Nymburská hříčka přírody krůček od nesmrtelnosti

SE ZACHEM HANKINSEM A VIDEEM Interní nymburský Slam Dunk Contest by mohl být slušnou show. Kupříkladu 37letý ultraveterán Petr Benda prý dokáže stále zasmečovat z místa. Reprezentační snajpr Vojtěch Hruban zvládne zatlouct pro změnu z poskakování na jedné noze. A v nedělní All-Star Game ukázal i Jaromír Bohačík, že když chce, umí se vznést do lecjakých výšek. Ovšem současným ústředním dunkerem mistra je výjimečná hříčka přírody made in USA jménem Zach Hankins, který při 213 číslech výšky popírá některé člověčí i lecjaké fyzikální zákony. A pokud by při All-Star Game v Ústí dovedl k úspěšnému zakočení i svůj plánovaný majstrštyk, musel by se dostat i do zpravodajství CNN, protože s touhle výškou provést smeč s prohozením míče během letu mezi nohama, to je mimo hranice veškerého chápání.

SE ZACHEM HANKINSEM A VIDEEM Interní nymburský Slam Dunk Contest by mohl být slušnou show. Kupříkladu 37letý ultraveterán Petr Benda prý dokáže stále zasmečovat z místa. Reprezentační snajpr Vojtěch Hruban zvládne zatlouct pro změnu z poskakování na jedné noze. A v nedělní All-Star Game ukázal i Jaromír Bohačík, že když chce, umí se vznést do lecjakých výšek. Ovšem současným ústředním dunkerem mistra je výjimečná hříčka přírody made in USA jménem Zach Hankins, který při 213 číslech výšky popírá některé člověčí i lecjaké fyzikální zákony. A pokud by při All-Star Game v Ústí dovedl k úspěšnému zakočení i svůj plánovaný majstrštyk, musel by se dostat i do zpravodajství CNN, protože s touhle výškou provést smeč s prohozením míče během letu mezi nohama, to je mimo hranice veškerého chápání.

„Býval bych si moc přál, aby mi tenhke kousek vyšel. Je to můj oblíbený, ale taky je hrozně těžký. Takže tohle mě mrzí, protože by to byl ještě větší úlet, a pak by to bylo dokonalé,“ zasní se Američan, který by byl nejspíš jedním z hrstky světových basketbalových umělců, kteří by něco takového s touhle výškou dokázali. Bohužel mu při zakončení levačkou vždy kousek chyběl, aby balon sesměroval až do obruče.

„Je to fakt složité, hodně moc záleží na správném načasování. Makám na tom už několik let, ale nejde to provést na požádání.“
 

Už proto ne, že Zach na soutěž vůbec nestihl trénovat. „Chtěl jsem s „Bočim“ (Jaromíem Bohačíkem) a Vojtou Hrubanem něco nacvičit po tréninku, ale vždycky jsem byl tak unavený, že jsem to odložil až do Ústí a šel do toho z voleje,“ přiznává letec, který své spouhráče – včetně Bendy – v zápasech neustále pobízí do většího počtu smečí.

I když ze semifinále (předvedl v něm „větrný mlýn“ (zakroužení rukama s míčem) se zakončením zády po nahození míče o zem a „větrný mlýn“ zakončený slabší levačkou opět po nahození o zem) jako favorit paradoxně postoupil až ze druhého místa (navíc až díky lepšímu druhému pokusu při rovnosti 39 bodů za první pokus se svitavským Eugenem Crandallem) za ostravským Joshem Newkirkem, který za svůj poměrně běžný kousek obdržel maximálních 40 bodů, jevil se i díky své produkci ze zápasů letošní sezony jako největší kandidát na prvenství.

„Už jsem viděl pár videí svých dunků ze soutěže,“ hlásil těsně po skončení exhibice. „Prostě mám dlouhatánské ruce a pár kousků s nimi zvládnu. Na různých duncích už pracuju docela dlouho, a i když to někdy skončí i bolestivým naražením, je to pro mě zábava,“ poukázal na svou modřinu na levém předloktí, již si způsobil při druhém semifinálovém pokusu.



Hankins nad sebou před soutěží cítil i určitý tlak, protože jako jasný lídr Kooperativa Faktoru, měřícího atraktivitu hry všech ligových hráčů, měl potvrdit své výsadní postavení.

„Jo, jo, právě tady jsem musel prokázat, že nevedu náhodou. Je jasné, že nejsem žádný střelec, to všichni vědí, takže moje práce je pokládat do koše nějaké ty dunky.“

Při volbě svých zakončení v Basketking Slam Dunk Contestu prý musel být kreativní. „Některé dunky už jsem v minulosti použil. Jednu takovou soutěž jsem vyhrál i na univerzitě, a to s tím kouskem, kdy jsem skákal přes „Bočiho“ s předchozím nahozením o desku. S tím jsem si myslel, že bych tu mohl vyhrát,“ odkazuje na svůj nejefektnější pokus v soutěži, jímž ovládl finále ziskem maximálních 40 bodů.

Reprezentační křídelník Bohačík se ale jako živá součást jeho triku necítil nejbezpečněji. „Docela jsem se bál. Zach mě ještě upozorňoval, že se ode mě bude odrážet, a to jsem si říkal, že to může být nebezpečné. On mě ale uklidňoval a já mu věřil,“ smál se křídelník.



Celá soutěže se odehrávala v kulise 1400 fanoušků v potemnělé hale SLUNETY, kdy se dunkeři ocitli jen v kuželech několika reflektorů. Nevadilo to v prostorové orientaci, nebo při nahazování míčů?

„Ne, ne, jen to přidávalo k napětí a lepší atmosféře. Všechna světla mířila jen na tebe a ty to musíš zvládnout. Navíc – ty zelené obruče byly dobře vidět. Hned jak jsem vešel do haly, tak jsem si jich všimnul. Jelikož ale celá hala byla v zeleném, tak to tam pasovalo. Původně jsem si myslel, že by s jejich viditelností mohl být problém, ale nebyl. Navíc já nejsem žádný střelec, jsem pořád jen kolem koše, takže ho vidím vždycky dobře,“ chechtá se Hankins.

Jako vítěz smečovacího klání obdržel luxusní hodinky Lotus a teď už jen doufá, že jej triumf nebude stát žádný poplatek do nymburské týmové kasy. „Nevím o tom, že by tam tohle bylo a jsem za to rád,“ zasměje se znovu.