Poločas snů týmu pod radarem. A Křivánek katem mistra

Byl to jeden z nejnepravděpodobnějších, ba nejpřekvapivějších výsledků celého ligového ročníku. Tým s jednou z nejslabších ofenziv, produkující jen 76 bodů na utkání, nasázel doma ve 4. nadstavbovém kole mistrovské Opavě rovnou stovku, svou teprve druhou v sezoně, a devět dní po domácím pohárovém obrtrápení z oblouku proti USK (27/3) vystřílel tentokrát 13 trojek z 35 pokusů.

Vzhledem k tomu, že do dalšího ligového utkání má brněnský tým, který chyběl na Louda Auto FINAL 8 Česko-slovenského poháru, dlouhých 18 dní pauzu, mohl si po zrušení Opavy (100-87) dopřát i oslavné posezení.

A hráč, který proti Slezanům zapsal kariérní rekord pěti trojek, mohl navýšit sílu svého oslavného drinku. „Z limonády už jsem se v naší oblíbené restauraci U Kozáka dostal na ovocný birell a postupně to bude i to pivíčko, ale zatím mám dobrou náladu i bez alkoholu,” cení si rozehrávač Petr Křivánek, jejž už by v této sezoně šlo označit za opavského specialistu v týmu Brna, který velké vítězství s nevídanou poločasovou kanonádou už zarovnalo se čtvrtým Děčínem.

Petře, že 61 bodů ze všech týmů v lize dáte do půle Opavě právě vy s vaším dietním útokem, jde o totální náhodu, nebo je v tom cosi víc?
Na hřišti jsem to v tom zápase ani nevnímal, hrálo se nahoru dolů a na obou stranách vznikalo hodně střeleckých pozic. A sešlo se to s naší dobrou úspěšností. I Opava dala do půle dost bodů (49) a byl to hodně bodový zápas.

Přesto - být už do půle jen o 15 bodů pod vaším celozápasovým průměrem, to už je něco.
Jo, to je zajímavé, ale my ty pozice máme i v jiných zápasech, jen ta úspěšnost nebývá taková.

Ani v poločase nikdo z vás nekroutil hlavou nad tím, co se dělo na hřišti?
Nic extra, „Kraky” (Krakovič), „Šíša” (Šiška) si řeknou svoje, ale většinou že to je o obraně a útok je v pohodě. Spíš jsme se zaměřovali na to, že jsme taky dost bodů dostali a věděli, že Opava to nezabalí a v druhé půli na nás vlítne.

Obrana Opavy fungovala z vašeho pohledu standardně?
Standardně střídali zónu s presinky, taky na začátku chodili pod clonami spodem, ale když jsem se chytil, snažili se už přistupovat blíž...

No, upřímně, kdo by na vás nechodil spodem, když předchozích osm zápasů jste zůstal sedmkrát bez trefené trojky a jednou měl jedinou?
Ne, to tam ani nedávejte (směje se). Nemyslím si, že bych si ty zápasy předtím bral špatné pozice, jen to prostě nevyšlo. Chtěl jsem ale to chození spodem trestat. Většinou tohle je o hlavě a o prvních střelách. Já si ten týden odstřílel vše na extra trénincích a do zápasu šel s dobrým pocitem.

Vy už se zdáte být specialistou na Opavu - podruhé v sezoně jste dal své osobní ligové maximum 16 bodů a podruhé Opavě, navíc šlo o váš teprve pátý dvojciferný výkon v sezoně. Je to náhoda?
Uvědomil jsem si to. Nevím, jestli se dokážu na mistra takhle vyhecovat, protože se snažím na každý zápas připravovat stejně. A určitě budu střílet dál.

Vůbec poprvé v kariéře jste nasázel pět trojek - už by ta větší četnost teď mohla být častější, ne?
Byl bych za to rád, ale ty výkyvy tam jsou, ať moje, nebo týmové. Nezlobil bych se ale, kdyby ta střelecká forma vydržela.

Ten první poločas byl výjimečný i proto, že to byl váš už šestý zápas ve 14 dnech. Přesto přišla taková střelecká exploze.
Možná jsme si řekli, že to je poslední zápas před dlouhou pauzou, tak tam necháme všechno, ale už i před touhle sérií jsme se povzbuzovali, že fyzicky i mentálně bysme na to měli být připravení, a když se na konci podařil takový výsledek, je to motivace i do další fáze sezony. Jsme šťastní, že před pauzou jsme to uzavřeli třemi výhrami.

Nenápadně, pod radarem, jste už dorovnali čtvrtý Děčín, což by se ještě nedávno nečekalo. Jak velké sebevědomí takové složení Opavy dodá?
Určitě je super, že jsme se takhle poměrně rychle přiblížili k vršku tabulky. Na druhé straně nás nakoplo vítězství v Pardubicích, pak to byla vydřená výhra z palubovky USK a tohle oboje nám dalo sebevědomí na Opavu. Ještě je ale brzo něco hodnotit, i když jsme už trochu odskočení od USK a Pardubic. Ono je taky otázka, jestli je výhoda být čtvrtí. Je ale pravda, že to sebevědomí nám roste a my jako mladý tým jsme na něm dost závislí. Dává nám chtíč a motivaci tvrdě trénovat, na čemž si docela zakládáme, a doufejme, že si to sebevědomí udržíme.

Posledních výsledků jste navíc dosáhli bez podkošové opory Zdanavičiuse.
To je taky zajímavé a mám z toho radost, že jsme takový dobrý basket zvládli hrát i bez Tomase, který byl takovým naším lídrem. My jsme hráli i pro něj, v klubu jsme ho všichni měli rádi a dost nás mrzí, že mu sezona skončila kvůli zranění. A kdo ho zastoupil? Velkou roli sehrál „Kraky”, který se po zranění pomalu dostával do tempa a odvedl hodně práce. Skvělé zápasy odehráli Greg Lee a Terrell Brown a na těch zahraničních podkošových hráčích jsme teď byli dost závislí. Hráli dost minut a odváděli super práci. Plus se do toho víc po Novém roce zapojil Milan Stráněl nebo Jarda Kubín, který měl super minuty proti Opavě. Je tam týmové pojetí a to, myslím, baví i naše fanoušky.