O rozhodčích v tichu, eurofinále, veteránech a MVP

S TOMÁŠEM VYORALEM Musí se v nich mísit radost se zklamáním až zlostí. Nic s tím ale nemohou dělat. Jeden večer se hráči Beksy probili, navíc bez ztráty jediného zápasu, až do finále Alpe Adria Cupu, aby se druhý den ráno dozvěděli, že v obou jeho utkáních s Děčínem budou velmi pravděpodobně hrát kvůli opatřením proti virové epidemii bez fanoušků v hledišti. Pokud se tedy zápasy podle předpokladů uskuteční v dohledných týdnech. Mrzutý z toho je i jeden z aspirantů na letošní trofej pro MVP Kooperativa NBL Tomáš Vyoral, který se však na druhé straně snaží situaci chápat. I o tom bude hovořit v následujícím rozhovoru, jen pár hodin před dnešní večerní předpremiérou finále evropského poháru v Děčíně, kde se Beksa v dohře 5. kola nadstavby NBL od 18 hodin představí prázdným tribunám ve stánku Válečníků.

S TOMÁŠEM VYORALEM Musí se v nich mísit radost se zklamáním až zlostí. Nic s tím ale nemohou dělat. Jeden večer se hráči Beksy probili, navíc bez ztráty jediného zápasu, až do finále Alpe Adria Cupu, aby se druhý den ráno dozvěděli, že v obou jeho utkáních s Děčínem budou velmi pravděpodobně hrát kvůli opatřením proti virové epidemii bez fanoušků v hledišti. Pokud se tedy zápasy podle předpokladů uskuteční v dohledných týdnech. Mrzutý z toho je i jeden z aspirantů na letošní trofej pro MVP Kooperativa NBL Tomáš Vyoral, který se však na druhé straně snaží situaci chápat. I o tom bude hovořit v následujícím rozhovoru, jen pár hodin před dnešní večerní předpremiérou finále evropského poháru v Děčíně, kde se Beksa v dohře 5. kola nadstavby NBL od 18 hodin představí prázdným tribunám ve stánku Válečníků.

Tomáši, jaké pocity se vás teď míchají? Na jedné straně je tu postup do finále ve vaší první pardubické sezoně, na druhé je vidina titulových duelů před prázdným hledištěm.

Pro nás je postup do finále určitě dobrou zprávou a dvojnásobná účast ve finále poháru je celkově docela dobré vysvědčení pro české kluby, nicméně já bych si ho radši zahrál proti nějakému zahraničnímu soupeři. Přece jen v sezoně se utkáváme dostkrát a pak ještě v evropském poháru, ještě k tomu ve finále - to už je trochu stereotyp.

A ty hrozící prázdné haly na oba zápasy?
Je to blbý, protože sport se dělá pro fanoušky a pro tu atmosféru. Myslím ale, že to rozhodnutí je správné, protože zdraví je v tomhle přednější. Je lepší udělat nějaké opatření, než kdyby pak ta epidemie propukla naplno. Tohle tedy chápu.

Vzpomenete si vůbec, zda jste někdy hrál soutěžní zápas před úplně prázdnými tribunami?
Žádný takový zápas si nevybavím, vždycky tam aspoň pár lidí, nebo minimálně zaplněná polovina hlediště byla. Možná jen nějaký přípravný zápas za „zavřenými dveřmi“, ale soutěžně asi ne, a to včetně mládeže.



Dnes vás čeká v rámci ligové dohrávky pátého kola nadstavby shodou okolností v Děčíně předpremiéra finále poháru. Bude tou nejdivnější okolností hrát v tichu právě ve stánku Válečníků?
Zvlášť v Děčíně, kde to prostředí je úplně předurčené k parádním atmosférám, to teď bude divné, když bude slyšet jen to, jak na sebe pokřikujeme my, hráči. Pro náš tým to ale bude na druhé straně určitě výhoda, protože děčínští fanoušci jsou vždycky šestým hráčem domácích, a my z toho tedy můžeme jen těžit.

Bude třeba si dávat pozor na hlasitost domluv mezi sebou, aby je neslyšel soupeř, a také na to, co budete trousit směrem k sudím?
S tím komunikováním na tom domácí budou stejně, to bych problematicky neviděl. Ohledně rozhodčích ale budeme muset být opatrnější. Bude slyšet každé slovo a bude potřeba si dávat pozor.

