Nový Mr. Šestka od Vánoc čeká na runwayi

S NEJ FAKTOROVÝM ČECHEM NEJEN O KRIZI BEKSY Dělá, co může. V lednu byl nejlepším mužem Beksy, z momentálně aktivních hráčů týmu je druhým střelcem s 11,4 bodu a už třetí sezonu v řadě zvedá svou produkci. A jakoby mimochodem je vůbec nejlepším tuzemcem v Kooperativa Faktoru. Ani tak ale nedokázal zabránit hrůzné bilanci sedmi porážek z posledních devíti zápasů, jež devět kol do konce nadstavby už začíná vážně ohrožovat vyhlídky zdravotně zdecimovaného pardubického celku na výhodnější třetí pozici před play-off. Do útrob a nálady mužstva z města perníku se nyní podíváme s chlapíkem, který i bez služeb mentálního kouče vyhnal svou letošní trestnou bilanci na - pro něj astronomických - 79 procent, na něž už by měl mít ve smlouvě speciální klauzuli. Řeč je o 32letém letci Kamilu Švrdlíkovi, který má bohužel pro něj i jeho portmonku v posledních týdnech „zavřenou runway“.

S NEJ FAKTOROVÝM ČECHEM NEJEN O KRIZI BEKSY Dělá, co může. V lednu byl nejlepším mužem Beksy, z momentálně aktivních hráčů týmu je druhým střelcem s 11,4 bodu a už třetí sezonu v řadě zvedá svou produkci. A jakoby mimochodem je vůbec nejlepším tuzemcem v Kooperativa Faktoru. Ani tak ale nedokázal zabránit hrůzné bilanci sedmi porážek z posledních devíti zápasů, jež devět kol do konce nadstavby už začíná vážně ohrožovat vyhlídky zdravotně zdecimovaného pardubického celku na výhodnější třetí pozici před play-off. Do útrob a nálady mužstva z města perníku se nyní podíváme s chlapíkem, který i bez služeb mentálního kouče vyhnal svou letošní trestnou bilanci na - pro něj astronomických - 79 procent, na něž už by měl mít ve smlouvě speciální klauzuli. Řeč je o 32letém letci Kamilu Švrdlíkovi, který má bohužel pro něj i jeho portmonku v posledních týdnech „zavřenou runway“.

Kamile, jaká je momentálně nálada v týmu?
Není poraženecká, ale ani nejlepší, protože jsme nezvládli zápasy, kde jsme i při naší složité situaci doufali ve vítězství. Pořád je tam ale dost utkání na to dostat se před play-off na nějaké rozumné místo. Těžko říct, co na nás při té vyrovnanosti ligy vyjde, minimálně ale chceme chytit lepší formu.

Co všechno vás do aktuálních potíží poslalo?
Samozřejmě teď jsou tam nějaká zranění, ale optimální to nebylo už po Vánocích. Ztratili jsme zápasy, které jsme měli jednoznačně vyhrát, přičemž jsme ještě byli víceméně kompletní. Nehráli jsme tam dobře, většinou bylo dobrých tak dvě a půl čtvrtiny a pak se to v mnoha případech najednou zvrhlo v individualistickou hru a spousta koncovek se řešila víc individuálně než týmově, i když do té doby jsme v tom zápase hráli obstojně. Pak přišla zranění, kdy jsme některá utkání museli hrát i bez rozehrávačů, což taky nepomohlo. A teď se z toho musíme dostat.



Ta individualistická hra se nejvíc týkala kolegů Jacksona s Williamsem. Druhý jmenovaný měl před příchodem k vám za sebou především první či druhou bundesligu, spíš však tu druhou. Byl od sousedů plně připraven vést tým hrající o špičku NBL?
Nemyslím si, že by nebyl, ale vycházel mu spíš začátek sezony, kde naši hru celkem řídil. Po tom, co „zmizel“ z týmu Dwayne Benjamin, se to snažil víc brát na sebe, což nesvědčilo jemu, ani celému týmu. Když to na sebe bere rozehrávač víc, o to míň jsou zapojeni ostatní a hra tím trpí, pokud tedy ten hráč nemá nějaké zázračné procento. I když tohle mohl být jeden z faktorů, tak samozřejmě nejde vinit jen rozehrávače. Můžeme za to všichni.

V posledních zápasech vám při absenci dua Williams – Jackson zmizel vlastně celý v létě pořízený americký perimetr, což znamená ztrátu 42 bodů a většiny vodičů míče. O co jste v těchto hráčích přišli ještě?
Určitě o nějakou nebezpečnost v útoku. Je to teď týmovější, ale ta nebezpečnost utrpěla, což se týká i našich pick-and-rollů. Není tam ten ostrý nájezd do koše, chybí někdo, kdo by to víc napichoval z křídel a tvořil i pro nás pivoty.

Na kom to teď kromě rozehrávače Půlpána leží? I vy pod košem musíte zabrat víc než dřív?
No samozřejmě. Není to teď tolik o pick-and-rollech, ale hodně toho dostáváme dolů přímo a snažíme se to zakončit, nebo vyhazovat ven, protože ta tvořivost není taková. Máme už taky Ozrena Pavloviče, který má přehled a něco vytvoří, a víc to leží i na Viktoru Půlpánovi. Jistě přišel i nový rozehrávač Evan Singletary, který nám, doufáme, taky pomůže víc než dosud. Na křídlech jsou pak i Michal Svoboda s Pepou Potočkem, od nich ale nemůžeme čekat, že pro nás budou vytvářet něco velkého. Spíš si čekají na svoje střely.

