21. 5. 2015

Nymburk 12, Simmons MVP, Vyoral kouzlil zraněný

Jen dokud v úvodních pěti minutách držela s mistrem krok kometa letošího play-off Tomáš Vyoral, autor prvních 8 bodů Válečníků, bylo skore třetího finále vyrovnané. Pak ale i 22letému rozehrávači Severočechů, který kvůli problémům se zády z druhého duelu byl rád, že vůbec nastoupil, přece jen došla pára, a když se Nymburk na domácí palubovce nadechl podruhé, vyrazil vstříc víc než jasnému triumfu 96-59. Sérii tak ovládl po nejdominantnějším výsledku 3-0 a do klubových dějin zapsal svůj dvanáctý titul v řadě.

Válečníci, po enormně náročné pondělní bitvě viditelně znavení, už od druhé čtvrtiny začali ztrácet krok či dva v rychlosti, soupeř jim při sebemenší nepozornosti bral míče přímo z rukou a už do poločasu vedl 44-22, když se do role distančního snajpra obsadil 11bodový Jiří Welsch.

Byl to však jiný čarostřelec, ten, kterému přezdívají Zabiják, kdo uchvátil cenu pro MVP finálové série. Ano, shooting guard Chester Simmons, který ve třech utkáních navršil průměry 13 bodů, 4 asistence, 4 doskoky, 2 zisky a téměř 4 získané fauly, to vše při průměrné validitě přes 21.

Nymburk před zaplněným hledištěm (zhruba 1400 diváků) od samého začátku obranou od míče znemožňoval hostům téměř jakoukoli nahlášenou akci a Vyoralovi většinou nezbývalo než zakončovat v posledních vteřinách útoků z dálky. Dvakrát trefil trojku a tím tým podržel. Vzápětí se k němu přidal rovněž dvěma trojkami a 8 body Jelínek a za stavu 24-16 tak na začátku druhé čtvrtky měl Děčín pouhé dva střelce. Jako třetí se zapojil až ve 13. minutě forward Bažant.

Když Válečníkům došly i trojky (další k úvodním čtyřem už do poločasu nepřidali), rozjel se mistr, který do základu nečekaně nasadil centra Stutze, především body ze zisků (do půle 20) k rozhodnému trháku. Děčín za prvních 20 minut ztratil hrozivých 13 míčů a s takovým břemenem nemohl favoritovi konkurovat.

Jen si na chviličku ve druhé čtvrtině odskočil odpočinout Vyoral, hned bylo znát, že jeho záskok Bosák tuto roli nezvládá. Hosté už nebyli sto využívat ani převahových situací, kdy nymburští dlouzí vykrývali na perimetru většinu přebrání křídel a rozehrávačů a "malí" pod košem nebyli potrestáni za přebrání pivotů.

Děčínu už i v první půli scházela energie chodit na útočný doskok, a tak jediné dva odražené míče tu ukořistil guard Bosák, na nějž zapomínal Washington. Ten však vynikal v jiných činnostech: v zápase rozdal 11 asistencí a díky svým rychlým reakcím uloupil i 4 míče.

Druhý poločas už se dohrával bez napětí, stále však za mohutného skandování zhruba 150hlavé masy děčínských tifosi, kteří chtěli být u přebírání historických stříbrných medailí. A když po převzetí poháru pro druhý tým kapitán Jakub Houška vystoupal se svým týmem až do hlediště, aby demonstroval klubovou pospolitost, skákal a skandoval za chvíli celý jeden roh tribuny včetně trenéra Budínského.

Mezitím už na druhé straně kurtu bouchalo šampaňské a potahovalo se z doutníků, vše pod vedením již osmititulového Petra Bendy, který aktuálně hraje v nymburské sestavě zlatý prim. A vzhledem k ještě rok platné smlouvě se dá předpokládat, že se příští sezonu o další kousek přiblíží rekordmanu Ladislavu Sokolovskému. Svůj vůbec první český titul přidal do své přebohaté sbírky zkušený forward Luboš Bartoň.

