hlavně v obraně máme pár variant, jak velkým hráčům vypomoct. Tohle ale funguje oboustranně. Hrajeme tedy pořád stejně a tou týmovou obranou se snažíme nahradit i Mladena Primorace.