O vlivu Golden State Warriors na českou ligu
S LUKÁŠEM PALYZOU V ZÁKULISÍ OLOMOUCKA Po návratu z reprezentace mu muselo stačit 10 dní na zapracování do jeho nového týmu, kterým se v létě stalo Olomoucko. A z jeho statistik v úvodním ligovém duelu s Ostravou se zdálo, že se mu to povedlo. Vysázel 19 bodů včetně čtyř trojek, za 33 minut přidal čtyři doskoky i šest získaných faulů. Po zápase však křídelní snajpr Lukáš Palyza hýřil superlativy především na adesu nových spoluhráčů.
S LUKÁŠEM PALYZOU V ZÁKULISÍ OLOMOUCKA Po návratu z reprezentace mu muselo stačit 10 dní na zapracování do jeho nového týmu, kterým se v létě stalo Olomoucko. A z jeho statistik v úvodním ligovém duelu s Ostravou se zdálo, že se mu to povedlo. Vysázel 19 bodů včetně čtyř trojek, za 33 minut přidal čtyři doskoky i šest získaných faulů. Po zápase však křídelní snajpr Lukáš Palyza hýřil superlativy především na adesu nových spoluhráčů.
„Po pravdě, to zapracování pro mě bylo strašně jednoduché. Tím, jak tým v přípravě pokročil, jak si kluci sedli, i tím, že noví američtí hráči jsou povahově skvělí, jsem měl z mužstva hned po svém návatu pocit komplexnosti - že už to funguje a já se začlením bez problémů,“ pochvaloval si 28letý reprezentant.
„Taky si ale musíme říct, že jsme na úvod měli nově poskládanou Novou huť a ten zápas pro nás byl jednoduchý. Až utkání s nejlepší šestkou poslední sezony prověří, jak na tom skutečně jsme. Třetí kolo v Děčíně tak pro nás bude první velká prověrka. I když i Brno mezitím bude složitý soupeř. Musím tu vzpomenout na trenéra Kemzuru, který říkával, že zápas nikdy není lehký, dokud si ho takový neuděláš na hřišti vlastním výkonem,“ zmínil moudro bývalého kouče Nymburka.
Lukáši, jak vás noví spoluhráči svým úvodním výkonem překvapili?
Už ty dva přípravné zápasy a společné tréninky, které jsem s týmem absolvoval po návratu z reprezentace, napovídaly, že se takovouhle hrou budeme prezentovat. Nemáme těžkého pivota a budeme chtít hrát zhruba ve stylu Nymburka - s nižší sestavou, strašně rychle běhat a držet vysoké tempo. Mě po návratu k týmu spíš překvapilo, jak daleko už kluci byli. Kabina byla jednotná, všichni si rozumějí, Američani se charakterově povedli, navíc oba Slovinci jsou z basketbalové bašty, země mistrů Evropy, a mají tak dobré povědomí o tom, jak se v Evropě má basket hrát. Našel jsem tedy spoustu pozitiv.
I když Ostravě chyběli oba rozehrávači, poločas 60-32 se závěrečnou šestiminutovkou 30-9 se hned v prvním zápase nedal čekat, že?
To asi ne. Když jsem si ale zpětně probíral ostravský mančaft, tak je hodně mladý, včetně zahraničních hráčů. Ještě mají všechno před sebou a bude jim chvíli trvat, než se sehrají. Myslím ale, že to bude tým, který doma bude umět pozlobit. Česká liga je specifická tím, že týmy hrají extrémně dobře doma a venku mívají problémy. Když to srovnám s Polskem nebo Německem, kde jsem hrál, tak tam může skoro každý porazit každého, doma i venku nikdy nevíte. Možná se ale těch faktorů v zápase sešlo mnohem víc, že už poločas skončil o 28. Nám ta poslední šestiminutovka strašně sedla a skloubilo se do ní všechno, co chceme hrát – kvalitní odstavování po střelách soupeře, dobrý doskok, rychlý přechod do protiútoku. Měli jsme smeče i volné trojky. Bylo to něco, čím se prezentuje dlouhodobě Nymburk, a i my bychom se této hry chtěli držet.
Z více stran jsem v poslední době slyšel, jak se aktuálně v české lize hraje rychle. Zmínili to Lamb Autrey nebo Jan Močnik, Petr Benda popisoval, jak se noví američtí guardi Nymburka Smith a English museli nějakou dobu adaptovat na to, jak bleskový přechod dopředu se po nich požaduje. A soudě i podle prvního kola a expresní hry, jakou začala Opava, Ústí, USK nebo vy, případně podle toho, čím se dlouhodobě prezentují Nymburk či Pardubice, něco na té tempo charakteristice bude.
