Porážka v Nymburce? Zklamání. Určitě
S VRACEJÍCÍM SE RADIMEM KLEČKOU Byl po roce mimo ligové palubovky tak natěšený, že mistra zasypal rovnou 13 trojkovými šrapnely. Tři explodovaly v obruči a na jeho kontě po 40 minutách přistálo 13 bodů. ”To ani nevím, že jsem těch trojek vypálil tolik, to je strašný číslo,” udivilo opavského guarda Radima Klečku.
”Ale určitě - ten adrenalin ze mě trochu stříkal, byl jsem na ten první zápas hodně natěšený. Šlo o předstartovní horečku, což vždycky není nejlepší. Člověk je až moc přehecovaný a možná to mělo vliv i na tu střelbu, že jí bylo tak moc,” dodává autor celkem 19 střel za 28 minut, kterými se vrátil po další těžké patálii se svými koleny, jež ho připravila o celou minulou sezonu.
Radime, vy už jste ale začal řádit během přípravy, v jednom utkání Federálního poháru jste natočil fantastické trojky 9/9 a teď to bylo 13 bodů a velká role v Nymburce. Jste tedy už naplno zpátky?
Ty trojky 9/9 mi trochu uletěly (směje se), nicméně každý týden a zápas se posouvám dál a cítím se líp. Na začátku přípravy jsem se ještě nemohl na tu nohu zcela spolehnout a spíš střílel trojky, protože nájezdům jsem se v zápasech spíš vyhýbal. Ale postupně se to lepšilo a myslím, že se pomalu blížím ke stu procent. Otázka ale je, jak budu vypadat na hřišti, roční pauza byla fakt dlouhá a bude to chtít ještě dohnat herní praxi.
Když jste si na startu minulé sezony utrhl křížový vaz levého kolena, byla to v rámci vašich kolenních kloubů, jež vás už nemálo potrápily, úplně nová věc?
Tohle byla úplná novinka, nic, co by souviselo s předchozími potížemi.
Bylo těžké věřit, že i tohle dokážete překonat a vrátit se?
Byly tam myšlenky, že se na to chtěl člověk vykašlat, ale jak jsem se postupně dával dohromady a začal pomalu běhat, skákat a trénovat s kluky, tak se ta chuť do basketu zase vrátila. Radši bych ale nechtěl rozebírat, čím jsem si prošel, protože na to chci co nejdřív zapomenout. Jediné pozitivum bylo, že jsem mohl víc času trávit doma s dcerou.
Kdo vám nejvíc s návratem pomáhal?
Určitě tu musím vyzvednout Michala Miřejovského (kondičního a atletického specialistu, který působí i u národního týmu), který se o mě staral a pomohl mi dát do kupy nejen tu nohu, ale celé tělo.
Samozřejmě jsme si jeli pro výhru, to ale jedeme každý zápas. Na jednu stranu to byl pěkný výsledek, ale není to výhra. Tři čtvrtiny jsme vedli a nakonec nám to takhle uteklo, což je pro nás určitě zklamání. Nevyužili jsme té šance v prvním zápase, ten krůček nám prostě chyběl.
Každý nicméně neříká nahlas, že si právě do Nymburka jede pro výhru. Je právě tahle sezonou tou, kdy byste chtěli Nymburku zatápět pravidelně?
Tohle ukáže až čas, teď šlo o první zápas, nejde podle něj soudit zbytek sezony. Určitě si ale věříme a nechceme kamkoli včetně Nymburka jet s tím, že to jen nějak odehrajeme. S takovou pak není ani šance na slušný výsledek.
Zakládala se část vaší výhry na nerozehranosti a také na nekompletnosti soupeře, kterému vedle reprezentanta Kříže chybí i nový první rozehrávač Gibbs?
Jednou stránkou toho zápasu nekompletní sestava soupeře jistě byla. Pokud jde o nerozehranost, tak kdo je na začátku sezony rozehraný? Jde o to, jak se tým postaví k přípravě. Možná to něco sehrálo, ale my budeme chtít něco podobného zopakovat i v polovině sezony a tentokrát to dotáhnout i do vítězného konce.
Máte myšlenky i na titul?
Asi každý v Opavě a v okolí týmu na něj pomýšlí. Minulou sezonu měli kluci skvělou, po takové jsou vždy velká očekávání a na nás je je ustát a naplnit.
Ač nový kouč Nymburka Sekulič svůj tým na váš útočný doskok připravoval, stejně jste získali 25 míčů a vytěžili z nich 25 bodů, z čehož jste i dlouho žili. Největší podíl na tom měl 10 útočnými doskoky váš nový obr Markusson. Přidal do opavské hry i v tomhle novou dimenzi?
Mattias je v tomhle směru obrovská posila. Ty doskoky nás v minulosti nezdobily a on nám i v tom hodně pomohl. Nejde ale jen o jeho doskoky. Najednou si na něj musí soupeři dávat pod košem pozor celkově a může tam přiletět někdo jiný a ten doskok sebrat. Díky té aktivitě na doskoku jsme měli o 15 střel víc než soupeř a dost košů z druhých šancí.
Taky jste ale měli jen 35procentní střelbu z pole.
V tomhle směru nám to bohužel nevyšlo. Bylo tam i pár těžších střel, je to škoda, že to tak nepadalo, i ze slušných pozic, včetně té poslední trojky Martina Gniadka v prodloužení na výhru. Neměli jsme střelecký den, přesto jsme dokázali odehrát dobrý zápas.
Při návratu vás a kolegy Dragouna a s posílením o Markussona se zdá, že vám teď v lize jen ztěžka bude někdo další konkurovat. Federální pohár jste v rámci přípravy na ligu ovládli suverénně, teď jste málem dobyli Polabí...
Je pravda, že tím pohárem jsme projeli jako nůž máslem, snad kromě prvního zápasu s Interem Bratislava. Uvidíme, co ukáže sezona, jak se na nás podepíše cestování, protože tam máme navíc i Europe Cup. Doufám ale, že tyhle výkony dokážeme opakovat a bude tam co nejvíc výher bez větších komplikací.
Nakonec jste se rozhodli jít do FIBA Europe Cupu, co od něj čekáte?
Určitě kvalitní a tvrdé zápasy, které nás zase posunou dál. Při veškerém respektu k naší lize rovnat se s evropskými týmy je něco jiného a bez ohledu na výsledky nám taková utkání pomůžou, což je největší plus. Pokud jde o šanci na postup, máme tam nizozemský Den Bosch a ruský Perm, který se stejně jako my pokoušel v kvalifikaci o postup do Ligy mistrů, takže to je určité srovnání, protože Perm se tam stejně jako my utkal s ukrajinským Prometeyem (Perm ve finále kvalifikace padl o dva body). Pokud bychom ty zápasy odehráli na úrovni, tak šanci na výhry i postup mít budeme.
