O extrémech, zimáku a pánovi autobusu
INTERVIEW S ONDŘEJEM ŠIŠKOU Ač působení v Děčíně startoval ve 22 letech a s Tomášem Vyoralem utvořil nejmladší dirigentskou dvojici Válečníků v NBL, už nyní lze říct, že obstál. Nejde ani tak o jeho čísla (8,1 bodu, 2,9 asistence a 2,7 doskoku za 21 minut), jako spíš o to, že tým s ním na hřišti většinou nestrádal, a zatímco ve čtvrtfinále s USK počet jeho ztrát během série stoupal, v semifinále s Prostějovem to bylo přesně naopak. A i proto nyní Ondřej Šiška může slavit postup do finále Kooperativa NBL, kam BK ARMEX postoupil díky nedělnímu triumfu na Hané.
INTERVIEW S ONDŘEJEM ŠIŠKOU Ač působení v Děčíně startoval ve 22 letech a s Tomášem Vyoralem utvořil nejmladší dirigentskou dvojici Válečníků v NBL, už nyní lze říct, že obstál. Nejde ani tak o jeho čísla (8,1 bodu, 2,9 asistence a 2,7 doskoku za 21 minut), jako spíš o to, že tým s ním na hřišti většinou nestrádal, a zatímco ve čtvrtfinále s USK počet jeho ztrát během série stoupal, v semifinále s Prostějovem to bylo přesně naopak. A i proto nyní Ondřej Šiška může slavit postup do finále Kooperativa NBL, kam BK ARMEX postoupil díky nedělnímu triumfu na Hané.
Ondro, jaká byla daleká cesta nocí na základnu?
Určitě byla příjemnější než po druhém utkání. Autobus byl veselý a cestou proběhlo dobrých pět šest zastávek. (usmívá se) A co jsme měli povolené? Celkově byl trenér benevolentnější, když už šlo o vrchol sezony. Takže jedno pivo jsme si mohli dát. (smích)
Váš zatím nejlepší výjezd v kariéře?
No určitě. I přes tu vzdálenost jsem si to užil.
A kdo to na palubě veselého autobusu řídil?
To bych radši neprozrazoval, protože většina kluků je šťastně ženatá. Ale asi můžu říct, že třeba na rozjíždění skandování je velký odborník Šimon Ježek. Ten se nebojí toho ujmout a pobavit celý autobus.
Opravdu, tenhle nováček?
Sice nováček, ale zapadl hodně rychle a nebojí se toho.
Ač se to nezdá, tak loňský i letošní postup do finále zažila jen půlka současného týmu. Nováčkem jste i vy. Je podle vás ta euforie při osobní premiéře větší?
Velký zážitek je to pro všechny, ale pro nás, kteří jsme u toho loni nebyli, je to něco extra, úplná novinka. Takže jsme si to asi užili o krapet víc.
Začalo se hned na palubě autobusu hovořit o finále na zimním stadionu?
Dokonce první zmínka padla už v šatně v Prostějově od generálního manažera Lukáše Housera. Takže už se to asi i začalo zařizovat.
Vy sám jste loni s Brnem ligu zachraňoval, letos budete hrát o titul. To už je pořádný skok!
Je to z jednoho extrému do druhého a já si to rozhodně užívám. Bojovat o medaile je vždycky mnohem příjemnější.
Co vám tato sezona kromě té medaile dala?
Byl to skok do neznáma. A zároveň do profesionálnějšího prostředí. Děčín funguje na nejvyšší úrovni už řadu let a mně dalo nejvíc to, že jsem mohl poznat ten profesionální přístup a mohl trénovat na této úrovni. Vidět, jak musí hráči vystupovat, a všechno kolem.
Taky jste za poslední rok nabral nějakou hmotu, protože v Děčíně se bez pořádné tělesné konstrukce nedá obejít.
(smích) To určitě platí. Dbá se tu hodně na posilovnu a fyzickou přípravu, takže nějaké kilo jsem přibral. Přitom jsem ale neztratil na dynamičnosti a pohyblivosti.
