Postup Pardubic! Děčín dál čeká. Mistr 29 minut

ECHO POHÁROVÉ STŘEDY Bolelo to a dřelo, přesto ofenzivní síla a doskoky Beksu nakonec donesly až ke kýženému postupu. Ten při premiéře ve FIBA Europe Cupu nebyl žádnou samozřejmostí a už vůbec se nečekal s bilancí 4-2 z druhého místa základní skupiny. Po domácím triumfu 89-85 nad Šiauliai je ale realitou a v městě perníku se mohou těšit na další porci nadstandardních zápasů s opět vyšší evropskou kvalitou. Pardubicím na závěr základní části pomohlo i domácí vítězství (81-68) favorizovaného Minsku (5-1), vítěze skupiny, nad Apoelem Nikósie, který s bilancí 3-3 skončil třetí.

ECHO POHÁROVÉ STŘEDY Bolelo to a dřelo, přesto ofenzivní síla a doskoky Beksu nakonec donesly až ke kýženému postupu. Ten při premiéře ve FIBA Europe Cupu nebyl žádnou samozřejmostí a už vůbec se nečekal s bilancí 4-2 z druhého místa základní skupiny. Po domácím triumfu 89-85 nad Šiauliai je ale realitou a v městě perníku se mohou těšit na další porci nadstandardních zápasů s opět vyšší evropskou kvalitou. Pardubicím na závěr základní části pomohlo i domácí vítězství (81-68) favorizovaného Minsku (5-1), vítěze skupiny, nad Apoelem Nikósie, který s bilancí 3-3 skončil třetí. 

Bekse ale dlouho svazovala ruce důležitost posledního kroku, ne právě důsledná obrana a především fantastický výkon 19letého litevského centra Echodase, který 30 body a 14 doskoky držel po většnu zápasu skoro sám naději hostů (už bez šance na postup) na loupež v Česku.

Domácí se zlepšenou obranou v závěru první půle dostali do vedení 48-42, když je v prvních 20 minutách vedle 11 bodů z brejků nakoplo především 8 trojek z 12 pokusů (Wall 4/4 a 17 bodů, Autrey 11+8 asistencí). Druhý poločas se pak odehrával ve znamení drobných nástupů Pardubic a jejich následných chyb anebo dalších Echodasových erupcí.

Když se Bekse z trojek konečně rozstřílel guard Burnett (týmové trojky po 30 minutách 20/12!) a skvělé zákroky na doskocích, v obraně i útoku přidával v možná nejlepším zápase od své poslední zdravotní pauzy power forward Kohout, zdálo se být vedení 75-65 už tím zlomovým.



Jenže hosté se ani poté nevzdali, soupeře trápili zataženou obranou a muselo tak přijít vzepětí i od rozehrávače Půlpána a stabilní opory Autreyho, aby Beksa, která po změně stran už téměř nepřidala brejkové body, šla i do koncovky s aspoň mírným vedením. Jenže domácí pak místy hráli až příliš na udržení vedení, ani zpod koše nechtěli zakončovat a při snaze natahovat útoky přicházeli o míče a hráli tak na nervy více než třech tisícovek fanoušků.    

Za vedení 89-85 měly klíčovou hodnotu dva útočné doskoky, které udržely domácí na půlce soupeře, a když pak Šiauliai minulo trojku, další útočný doskok Nečase už dal jeho týmu jistotu výhry. O tu se střelecky nejvíc zasloužili Wall (22, trojky 7/5), Autrey (19+9 asistencí a 6 doskoků) a Burnett (18, trojky 6/4). Škranc se blýskl 10 body a Kohout 9 body, 7 doskoky a 3 asistencemi. Z týmového pohledu měly velkou důležitost trojky 25/12 (hosté 20/9), šestky 22/15, vyhraný doskok (44-36, 19 v útoku) a jen 12 ztrát. 

Při stále se zvedající úrovni hry už lze také říct, že vedení klubu se vyplatila loňská vánoční volba nového kouče Levella Sanderse, který za necelý rok položil na stůl titul v domácím poháru, bronz v lize a nyní i první postup na evropské scéně. A to stále jako papírový asistent.  