Záleží na týmu, čím se chce prezentovat. Nymburk tu 15 let něčím dominuje a je to velice úspěšné, navíc to ještě je schopen podtrhnout úspěšnými výsledky v Evropě, kde jako tým s pravidelně jedním z nejmenších rozpočtů je schopen se nadstandardně umísťovat v konkurenci soupeřů s dvojnásobně nebo trojnásobně vyššími finančními možnostmi. Pokud to ostatní celky z české ligy někdy chtějí Nymburku znepříjemnit a zatopit mu, musí se od něj i učit. Čím on dnes vyniká? Skvělou obranou, fyzickou hrou, smrtícím přechodem a lehkými zakončeními. Kdo tohle nejdřív zvládne, může z toho jedině těžit. A jak jsem zatím mohl pochytit, co hodlá produkovat náš trenér Benáček, on by chtěl hrát právě takhle. Jistě momentální možnosti našeho týmu jsou jiné než u celku s šesti českými reprezentanty, takže neříkám, že za tři kola budeme hrát stejně, ale snažíme se to okoukat. A je fakt, že Pardubice hrají taky rychle, ani Opava se s tím nepáře, takže ten trend takový může být.
Mění se tedy basketbal celkově?
Ano, mění. S tou proměnou jednoznačně začali Golden State Warriors před nějakými čtyřmi pěti lety a teď to z NBA dochází i do Evropy. Hráči z pozice 3 se posouvají na „čtyřku“, „dvojky“ na „trojku“, je to strašně rychlé a než mít těžkotonážního pivota, vždycky bude vyhrávat rychlejší přechodová hra. Když máte těžšího pivota s 215 čísly, musíte pro něj hrát něco v postupném útoku a „čekat“, než do útoku doběhne, pokud to tedy není špičkový euroligový hráč typu Honzy Veselého, který visí na obroučce, ještě než do útoku doběhnou rozehrávači.
Vaše poslední letní akvizice Jure Pelko zazářil proti NH možná nejjasněji, když za vašich skvělých posledních 6 minut druhé čtvrtiny vysázel 18 bodů a za poločas shromáždil celkem 21. Je to taková „mikrovlnka“?
Podle mě to v našem útoku bude zápas od zápasu někdo jiný. Ofenzivního talentu máme hodně – od Američanů přes Čechy až po oba Slovince. Že to sedlo právě Juremu, byla specifická situace. Chytil „fire“ („slinu“), odpaloval to hned za clonami a všechno mu padalo. Pokračoval v tom, ostatní se do toho necpali a respektovali jeho „lauf“, což tak má být. Třeba ale v poslední přípravě měl Jure jen dvě střely, nedal ani bod, ale zapsal 9 asistencí. Když je hráč takto všestranný, že v různých zápasech umí nabídnout různé věci, je to pro tým jedině dobře.
Přišel jako rozehrávač, nebo i jako „dvojka“?
Jako oboje. Je na tom dobře váhově, a i když je trochu menší (190), umí velice dobře s balonem, má solidní střelbu a hlavně dobrou hlavu. Vidí hřiště, rozhodí dobře míč a dokáže vycítit, kdy mu to jde střelecky, a pak prostě střílí. Dá 21 bodů za poločas, načež ve druhém má nulu, ale zase rozdá pěkné asistence. Střelec když dá 20 do poločasu, jde do druhého s tím, že chce dát dalších 20. Tenhle hráč je ale chytrý, ví, že se vede o 30, a když zapojí ostatní kolem, nebude to taky špatně.
Vaším top skórerem ovšem byl power forward Douglas. Ten by podobné příspěvky mohl doručovat pravidelněji?
Hrál fakt dobře. Jestli bude tak úderný, se ještě uvidí, ale hrál strašně energicky. Dal blok, doskočil ve „druhém patře“, pak přidal ohromně rychlý přechod, smeč, měl hlad po útočném doskoku... Byl všude, dominoval svým výskokem a zápas mu hodně sedl. Je to navíc chytrý hráč, který umí vystřelit ze střední vzdálenosti i z odskoku.
Vy jste jako celek měli v 1. kole suverénně nejlepší součet v Kooperativa Faktoru (35). Budete tedy jasně „faktorový tým“?
My takovou hru chceme předvádět. Jasně že když na tohle přijde otázka, každý řekne totéž – že se na to nesoustředí. A je pravda, že v šatně před utkáním se určitě nikdo nedomlouvá, že já ti to tam třikrát pošlu a ty budeš mít 12 faktorových bodů. Rychlou hru ale chceme mít, bleskový přechod, alley-oopy, smeče a další. Jak vždycky říká Ronen Ginzburg, ať dřív v Nymburce, nebo teď v nároďáku, z rychlého přechodu by měl tým, pokud je v přechodové fázi opravdu dobrý, dávat 30 až 40 bodů na zápas. A to bychom chtěli taky, protože útočit do pěti lidí je to nejtěžší, co si jde v basketu představit.
A kdo bude vaší faktorovou jedničkou?
Pokud bych hodnotil hráče čistě podle faktorových schopností, tak T.J. Dunans je na tohle ideální. Má neskutečný výskok, smeče i leccos dalšího. Povedl se mu poslední přípravný zápas, kde měl navíc spoustu asistencí. S Ostravou ještě všechno neukázal, ale jako naši jedničku bych vybral jeho – lítá jako z úplně jiné planety, blokuje po odrazu ze dvou nohou s oběma rukama vysoko na desce, a to už jsem dlouho neviděl!