Top skórery vítězů, kteří 27 bodů dosáhli z 18 ztrát soupeře a zpod koše dominovali 32-12, byli Welsch (13), Burns (12) a Raivio (11), za hosty byl jediný dvojciferný Vyoral (17 za 38:38), který sérii završil na průměru téměř 14 bodů za 37 minut!

"Byla to složitá sezona, ne na všech forntách jsme dosáhli toho, čeho jsme chtěli. Ve finále ligy už každý očekával jen vítězství a s tím je spojený velký tlak, dokonce i pro Nymburk," neskrýval kouč šampionů Kestutis Kemzura.

"Po sezoně, kdy jsme byli zvyklí na tři zápasy týdně, přišla před finále dlouhá pauza, což nám nevyhovovalo, a první zápas jsme se trápili s pohybem míče i ztrátami. Navíc Děčín hrál dobře a hrát finále si určitě zasloužil. My jsme proti němu museli být neustále ve střehu."

Druhý zápas série už byl ze strany favorita výrazně lepší. "Skore tam sice vypadalo bezproblémově, ale tak to je jen v případě, že si to takové uděláte. Dnes už jsme měli výhodu širší lavičky, kdy po pondělním zápase měl soupeř logicky méně energie. Například Vyoral hrál kolem 37 minut. Já se tak jen obával, že nebudeme koncentrovaní, ale hráči ukázali profesionalitu. Teď máme radost a je opravdu jedno, o kolikátý titul jde. Pořád je to titul," uzavřel Kemzura, jemuž skončila smlouva a o jeho dalším osudu u Labe se bude rozhodovat během nejblžších dvou týdnů. Kouč po utkání poznamenal, že je otevřený jednání o případné nové smlouvě, pravděpodobnější je však příchod nového kormidelníka.

Za absolutně výjimečnou označil letošní sezonu lodivod Děčína. "Mít možnost hrát finále s Nymburkem byla pro nás úplně nová situace. Série byla těžká, ale velmi podnětná a v tom prvním finále (klubové historie) jsme neudělali úplnou ostudu, i když nůžky ve výkonnosti se postupně rozevíraly víc a víc," přiznal Pavel Budínský.

"První utkání jsme v Nymburce prohráli o pět bodů, kdy jsme překvapili výkonem i taktikou. Druhé bylo fantastické, protože kulisa se 4850 hlavami byla neuvěřitelná a na to budeme vzpomínat ještě hodně dlouho. Dnes už nás bohužel Nymburk k ničemu nepustil a my jsme působili dojmem, že nám absolutně došly síly. Nicméně Tomáš Vyoral ve 22 letech musel tři utkání po sobě čelit na rozehře abnormálnímu tlaku a totéž se týkalo i dalších hráčů. Nymburk si naopak mohl dovolit, aby třeba centr Stutz, který nehrál Utkání 2, třetí utkání zahajoval," bilancoval kouč, podle nějž jednoznačný průběh posledního duelu, ani konečný stav série nemůže zkreslit fakt, že Děčín je letos dvakrát stříbrný (včetně Českého poháru), což je pro severočeský klub výjimečný počin.

"Z celkového pohledu jsme v ligovém finále dopadli jako většina týmů před námi. Pozitivem je, že jsme nemuseli rušit zápas, jako se to stalo před několika lety."

A na závěr si trenér Děčína vypomohl jedním čerstvým citátem "možného budoucího prezidenta republiky": "Jak řekl Jaromír Jágr, poháry a medaile ve vitrínách jednou zapadnou prachem. Ale to, co jsme letos prožili v sezoně a v play-off, to byl naprosto dokonalý scénář. A pokud se zdálo, že v play-off můžeme doplatit na nezkušenost nebo na téměř výhradně českou sestavu, tak my jsme dokázali, že i s tou to jde zvládnout."