Vaidas Paiuliukenas (kouč BC Šiauliai): „Pro diváky to byl pěkný zápas. I proto, že padalo hodně trojek. Jsem rád, že náš tým bojoval až do konce. V letošní sezoně míváme mnoho ztrát, což nás v naší lize stojí 30 až 40 bodů, ale teď si myslím, že jsme na správné cestě.“
 

Levell Sanders (asistent BK JIP Pardubice): „Před zápasem jsme s hráči mluvili o tom, že to pro nás určitě nebude snadné. Každý zápas, který Šiauliai odehrálo v základní skupině, sice prohrálo, ale většinou to byly těsné výsledky. Samozřejmě jsem šťastný, že jsme vyhráli a postupujeme do další fáze.“

Lamb Autrey (rozehrávač BK JIP Pardubice): „Začátek utkání jsme neodehráli dobře. Nebyli jsme na utkání dobře mentálně připraveni, kdežto náš soupeř ano. Od druhé čtvrtiny to bylo z naší strany lepší a nakonec si myslím, že každý z nás hrál dobrý zápas. Jsem šťastný, že jsme postoupili a těším se na další zápasy.“

Doma ani podruhé

Oč více radosti zažili na východě, o to méně jí bylo na severu. Děčín nezvládl ani druhé domácí utkání Sixt Alpe Adria Cupu a postup se mu tak před venkovními odvetami notně vzdálil. Duel českého vicemistra se slovenským se sice rozhodoval až v koncovce, v ní ale byli šťastnější hosté, kteří tak ve skupině získali druhou výhru (75-77).



Po extrémně vyrovnané první půli, v níž domácí zatížilo 10 ztrát, a na půlku jejich bodů se složili Pavel Houška (11) s Pomikálkem (9 bez doskoku), se Děčín útočně i obranně hluchou úvodní čtyřminutovkou třetí čtvrtiny propadl až na 43-58, což určilo ráz zbytku zápasu. Ten se nesl ve znamení složitého stahování manka, což se však Děčínu pomocí několika trojek a zejména zásluhou hráčů z perimetru a útočých doskoků povedlo, a to až na hranu obratu.

Když však Landa půl minuty před koncem srovnal na 75-75, hosté po timeoutu sesměrovali svou akci na Kuffu, který z šestek po získaném faulu rozhodl. Domácí měli na poslední akci 10 vteřin, v plánu byla trojka pro Vyorala, kterého ale po zaclonění převzal rozložitý podkošový soupeř a děčínský dirigent odpoutal jen krátkou trojku z velké dálky.       

Děčín padl i přes dominanci na doskoku (39-24), neboť třikrát víc ztrácel (16-5) a také soupeři nestačil v trojkobití (9-12). Jedinými střelci týmu nad 7 bodů byli Pavel Houška (16), Pomikálek (15) a Vyoral (11, +12 za 26:39).

Richard Ďuriš (kouč Komárna): „Odehráli jsme velmi náročný a kvalitní zápas, ve kterém nás držela hlavně obrana. Věděli jsme, že silou domácího týmu je útočný doskok a střelba za tři body. V prvním poločase se nám tohle ještě nedařilo úplně kontrolovat, pak se nám ale změnou obrany podařilo udělat bodovou šňůru. Jenže našimi chybami a nekoncentrovaností v útoku jsme o náskok přišli a zápas se zdramatizoval. Jsme velmi rádi, že si z děčínské palubovky odvážíme výhru.“

Pavel Budínský (kouč BK ARMEX Děčín): „Rozhodl asi počet ztrát - Komárno jich mělo pět, my šestnáct. Jinak se utkání nedalo vytknout skoro nic. Komárno ukázalo, jak velmi dobrým týmem je, jaké má výborné hráče, kteří hrají skvělý basketbal. A pro naše kluky to byla výborná škola. Oba týmy, které jsme zatím v poháru potkali, hrají basketbal velmi fyzicky, agresivně, důrazně a drží si identitu hry po celých čtyřicet minut. My jsme čekali, jak budeme vypadat poté, co jsme se v úterý ráno vrátili z tripu z Ostravy, ale hráli jsme nadoraz a z dnešního výkonu jsem byl potěšený. Škoda, mohli jsme pomýšlet na prodloužení nebo výhru, což sice nevyšlo, ale byla to obrovská zkušenost. K postupu potřebujeme vyhrát dvakrát venku, což třeba zvládneme, protože stát se může cokoli a neměli bychom to dopředu odepisovat. Ale třeba v Komárně nás čeká velmi bouřlivé prostředí, a co nás čeká na Slovinsku, uvidíme již příští úterý.“

