O plavci, Ironmanu, šanci na zimák i dunku na zápas

S TOMÁŠEM POMIKÁLKEM Že v lize vyhráli už sedm z osmi posledních zápasů a čerstvě složili i silnou Opavu? S tím jako s komplimentem u forwarda děčínských Válečníků Tomáše Pomikálka zrovna neuspějete. Ne po vyřazení z Alpe Adria Cupu od zásadně oslabeného USK, ne po trudném Hyundai FINAL 4. Nejen o tom však bude hovořit opora Severočechů v následujícím interview. Dostane se i na šanci na třetí, či druhé místo, „atyp železného muže“ Ondřeje Šišky, do vody vhozeného „plavce“ Filipa Kroutila anebo rychle zaškoleného dirigenta Lukáše Feštra, který už nemusí přihrávat podle manuálu. A zabrousíme také k nejdiváčtějšímu hráči Kooperativa NBL, k těm, na které není vidět, a k šanci mít průměr jednoho dunku na zápas.   

S TOMÁŠEM POMIKÁLKEM Že v lize vyhráli už sedm z osmi posledních zápasů a čerstvě složili i silnou Opavu? S tím jako s komplimentem u forwarda děčínských Válečníků Tomáše Pomikálka zrovna neuspějete. Ne po vyřazení z Alpe Adria Cupu od zásadně oslabeného USK, ne po trudném Hyundai FINAL 4. Nejen o tom však bude hovořit opora Severočechů v následujícím interview. Dostane se i na šanci na třetí, či druhé místo, „atyp železného muže“ Ondřeje Šišky, do vody vhozeného „plavce“ Filipa Kroutila anebo rychle zaškoleného dirigenta Lukáše Feštra, který už nemusí přihrávat podle manuálu. A zabrousíme také k nejdiváčtějšímu hráči Kooperativa NBL, k těm, na které není vidět, a k šanci mít průměr jednoho dunku na zápas.    

Tomáši, nabrali jste po sedmé ligové výhře z posledních osmi zápasů potřebnou formu, zejména pak tu útočnou?
Pokud jde o ligu, tak výsledky posledních zápasů jsou hezké, ale člověk pořád má na paměti, jak mezitím proběhlo pohárové FINAL 4 a dva zápasy čtvrtfinále Alpe Adria Cupu, kde se nám nedařilo, takže se nedá říct, že by bylo vše, jak má být. Sezona nicméně začíná vrcholit a měly by se už jen odstraňovat malé neduhy. Pro mě už jsou to teď samé zápasy jako v play-off, protože každá výhra je hrozně důležitá.

Čím si vysvětlujete, že zatímco v lize jste teď zápasy opakovaně zvládali, ve FINAL 4 a play-off Alpe Adria Cupu, kdy šlo o každý jednotlivý duel, nikoli?
To přesně nevím. Asi to není v tom, že by se nad tím přemýšlelo ve smyslu většího tlaku a důležitosti. S USK se nám letos vůbec nedaří a prohráli jsme s ním, kde jsme mohli (s výjimkou rozhodujícho duelu o postup do FINAL 4 Českého poháru), ale už je to za námi a nechtěl bych se v tom rýpat. Chci myslet na nadstavbovou skupinu A1 a potom na play-off.

V pěti z posledních 8 zápasů v lize jste udrželi soupeře do 70 bodů, nebo jen těsně nad 70. Zlepšila se i obrana?
I v obraně se začínáme trochu líp vzájemně číst. Taky si ale myslím, že některé sezony v minulosti jsme obranu měli ještě lepší, a když nám někdo dal 70 bodů, už se to bralo skoro jako příliš. Jsem ale rád, že to má zlepšující tendenci a že to vypadá líp a líp. Pravdou ale je, že zápasy s Olomouckem, kdy to končí v podstatě sto ku stu, jsou ještě jinde.



V pondělí jste doma vydřeli výhru nad Opavou oslabenou o Šiřinu. Kdo nebo co ji ve druhé půlce zlomilo?    
Na začátku jsem cítil, že je na soupeři znát trochu únava nebo ta dlouhá cesta. Čekal jsem Opavu dravější. I přes náš lepší začátek se ale dokázala dotáhnout zpět. My jsme hráli spíš kombinačně, oni hodně individuálně, snažili se najíždět a hráli v podstatě jen pick-and-rolly a moc si nepoutěli míč. Na začátku jim padly nějaké trojky, na což jsme si ve druhé půlce už dávali víc pozor. Nevyhráli jsme ale jen díky jedné konkrétní věci.

V první půli to vypadalo, že vaše rozehrávače soupeři Kouřil nebo Klečka až příliš snadno obcházeli na silnější pravou roku, naopak po změně stran se do vnitřního prostoru dostávali líp vaši dirigenti Feštr a Šiška. Bylo to znát?
My jsme si zdůrazňovali, že stěžejními hráči Opavy jsou rozehrávači, kteří jsou schopní dělat celý tým i sami zakončovat. Museli jsme si na ně víc vypomáhat a tahle taktika vyšla perfektně. Něco nám pořád dali, ale oproti první půlce to bylo mnohem lepší.

Vy jste se v roce 2015 do Děčína vracel, když tam začínal váš nyní první rozehrávač Ondřej Šiška. Mohlo by vás tehdy napadnout, když ještě po angažmá v Brně neměl v lize téměř nic za sebou, že bude ve třetí sezoně v Děčíně už vaším nejužitečnějším hráčem?
Já si „Šíšu“ pamatuju už z jeho dob v Brně. Byl schopný střílet, najíždět, byl na rozehrávače hodně silový, s až atypickou postavou. Nad tím, jaký jednou bude, jsem nijak nepřemýšlel. To, že je teď naším nejužitečnějším hráčem, ale nějak nečekané není. Hodně to bylo dané vývojem situace, kdy loni v létě odešel „Vyo“ (Tomáš Vyoral) a „Šíša“ věděl, že tu roli bude muset převzít on, že na něm bude daleko větší tíha. Když byl dvojkou, věděl, že větší minutáž bude dostávat „Vyo“, ale teď už je jedničkou a z velké části na ní plní očekávání.

