Nutnost vstoupit do signálu na vlastní pěst

INTERVIEW S TOMÁŠEM POMIKÁLKEM Na české poměry vybuchla v závěru minulého týdne v Kooperativa NBL přestupová bomba. Šestadvacetiletý křídelní atlet Tomáš Pomikálek, který měl ještě na rok smlouvu u mistra, si zničehonic sbalil svých pět švestek a posunul se po proudu Labe o desítky kilometrů dál. Ze zlatého týmu poslední sezony do stříbrného. O tom, jak se vše seběhlo, proč po třech letech V Nymburce podepsal na tři roky u Válečníků, ale i o lecčem dalším nyní bude reprezentační forward hovořit vlastními slovy.

INTERVIEW S TOMÁŠEM POMIKÁLKEM Na české poměry vybuchla v závěru minulého týdne v Kooperativa NBL přestupová bomba. Šestadvacetiletý křídelní atlet Tomáš Pomikálek, který měl ještě na rok smlouvu u mistra, si zničehonic sbalil svých pět švestek a posunul se po proudu Labe o desítky kilometrů dál. Ze zlatého týmu poslední sezony do stříbrného. O tom, jak se vše seběhlo, proč po třech letech V Nymburce podepsal na tři roky u Válečníků, ale i o lecčem dalším nyní bude reprezentační forward hovořit vlastními slovy.

Tomáši, pro mnohé to muselo být pořádné překvapení, když se dozvěděli o vašem odchodu z Nymburka v situaci, kdy mu chybí v rotaci tolik hráčů. Proč k tomu došlo vlastně až teď po začátku sezony a ne už během léta?
Sám jsem se až později, tedy když začínal reprezentační blok, dozvěděl, že Nymburk bude chtít dávat prostor mladším hráčům, což se asi mělo týkat Martina Kříže nebo Matěje Svobody. Z toho vyplynulo, že nebudu dostávat takové minuty. A já si řekl, že nechci další rok sedět, nebo nastupovat jen málo, když jsem chtěl hrát hlavně evropské zápasy, a začal jsem se podle toho zařizovat.

Do začátku sezony tedy už přestup nešlo stihnout?
Ona tam byla ve hře spousta různých řešení, navíc s Děčínem se to vyvinulo až později. Na začátku jsem měl i další nabídky z Česka, ale nebyl jsem si jimi jistý, a až v posledních týdnech mě oslovili z Děčína. Pak jsem musel ještě vyřešit svůj konec v Nymburce, kde jsem původně měl smlouvu ještě na tuhle sezonu, na čemž jsme se dohodli k 21. říjnu.



Kolik ligových klubů stálo o vaše služby?
To bych si nechal pro sebe.

Na prstech jedné ruky, nebo víc?
(směje se) Z toho, co vím, jich bylo méně než pět.

Bylo ve hře i zahraničí?
Bohužel ne. Těžce se tam dostává, když člověk nehraje a nemá potřebné statistiky. Navíc ve chvíli, kdy přišla nabídka z Děčína, jsem o nějakém zahraničí už ani neuvažoval.

Za ty tři sezony v Nymburce jste odchod někdy zvažoval?
Člověk pořád přemýšlí, jestli něco nedělá špatně, když nehraje. Začalo to tím, že jsem přemýšlel sám nad sebou, ale odchod jsem nezvažoval. Vlastně před rokem jsem prodlužoval smlouvu na další dvě sezony. Na ty jsem chtěl v Nymburce ještě zůstat a pak by se vidělo.

Z Děčína vás za tu dobu nikdy k návratu nepřemlouvali?
Ne, ne, ne.

Při přestupu do Nymburka jste řekl, že kouč Děčína Budínský by si to představoval jako lepší až třeba o rok později. To, že jste šel už v létě 2012, na vašem vztahu s vedením Válečníků nic nezměnilo?
Trenér mi už tehdy řekl, že v Děčíně budu mít dveře vždy otevřené. A totéž zopakoval i teď při našem jednání. Za to jsem strašně rád.

