Palyza o orlím paradoxu, obratu i ne-řeznících

ORLÍ ECHO ČTVRTFINÁLE 2 Nebývalých pět nesportovních faulů bylo odpískáno ve druhém čtvrtfinále mezi Kolínem a prostějovskými Orly, na jejichž hlavy padly hned čtyři tyto prohřešky, oceňované dvěma šestkami pro soupeře s bonusovým výhozem z boku. Využil-li by Geosan vše naplno, mohl by si přijít jen na těchto situacích na nějakých 16 či ještě více bodů. A to už v play-off zápase udělá pořádnou díru do skore. Jedna nesportovní chyba měla zásadní vliv i na velmi divokou koncovku základní hrací doby. „Čtyři nesportovní fauly v jednom zápase je moc a myslím, že takoví řezníci nejsme,“ glosoval pro NBL.cz nezvyklou nůši vyšších trestů křídelník poraženého Ariete Lukáš Palyza.

ORLÍ ECHO ČTVRTFINÁLE 2 Nebývalých pět nesportovních faulů bylo odpískáno ve druhém čtvrtfinále mezi Kolínem a prostějovskými Orly, na jejichž hlavy padly hned čtyři tyto prohřešky, oceňované dvěma šestkami pro soupeře s bonusovým výhozem z boku. Využil-li by Geosan vše naplno, mohl by si přijít jen na těchto situacích na nějakých 16 či ještě více bodů. A to už v play-off zápase udělá pořádnou díru do skore. Jedna nesportovní chyba měla zásadní vliv i na velmi divokou koncovku základní hrací doby. „Čtyři nesportovní fauly v jednom zápase je moc a myslím, že takoví řezníci nejsme,“ glosoval pro NBL.cz nezvyklou nůši vyšších trestů křídelník poraženého Ariete Lukáš Palyza.

Lukáši, co všechno vám nešlo v první půlce, kdy vám zápas málem nenávratně utekl?
Zase jsme nechytili začátek, což se nám s Kolínem stalo už potřetí v sezoně. A je na nás, kdy se z toho konečně poučíme. Ještě do poločasu jsme původně 18bodové manko stáhli na 10, pak už jsme bojovali a na konci základní hrací doby jsme to měli i ve svých rukou. Nakonec se v Kolíně vyhrát nepovedlo, ale pro nás je velká vzpruha, že jsme zápas i přes špatný start dokázali otočit. Je super, že když po 15 minutách prohráváte skoro o 20, tak v těch dalších 25 minutách zase o 20 vyhrajete. To si musíme uchovat v hlavách, poučit se a využít to v dalším domácím zápase. Ten první z naší strany nebyl zrovna optimální, protože jsme Kolínu dávali velké šance, aby to u nás uloupil. Naštěstí jsme utkání ještě dotáhli k výhře, jako to oni dotáhli teď doma. My ale musíme zužitkovat třeba i to, že Bakič už není nejmladší, že my jsme mladší, rychlejší, máme fyzičku a musíme ho uhnat.

Nejen Bakič, ale i další kolínští střelci zprvu pálili hned za clonou a vám nezbylo než po čase přistoupit k přebírání. Zabralo to?
Změnili jsme tím jejich rytmus a tempo hry. Samozřejmě když začne zápas, my z takových střel dostaneme tři trojky za sebou a ztrácíme skoro o deset, musíme s tím něco udělat. Kolín ale není hloupý, a když viděl, že při jeho clonách předskakujeme, tak poslal míč do kola a měl další hráče, kteří dávali důležité body, jako třeba Machače s jeho trojkami na konci. Nechci proto říkat „Pojďme hrát předskok celých 40 minut a porazíme je“, protože basket je přece jen složitější. V tomhle zápase to ale ten průběh trochu zvrátilo.



Ve druhé půlce pak bylo zajímavé, že jste po nějakých šesti chybách při přihrávce na dlouhé hráče do vymezeného území najednou začali strojově dopravovat míče zcela snadno právě pod koš a získávali ložené body.
Někdy je až neuvěřitelné, že tak zkušený tým pět minut tohle hraje a vůbec to nefunguje, když jim to málem všechno naházíme do ruky, a pak najednou úplně změníme tvář a máme tam šest dunků nebo otevřených pozic. Na tomhle musíme stavět, určit si, co funguje a začít to tak dělat. Jinak bude těch chyb škoda, protože v play-off se každá trestá dvakrát. Ztráta se stane každému, ale nesmíme mít ty blbé. Třeba v tomhle utkání stačilo o pár chyb míň a měli bychom na výhru.

Patří hlavní kredit za rozhýbání vaší hry neunavitelnému rozehrávači Romanovi Marko, který při zranění Kouřila nemá za sebe standardní záskok, a řízení týmu leží z větší části na něm?
Samozřejmě, hrál výborně. Ve druhém poločase hru strašně zrychlil, jezdil nahoru dolů, což se po něm chce. On jako rozehrávač tímhle i tlačí ostatní hráče, kteří pak nemůžou vyklusávat za ním. Když vidí, že on to tlačí před sebou, gestikuluje a je naštvaný, jako že „Kde jste?! To mám hrát sám proti pěti?“, tak „nakope do zadku“ i ostatní, kteří se musí taky hýbat. Tohle je jeho role, kterou velmi slušně zvládal, a i jemu patří kredit za to, že jsme se ještě z minus 20 dostali a mohli pomýšlet na vítězství.

Byl i pro vás hodně kuriózní konec základní hrací doby, kdy nejdřív přišel váš faul mimo míč a nesportovní chyba rezultující v šestky a míč pro Kolín, a poté zničehonic odpískaný nesený míč domácího Hunta?
To kuriózní jistě bylo. My jsme nejdřív pří výhozu Kolína chtěli „5 sekund“, protože to trvalo strašně dlouho. A pak Romanovi Marko písknuli nesportovní faul ještě před výhozem, což změnilo ráz situace. My jsme pak ale dostali míč zpátky a měli střelu na vítězství. Tu jsme však nevyřešili zrovna nejlíp. Sebekriticky taky musím říct, že i když se hrálo tvrdě, nemůžeme mít 4 nesportovní chyby. To v takovém zápase, který rozhodují jeden dva míče, nejde.

Nesportovních faulů v zápase bylo celkem pět a asi leckdo v hale se ptal, zda všechny byly. Zejména při situacích, kdy se blokuje zakončující hráč pod košem.
I mě to překvapilo. V jednom případě jsem fauloval Skinnera, přes balon a ruce - byl to normální play-off faul, ale pískli mi to a s tím už se nedá nic dělat. V zápase se hádat nemůžu, abych ještě nedostal technickou, ale čtyři pět nesportovních faulů v jednom zápase je moc a myslím, že zase takoví řezníci nejsme.

Lze nyní další drama očekávat opět na vašem kurtu?
To doufám, že ne.