V řadě zápasových sekvencí mu už zdatně šlape na paty i letní rozehrávačská posila Lukáš Feštr, aktuálně čtvrtý střelec týmu s téměř 9 body. Proběhlo zaškolení na novém pracovišti rychle?
„Feši“ do toho zapadl dobře. On a „Pája“ Grunt byli (z USK) zvyklí na striktně daný reřim, co a jak mají hrát, věděli i to, jakým stylem přhrávat a podobně. Tady se jim dala trochu volnost a individuálně jsou schopní víc se ukázat. O „Fešim“ se ví, že ruku má dobrou, jen jde ještě o četbu hry a sehrání se s ostatními. On a třeba teď naposledy i Pája předvedli, že jsou platnými hráči.

Nenápadnou zajímavostí duelu s Opavou byla kreativita v podkošové dopravě guarda Kroutila, který vedle 11 bodů zapsal i 5 asistencí. Byl to momentální „úlet“, anebo to v něm už nějak je?
K tomu můžu říct jen to, že doufám, že jen o úlet nešlo. (směje se) Nám se stalo, že nám pro zápas v Nymburce vypadl „železný muž Šíša“, což je dost rarita, protože do té doby v lize odehrál snad 204 utkání v řadě – už měl asi pět sezon bez vynechaného zápasu. Teď si ale musel odpočinout a Filip byl v Nymburce hozený do divoké vody a musel plavat. Neměli jsme druhého rozehrávače, „Feši“ byl navíc předtím nemocný a Filip musel vzít zodpovědnost na sebe.

Jak aktuálně vidíte šanci dobýt ještě aspoň třetí místo po nadstavbě, když už jen třikrát nastoupíte doma, a to včetně zápasu s Nymburkem, a ztrácíte dvě výhry na Pardubice (vzájemná utkání 2-0 a +6) a Opavu (2-1 a +1)?
Reálnou šanci stále máme, věřím tomu. Každý se samozřejmě chce vyhnout (pro čtvrtfinále a semifinále) Nymburku, ale být do třetího místa a optimálně spíš na druhém, už bude těžké. Nicméně s Pardubicemi relativně hrát umíme a pak bude hrozně důležité udržet domácí palubovku.

Vám ani nic jiného nezbývá, než to zkusit, jinak naděje na čtvrté finále dost pohasnou…
No, dá se říct. Uděláme pro ten posun všechno, co půjde, protože já bych si to chtěl na zimáku zase užít. Je to odměna za naši celoroční práci.

Pojďme i k vašemu členství v TOP 10 Kooperativa Faktoru, kde jste třetím z českých hráčů a celkově s průměrem 3,6 osmým mužem pořadí. Sledujete, jak si vedete?   
Přiznám se, že moc ne. Vím, že se to počítá, ale hlavně bych chtěl, aby ty (faktorové) akce vyplynuly přirozeně, aby se do toho člověk netlačil. Snažit se hrát trochu i pro fanoušky by mělo být automatické, aby si to taky užili. Každý ví, že já tak hraju rád, a pokud toho budu schopný, dělat to budu i dál. A jestli bych za to náhodou měl něco dostat jako odměnu, to by byl takový bonus.

Čechů je aktuálně v TOP 10 hned pětice. Máte pocit, že se v této sezoně snaží o různé kousky o něco víc?
Každý samozřejmě chce hrát i pro diváky a Kooperativa Faktor je určitá odměna pro ty, kdo se „snaží nejvíc“. Já to určitě nemám tak, že bych chtěl hrát tak, abych byl první ve Faktoru. Snažím se smečovat, ale nevidím za tím ty body, které jdou získat.

Vy máte průměr 3,6 faktorového bodu na zápas. Pokud byste chtěl mít aspon jednu smeč v každém utkání, dalo by se to zvládnout? Anebo jsou soupeři, kteří by vám to nedovolili?
Jistě jsou týmy, proti kterým je to těžké. Třeba Nymburk ná výbornou obranu, i když zrovna u něj se mi to jednou podařilo. Člověk ale ví, že jeho hráči jsou v obraně lepší, víc si vypomáhají a možnost na alley-oopy je menší. Kdybych vzal šanci mít průměr jedné smeče na utkání, bez toho, že by to muselo být v každém, to by se asi dalo. A průměr dvou dunků? To už by bylo těžší, týmy už si na to pak dávají daleko víc bacha, vědí, na koho se nahazují alley-oopy při takových a takových akcích a jsou na to připravené.

Kdo je pro vás v této sezoně vůbec nediváčtějším hráčem?
Je to trochu „trapný“ (usměje se), když zrovna vede, ale dal bych Alexe Madsena z USK. Má spoustu bloků, dlouhé ruce, je pohyblivý, skáče a má akce na obou stranách kurtu. Má to vyrovnané a pro diváky může být atraktivní. A pak jistě i Kendrick Ray z Nymburka. Skáče opravdu vysoko. A i nymburský pivot Davis, pokud by na něj hráli alley-oopy častěji, jako že to umějí docela dobře, mohl by být taky hodně vepředu. Teď se ale bavíme o smečích, které jsou vidět nejvíc. Moc se ale nepřemýšlí nad tím, kdo a jak na tu smeč přihrával. Vždycky se spíš kouká na tu koncovku, za kterou je víc bodů. Je to ale hodně i o rozehrávačích a přihrávajících, které ty situace připravují.