Lišil se v něčem váš první nymburský rok, což byla zároveň poslední sezona kouče Gizburga v jeho prvním nymburském angažmá, a následné dvě sezony pod vedením Kestutise Kemzury?
První rok v Nymburce jsem byl nadšenej. Dostával jsem spoustu minut i ve VTB lize a Eurocupu. Druhou polovinu sezony jsem začínal i v základu a to jsem si strašně užíval. Bohužel pak trenér Ginzburg skončil a za kouče Kemzury už to takhle nepokračovalo.

Neskončit tehdy Ginzburg, mohlo se to pro vás vyvinout jinak a líp?
(usměje se) To už je jen kdyby, ale je to možné.

S koučem Kemzurou jste během dvou společných let mívaly hovory na téma vaší minutáže?
Ano, mluvili jsme spolu. Vždycky jsem za ním šel, protože není dobré, když hráč necítí podporu od trenéra, což se projevovalo i v tom, že jsem nedostával minuty. Bohužel měl to nastavené tak, že sázel převážně na zahraniční hráče a na posily a s tím se moc hnout nedalo.

Jaké plusy si vedle tří ligových titulů z nymburského angažmá odnášíte?
Zahrál jsem si proti top týmům, jako jsou CSKA, Kubáň, Nižnij Novgorod, Valencie nebo Bilbao. Takových soupeřů bylo hodně. Procestoval jsem skoro celou Evropu plus téměř celé Rusko. Viděl jsem spoustu míst a získal do života hodně zkušeností.
 

Bylo tam i něco z herních věcí?
(odfoukne) Naučil jsem se, že člověk si musí občas vzít míč a hrát víc na sebe, protože už je to trochu i "politická hra". Každý už chce předvést, co sám umí, a není to jen o tom, kam se má přihrávat. Někdy se musí vzít i střely, které nejsou právě těmi, co chce trenér.

Jinými slovy, hráč musí i vstoupit do signálu na vlastní pěst?
Tak. Ne jen držet to, co je napsané a dané, ale občas zvolit i jinou variantu.

V lize jste za tři roky vystoupal ze 17 na 20 minut, přičemž jste se pohyboval na 6 až 8 bodech a 4 doskocích. To jste osobně bral jako ucházející?
Samozřejmě to mohlo být i lepší. Byl jsem ale rád, že jsem si zahrál aspoň v české lize.

Ve VTB lize to bylo první rok v průměru 12 minut ve 13 zápasech se 4 body, druhý rok v průměru 7 minut ve 13 zápasech s 2,6 bodu a poslední rok v průměru 9 minut v 27 utkáních s 2 body. Eurocup jste všechny sezony brousil na 7 minutách se zrhuba 2 body. Po tom slušném prvním roce jste v obou zbývajících měl jasný pocit, že byste rozhodně měl na víc?
Takhle o tom už teď zpětně nechci přemýšlet. Spíš mě překvapovalo, že po zápasech, kdy se mi něco povedlo, zahrál jsem i proti těžkému soupeři dobře a doufal, že příště dostanu nějaké dobré minuty, tak se pak nic takového nestalo.

Dá se stejně jako u Lukáše Palyzy i u vás počítat s tím, že ze stojícího střelce budete nyní opět obrany napadajícím nájezdníkem?
Tohle se uvidí. Sezona je ještě dlouhá.

Soudě dle obnovené děčínské premiéry, kterou jste završil 17 body, jste už na hru s míčem hodně natěšený…
Musím říct, že mě to po dlouhé době zase bavilo.

Byl to pro vás děčínský návrat snů? Tři trojky a dokonce šest útočných doskoků?
Už jsem říkal, že jedna vlaštovka jaro nedělá, ale samozřejmě jsem rád, že to vyšlo zrovna na ten první zápas. Padly trojky, což se mi už dlouho nestalo. Přesto hlavní byla výhra.

Skandovalo vděčné obecenstvo vaše jméno často?
Už se budu jen opakovat – kulisa toho utkání byla prostě unikátní. Fanoušci si mě pamatují a přivítání bylo neuvěřitelné.

Jste připravený i na to, že se už od vás očekává něco víc, v podstatě role tahouna?
Budu se snažit o to nejlepší.














Foto: BK ARMEX Děčín/L.Černý