Jak velká je teď mezi hráči obava, že by haly zůstaly prázdné i na ligové play-off?
Mluvili jsme o tom, ale ještě je předčasné dělat nějaké závěry. Pokud bude zbytek nadstavby bez fanoušků, budeme to nějak muset skousnout, ale v play-off už by to byla velká škoda, nedej Bože, kdyby se musely rušit zápasy.

Zpět do Evropy - mohl byste býval před sezonou čekat, že až do finále Alpe Adria Cupu profičíte bez porážky ve všech deseti zápasech?
My jsme měli docela těžkou skupinu, kdy polské Gliwice vypadaly velice dobře. Hodně ale záleží, jak k tomu ty zahraniční kluby přistoupí, a jak vážně to berou. Gliwice odehrály naplno jen domácí zápasy a venkovní vypustily (do Pardubic dokonce nepřijely – pozn.). A v play-off jsme měli docela dobrý los, kdy Vídeň v semifinále nebyla z evropského pohledu ten nejsilnější soupeř.

Ve druhém semifnále doma jste ale v jedné sekvenci ztráceli až osm bodů. Neměl jste už trochu obavy, že vás soupeř svou pomalou hrou „uchodí“?
To manko nastalo v první půli, kdy ještě zbývalo dost času na otočení skore. U nás to bylo jen o tom proměnit pár střel a ubránit několik útoků. Do zápasu jsme vstoupili s laxní obranou, podřídili jsme se stylu soupeře, a když člověk neubrání, nemůže pak zahrát ani rychlé protiútoky. Naše tempo bylo prostě pomalé.

Našel byste v české lize hráče typu Detricka, 39letého amerického snajpra Vídně, který už nebyl extra rychlý, ale dokázal po téměř celých 40 minut proměňovat neuvěřitelné střely?
My máme 39letého „Šutyse“ (usměje se v narážce na kolegu Nečase), ale ten je spíš obránce. Detrick nám dal skoro 40 bodů, takže klobouk dolů. Takový hráč v lize asi není, my ale Detricka nebránili právě nejlíp.

Když už jste zmínil Radka Nečase, jeho aktivita na doskoku i při útěku do protiútoků byla oproti běžným zápasům nadstandardní. Bylo znát, že ve své poslední sezoně chce ještě jedno finále hrát a loučit se třeba i s trofejí?
To asi bylo. Podle mě si užívá kažý zápas, jako by byl poslední. Když člověk bude za tři měsíce končit kariéru, chce do každého utkání dát co nejvíc a vyhrát je. Tohle naprosto chápu.

A teď jedna osobnější věc – s blížícím se závěrem nadstavby NBL vrcholí i o boj o MVP sezony. A byť to není jediné kritérium hodnotitelů, vy aktuálně vedete v užitečnosti před dvěma bývalými MVP Pavlem Houškou a Jakubem Šiřinou a čtvrtým Lukášem Palyzou. Vzhledem k tomu, že další hráči v pořadí se pohybují ve skupině A2, nejspíš se rozhodne mezi vámi čtyřmi a trofej tak pravděpodobně zůstane v Česku. Co rozhodne?
Je dobře, že to vyhraje někdo z Čechů. Indivuálně jsou na tom taky dobře. Já bych to ale nějak nehrotil, prostě uvidíme, komu ten závěr vyjde nejlíp.

Vy jste měl zatím nejvíc našlápnuto ve své poslední děčínské sezoně, teď jste ještě blíž. Co by pro vás tahle trofej znamenala?
Bylo by to určitě zadostiučinění za práci v sezoně a hlavně přes léto. Druhým nebo třetím rokem se na sobě snažím v létě pod vedením různých trenérů makat. I pro ně by to byla zpětná vazba, že jsme tu práci dělali dobře. A určitě by to nešlo bez spoluhráčů, kteří mi vytvářejí pozice, a pak už je jen na mně, jestli proměním. Samozřejmě je jasné, ža bych za takovou trofej byl rád.

Zvlášť po prvním zápase sezony s vašimi 10 ztrátami v Nymburce…
Po tom zápase jsem si říkal, že jestli to takhle půjde dál, je to pomalu na ukončení kariéry. Ne, prostě to byl extrém a věděl jsem, že takhle to dál nemůže jít a pořád jsem dělal věci, kterým věřím. A další zápasy se to už začalo obracet.