Po čtvrtině snů příští stanice: Tokio!
ECHO FINÁLE OLYMPIJSKÉ KVALIFIKACE Mysleli jste si, že semifinále s Kanadou už zážitkově nelze překonat? Ale ano a navíc o galaktickou míli. Legendární univerzitní kouč Rick Pitino na lavičce Řeků jen v němém úžasu sledoval, jak ve své All-Star třetí čtvrtině finále olympijské kvalifikace (31-11) s jeho skvadrou zametá český tým snů. Snů, jež se 5. července 2021 proměnily ve skutečnost.
Český prapor se po nekonečných 41 letech objeví na turnaji pod bezednými koši na olympijských hrách a tým kouče Ronena Ginzburga díky tomu opatřil zlatou pečetí svou éru, jež stále nebere konce. A jež může mít svůj dokonalý vrchol za rok na mistrovství Evropy. Právě teď se ale lví družina obrovsky raduje z toho, že bude jediným českým kolektivem na blížící se olympiádě v Tokiu.
Když při svém nástupu k týmu před téměř osmi lety kouč Ginzburg prohodil větu o olympiádě v souvislosti s českým mužským basketbalem, znělo to jako bláhová slova, která by se mohla splnit leda na filmovém plátně. Dnes je to však realita a Češi si to znovu po dvou letech rozdají s americkými supermany z NBA, tentokrát ovšem v ještě hvězdnějším obsazení a na té největší scéně sportovní planety.
Po jasně ovládnutém finále kvalifikace (97-72) se zdá jako paradox, že trenér Ginzburg měl před turnajem obavy z krátkého času na přípravu a z nesehranosti týmu, jenž se v kompletním složení sešel až na místě činu v kanadské Victorii. Jeho muži ale zápas od zápasu stále účinněji oživovali svou ”svalovou paměť” a zesilovali interní chemické procesy, až z toho vznikla dokonalá explozivní sloučenina, jež vybuchla dnes nad ránem v jedné z nejparádnějších čtvrtin národního týmu v samostatné éře.
Lvi ve třetím dějství Řeky doslova rozložili na prvočísla a soupeř si už tam musel přát, aby zápas raději hned skončil, než aby jeho vymetání z palubovky pokračovalo dál. Po velmi dobře zvládnutém poločase s vedením 50-43, na nějž založil zejména hitový úvod (20-6) s hyperaktivním vstupem Jana Veselého, Češi před opět spoře zaplněnou halou ve Victorii postupně rozpoutali ofenzivní symfonii, jež se slovy jen stěží popisuje.
Dění tu zahájila pětka s rozehrávači Satoranským a Sehnalem, kdy míč na útočnou polovinu vyváželi všichni jiní než hlavní dirigent z Chicaga, který tak byl při pravidelném řeckém celoplošnému presinku šetřen na pozdější fázi a zároveň svým vyklizením ze hry mátl obranu soupeře. A tak se třeba k vývozu míče od vlastního koše odhodlal i power forward Auda, který v rámci postupného útoku svůj výlet zakončil k překvapení obrany až k úspěšnému průniku pod koš.
Když lvi v úvodu přestáli úsek s několika ztrátami proti popínavé obraně soupeře, začal pod kotel přikládat Jaromír Bohačík, jemuž doskákala do koše šťastná trojka na 55-47, aby vzápětí trefil daleký jump Veselý, který hned poté odzbrojil Calathese, a Satoranský z výhozu pod košem parádně našel k dunku sbíhajícího Audu.
A pak už následovaly velké chvíle Bohačíka. Nejdřív doskočil minutou šestku Tomáše Satoranského a po získaném faulu přidal z trestných hodů další dva body. To se psala polovina čtvrtiny a místo Satoranského se Sehnalem naskočili Šiřina s Schilbem. A Češi tu dokonce ještě podřadili. Bohačík si doskočil vlastní střelu a posadil do obruče další trojku, poté se po báječné cirkulaci míče z rohové trojky prosadil Šiřina, načež po dalším zisku Veselého z rychlého přechodu skóroval centr Blavín. Minutou šestku Satoranského pak doskočil pro změnu Veselý a trojka prvního rozehrávače už dávala náskok 76-53. To nejlepší ovšem přišlo v samém závěru ofenzivní smršti Čechů, když centr Balvín v poslední vteřině třetího dějství zacílil přesně trojku na 81-54. A ve čtvrté části už si jen zřídka míjející a především po úspěchu extrémně hladoví čeští terminátoři dění na palubovce mohli jen užívat. Při místy více než třicetibodovém vedení věděli, že o Tokio už dnes nepřijdou.
Lvi podruhé v řadě nastoupili v základu se dvěma věžáky Balvínem a Veselým a také s Schilbem na křídle. Mocně se tlačili pod koš, kde ze seběhů, nájezdů i hry zády získávali body i fauly a využívali svých nových výškových možností, jež jim na turnaji museli závidět všichni soupeři. Tým také lépe doskakoval (celkem 35-23 a body z druhých šancí 15-8), ze zisků pádil do brejků (na body z nich 16-11) a už do půle měl 61procentní úspěšnost z pole při 26 bodech zpod koše, odkud byl po 40 minutách lepší 38-30. Řeky přestřílel i z trojek (11-8) a jeho úspěšnost z pole dělala úžasných 63 procent (soupeř 45). Mezi hned pěticí bodových dvojciferů byli Auda (20), Veselý (16+9 doskoků), Bohačík (15), Balvín (14) a velkou část druhé půle odpočívající MVP celého turnaje Satoranský (12).