Zvlášť po výpadku klíčového centra Houšky v play-off ještě narostla důležitost rozehrávačů, tedy vás a zejména Tomáše Vyorala. Stála a padala teď v play-off hra právě s výkony playmakerů?
Nechci, aby to vyznělo blbě, ale rozehrávači jsou pro tým hodně důležití. Jsou mozkem mužstva, tvoří veškerou hru a pracují pro spoluhráče. Už v sérii s USK jsme neměli tak širokou rotaci a trenér spoléhal na menší počet hráčů, když šlo do tuhého. Stávalo se tak, že jsme se s Tomášem i víckrát potkali na hřišti najednou. Je to teď velký trend i v euroligových týmech, viz CSKA s De Coloem a Teodosičem nebo Real s Llullem a Rodriguezem.
Když jste před čtvrtým zápasem s Prostějovem viděli, že vedle Kouřila a Šteffla bude domácím chybět i Roseboro, to už jste se rázem stali favority utkání. Jak těžké bylo tuhle roli zvládnout?
Výchozí pozici jsme měli lepší. Přispělo k ní právě zranění Roseboroa, který byl s Lukášem Palyzou hodně klíčovým hráčem, a dělal nám v celé sérii velké problémy. Pro soupeře to bylo značné oslabení, snížila se mu rotace a bylo pro něj těžké to fyzicky zvládnout. Favority jsme za téhle situace možná už byli, ale v Prostějově se vždycky hraje špatně. Je tam bouřlivé publikum, které má narážky na soupeře, a dokáže tak svému týmu možná i pomoct. Prostějov nám taky nedal nic zadarmo, čemuž nasvědčoval i průběh utkání, kdy jsme nastoupili, a hned jsme prohrávali 21-4.
V jak těžké situaci jste v tu chvíli byli?
My jsme začali příšerně, míče nám padaly z rukou, neproměnili jsme několik jasných pozic. Přesto jsme tu ztrátu do poločasu stáhli na 5, i když nás to stálo hodně sil. Pořád jsme ale zachovávali chladnou hlavu a dál jeli svoje tempo. Prostějov pak už hodně spoléhal jen na Palyzu, kterého jsme částečně pokryli, navíc se k němu nikdo další nepřidal, což pro nás bylo super.
K obratu a výhře vám hodně pomohly útočné doskoky hráčů z perimetru. Byl to klíč k úspěchu?
Bez Roseboroa Prostějovu uteklo tak 10 doskoků a naše taktika byla na útočný doskok hodně chodit, když domácí měli jen dva podkošové hráče, a dole museli alternovat i křídla. První myšlenka byla dostat míč pod koš a pak chodit na útočný doskok.
Vy jste měl v play-off dva číselně silnější zápasy. Čekal byste od sebe stabilně vyšší produkci, anebo se třeba i vaše úkoly v utkáních lišily?
Já si na sebe kladu velké nároky, takže to lepší být mohlo. My jsme ale tým, kdy jednou zahraju já, a podruhé zase někdo jiný. Takže povedené zápasy měl třeba Lukáš Bažant, další mu pak nevyšly, ale zase ho někdo nahradil. Totéž platí o Tomáši Pomikálkovi. A to je pro nás důležité, že se nemusíme spoléhat na jednoho hráče, který dává pravidelně 20 bodů, protože pokaždé skóruje někdo jiný. A pak z toho vycházíme jako vítězové. Třeba za Prostějov dával Lukáš Palyza pravidelně spoustu bodů, ale ve výsledku jsme byli lepší my.
Jak si věříte na nymburské tryskomyši, které vás nejspíš budou čekat ve finále, a které si vedly skvěle i ve čtvrtfinále VTB ligy s CSKA?
Bude to těžké. S CSKA Nymburk zahrál super zápasy, ale my do toho nepůjdeme s tím, že to bude o 20. Chceme vyhrát, a i když k soupeři máme respekt, nedáme mu nic zadarmo.
Foto: BK ARMEX Děčín/L.Černý