Robert Landa (power forward BK ARMEX Děčín): „Je třeba uznat kvalitu soupeře, který na venkovním hřišti předvedl výborný výkon. Je to vicemistr Slovenska a hrál velmi produktivní basketbal z vnitřního prostoru, navíc trefoval i trojky. V jednom úseku nás trestal střelbou z dálky i rychlým protiútokem, což asi rozhodlo. A také to chtělo lepší obranu, protože 77 bodů je moc. Závěr utkání byl otevřený, soupeř však proměnil šestky a my jsme se už dostali jen k těžké střele. Utkání se muselo líbit, protože padalo hodně bodů, ovšem nikoli laciných, nýbrž z vypracovaných pozic, které oba týmy z dobrou úspěšností proměňovaly. Naše pozice v poháru je těžká, ale nikoli nemožná. Nic nekončí, hrajeme dál.“

Mistr byl ve hře 29 minut

Nejtěžší práci měl Nymburk, který na palubovce lídra francouzské ligy v Monaku 29 minut držel vyrovnané skore, aby smrtelná sekvence posledních 80 vteřin třetí čtvrtiny zničila vše. Domácí tam z 53-52 unikli po dvou trojkách a jednom nájezdu přes tři ztráty hostů (celkem 17) na 61-52 a už se neohlíželi zpět. Ve fyzicky ohromně náročném zápase 6. kola Ligy mistrů pak Středočechy dorazili na útočném doskoku (celkem 19), kde si většinu zápasu brali důležité druhé šance. Právě útočné doskoky domácích se ztrátami Nymburka udělaly v zápase ten největší rozdíl. Český mistr po porážce 93-74 sdílí s bilancí 3-3 čtvrté místo ve skupině A spolu s Frankfurtem, Monaco si polepšilo na 5-1.
 

Díky solidnímu přechodu do útoku, dobrému sdílení míče a také slušné obraně se Nymburku dařilo po téměř 30 minut držet s favoritem krok. Tým však při spoustě brejků i dalších přechodových situacích sráželo to, že nedokázal své kontry proměňovat, ať už málo agresivním zakončením, nebo návratem blokujících soupeřů, případně kvůli neodpískaným faulům, na něž však v současném basketbalu nelze vůbec spoléhat. K tomu přidal 9 zahozených šestek z 22, což mu ale domácí vrátili (23/14). Naopak hodně vpředu byli v trojkové palbě (28/11 – 16/5, z toho ve druhé půli 18/8 – 9/3), která udělala rozdíl ze střeleckého pohledu.

Hosté se hodně často snažili napadat koš nájezdy, ale zejména malí guardi Lawrence s Allenem měli těžkou šichtu s lesem rukou, na který ve většině případů naráželi kolem obruče, kde atleticky disponovaní domácí hráči prokazovali svou sílu. Z jejich pohledu bylo klíčové, že se jim v utkání podařilo zcela vygumovat ústřední oporu soupeře Sant-Roose (5 bodů, 4 doskoky, 2 asistence za pouhých 19 minut), který chyboval v útoku a už po 17 minutách nabral třetí faul. Právě osobní chyby českého mistra v některých momentech rovněž srážely, což bylo asi nejvíc znát v závěru druhé čtvrtiny, kdy zbytečným zákroky - nejednou v samém závěru útoků - poslali soupeře několikrát za sebou na trestnou linii.   

V obraně pak nechávali někdy až příliš volnosti hlavnímu domácímu střelci, rozehrávači Wrightovi, který už za první čtvrtinu posbíral 14 bodů a končil na 26 (5 zisků). 24 přidal druhý rozehrávač Bost (spolu měli 10 asistencí). Za hosty kontrovali Allen (17, z pole 15/5), Hruban (11), Simpson (10) a Meier (10).