Zbývajícími třemi postupujícími na olympiádu jsou Slovinci, Němci (i bez Schrödera z NBA) a Italové. Slovinci ve finále v Kaunasu zlomili domácí Litevce 96-85 díky triple doublu Dončiče (31+13 asistencí a 10 doskoků), Němci ve finále ve Splitu přemohli Brazilce 75-64 a Italové si ve finále v Bělehradě podali zraněními a dalšími absencemi velmi oslabené domácí 102-95.
Tomáš Satoranský: ”Ještě si to plně neuvědomuju. Je to jako pohádka. Hodně emoční vítězství. Chci poděkovat klukům - co tam dneska předvedli, byl nádherný týmový výkon, který začal už od Honzy Veselého. Ten byl strašně namotivovaný, věděl, že Srbové na turnaji v Bělehradě prohráli s Itálií a chtěl se dostat na olympiádu a hrozně nás nahecoval. Já už po semifinále s Kanadou neměl moc sil, ale díky Honzovi jsem se i dnes chytil. Ondra Balvín, Patrik Auda, ale i celá naše lavička se na tomhle vítězství strašně moc podíleli. A jak nás všichni opět předem odepisovali, protože jsme neměli moc velkou přípravu, a řada hráčů se připojila až těsně před turnajem, tak je to neuvěřitelný úspěch. Jak jsem to vždy říkal, pro mě byla olympiáda jedním z největších možných zážitků a byl to největší sen se tam dostat. Ani v nejdivočejších fantaziích jsem si to ale neuměl představit. Je to samozřejmě něco neuvěřitelnýho a pro mě je to možná ještě větší úspěch než se dostat do NBA. Je mi ale určitě i líto kluků, kteří tu chyběli a na tomhle se hodně podíleli. Vojta Hruban, Martin Kříž, před tím Pavel Pumprla, Jirka Welsch a všichni ti, se kterými jsme budovali to, co se nám tu dnes podařilo dosáhnout. Velký dík tak jde jim a taky celému českému basketbalu a všem fanouškům doma, kteří nám stále věřili.”
Patrik Auda: ”Je to úžasný a neuvěřitelný! Po semifinále s Kanadou jsme přesně nevěděli, co od toho dnes čekat, ale takový zápas čekal asi málokdo. Nijak jsem zatím nepřemýšlel nad tím, co bych klukům k Japonsku říkal, šli jsme zápas po zápasu a nemysleli moc daleko. Teď ani nevím, jestli v Tokiu budeme moct jít i někam ven, nebo budeme zase zavření v ”bublině”, ale to je v tuhle chvíli jedno. My jsme i po úvodní porážce ve skupině s Turky pořád v postup na olympiádu věřili. Turecko proti nám zahrálo dobře, my ale byli poprvé v kompletní sestavě, nesehraní. Pak přišly dva zápasy s dramatickými koncovkami, ale my za celý turnaj nic nevypustili a všechna utkání hráli naplno až do konce a dopadlo to takhle. Dnes byl důležitý hlavně dobrý vstup do zápasu a první čtvrtina. To nám ukázalo cestu, že s Řeckem můžeme úplně v klidu hrát a pak už jsme si jen drželi náskok. Nevím, jak už byli Řekové unavení (v sobotu hráli semifinále až po Češích), ale myslím, že ve druhé půlce už cítili, že jsou o krok za námi. A to, co teď proběhlo za oslavu v šatně, bylo něco neuvěřitelného. Stejně jako mistrovství světa si tenhle moment budu navždycky pamatovat. A to nás teď čeká olympiáda, což je neskutečný!”
Ronen Ginzburg: ”Je to úžasný pocit, ale teď ještě nedokážu popsat všechny emoce. Před zápasem jsem hráčům řekl, že každé děcko, které začíná s nějakým sportem, sní o účasti na olympiádě. A s námi trenéry je to stejné, takže jde o splněný sen. Máme skvělou partu kluků s dobrými charaktery, já se jen bál, kde najdou po náročném semifinále síly to dnes odehrát. I Tomáš Satoranský mi před zápasem řekl, že se cítí trochu unavený... Pokud jde o Ondru Balvína, ten pro nás stejně jako na mistrovství světa odvedl spoustu práce, a to i díky zlepšení v obraně. U Ondry si někdy myslíte, že s ním budou právě v obraně potíže, ale není to pravda. Dokáže změnit spoustu střel, ví, kde má být. Je tam třeba pracovat s jeho mentálním nastavením, i ze strany Tomáše Satoranského a dalších. Je to ale skvělý hráč, který by podle mého názoru měl být v Eurolize. Původně jsem nečekal, že bych ho použil na hřišti dohromady s Janem Veselým, protože jsme tak ani neměli možnost trénovat. Když jsme to ale začali zkoušet, vypadalo to dobře a on byl pro nás ještě lepším hráčem. A může být ještě lepší, kdy bude věřit našim radám.”
Rick Pitino (kouč Řecka): ”To, co nás dnes vedle virtuózního výkonů Čechů nejvíc potopilo, byla nutnost hrát podruhé ve dvou dnech, bez možnosti se náležitě připravit. My na přípravu hodně dáváme a Češi jako veteránský tým nad námi měli výhodu v řadě herních segmentů. Dominovali na doskoku, v asistencích byli lepší 25 ku 12. Úsilí tam od nás bylo, ale herně jsme zaostali, což bylo kvůli brilantní hře Čechů, kteří byli mnohem lepší než my. Hráli úžasně a my na ně nebyli připraveni. Vědí na rozdíl od nás, jak hrát dva dny po sobě. Češi měli i otevřené trojky a naložili nám také v protiútocích v první čtvrtině, kde se nám zápas ztratil z dohledu. Mít takovou úspěšnost z dvojek i trojek po prodloužení s Kanadou, to vám ukazuje, jak zkušený tým to je. Mají řadu guardů, podkošové hráče, kteří dokážou vyvolat mismatchové situace a patří jim za výkon pochvala.”