Stihnou Pavlovič se Singletarym mít ještě do konce sezony větší vliv na vaši hru?
My v to doufáme. Ozren z křídla nebezpečný je a třeba tím bude ještě víc prostoru pro ostatní. A snad i Evan se do toho dostane, abychom byli zase nebezpeční z pick-and-rollů. Případně budou s Viktorem ve hře oba spolu.



Počítá se ještě s návratem Williamse s Jacksonem?
Myslím, že jo. Dřív by měl být zpět Donovan Jackson, který po zlomenině na pravé nestřelecké ruce už má sádru dole a na tréninku to už zkouší. V řádu týdne dvou by se tak mohl zapojit. U Richarda Williamse je to horší, má něco se svalem a přesně se neví, kolik to vydrží. Evan je tu zatím, tuším, na měsíční zkoušce, a pak se uvidí, jestli bude pokračovat, nebo ne.

Když zabrousíme do horkého aktuálna, byl to ve Svitavách a doma s Olomouckem ohromný zmar mít pokaždé o nejméně 25 střel víc a stejně prohrát?
Víc jsem to pociťoval ve Svitavách, s Olomouckem mi ta převaha taková nepřišla. Ve Svitavách mi připadalo, že jsme měli pořád víc ze hry, pořád jsme útočili, ale nebylo z toho dost bodů. A na ty se basket hraje. Bojovnost byla dobrá, ale chyběla kvalita zakončení.

Aktuálně jste dvě výhry za třetím místem s 9 zápasy do konce A1. Jak reálné je ještě na tuhle pozici, která znamená pro případ semifinále vyhnutí se Nymburku, vystoupat?
Pořád to reálné je a máme to ve svých rukou, i když to bude těžké, protože nejsme v super pohodě. Může se ale stát cokoli. Krize, v jaké jsme my, se může přihodit i jinému týmu, a my neztrácíme naději. Jestli to vyjde na třetí místo, nevím, protože už jsme poztráceli hodně zápasů, ale pokusíme se o to.

Vy jste například v lednu byl nejužitečnějším hráčem týmu, s průměry 13,8 bodu a 7,5 doskoku, a i v posledních utkáních to hodně táhnete s podkošovým kolegou Kohoutem, navíc jste si polepšil i meziročně. Jste do větší aktivity nyní oba tlačeni výrazněji?
Vyplývá to ze situace. Ne že bych se do toho tlačil, ale pokud chybí ta kreativita, jdeme na to jinudy. Pod košem jsme čtyři a jen na těchto pozicích jsme teď kompletní. Jde ale i o to, aby to přispělo k nějakým výsledkům. Nedá se hrát jen dolů, na to by se soupeři zaměřili. Asi by ale téhle hry šlo využít ještě víc. My teď máme (na perimetru) spíš hráče povoláním střelec a pod košem pak musíme hodně doskakovat.
 

Zajímavost k vám - jako kariérně ani ne 60procentní šestkař jste poslední dvě sezony atakoval 70 procent a aktuálně jste dokonce na 79! Přijal jste do služeb mentálního kouče, nebo jste to vyhnal o štok výš zcela sám?
Sám. Určitě jsem šestky hodně trénoval, střílím je vlastně pořád. Měl jsem takové zadání i od Ella (trenéra Sanderse). Já si ale střílel i sám, po týmových trénincích nebo při těch individuálních. A zlepšila se mi tím jistota i sebedůvěra. Třeba dřív když mě někdo fauloval, jsem si říkal: „Škoda, že jsem nedal koš, teď to budou zase trestné hody za trest“. Teď už ale přemýšlím tak, že „jo, dám si dva body ze šestek“. A jak jsem byl dřív rád za čtyři ze šesti, teď jsem naopak naštvaný, když to mám 6/5, že jsem tu jednu minul. Tím, že dávám na tréninku, si víc věřím i v zápasech. Je to o hlavě, vím, že ty šestky dokážu proměňovat, ale žádného kouče jsem na to nevyužil. (usmívá se) A ani jsem nijak neměnil techniku.

A ještě jedna výjimečnost – momentálně jste na celkově sedmém místě nejlepším z Čechů v Kooperativa Faktoru, byť s průměrem 3,1, což značí i velké manko na tři nejlepší místa, honorovaná finanční prémií. Budete ještě na prize money útočit, nebo už jste to vzdal?
Co si tak vzpomínám, tak mi to nikdo nenahodil už od Vánoc. (směje se) Asi to souvisí i s tím, o čem jsme už mluvili. V naší hře teď není tolik rychlých přechodů a jednoduchých zakončení. Chybí ta hra z pick-and-rollů, kde se daly využít seběhy nebo alley-oopy.

Už čtvrtým z Čechů je ve Faktoru Pavel Houška jako ne právě typický letecký akrobat. Proč tuzemci v tom nejvrchnějším patře chybějí?
Je to i o tom herním stylu. Teď u nás hrálo Olomoucko a Douglas s Dunansem si i v tomhle zápase nahnali dost bodů. Nevím, jestli po tom speciálně šli, ale měli tam několik alley-oopů a dalších věcí, co se běžně tolik nevidí. Čeští hráči se moc do takových situací nedostávají. Já teď sbíral dost bodů (za úspěšné koše), ale ne těchto efektních zakončení. Buď jsou v podobných situacích jako já i ostatní Češi, nebo když jsou v lepších, tak neskáčou. (usmívá se)