13. 2. 2016

Poučený Děčín a Beksa vteřiny od katastrofy

OHLASY A DETAILY SEMIFINÁLE FINAL-4 Jeden duel rozhodnutý na samém startu, druhý pouhých 7 vteřin před koncem. Obě semifinále pohárového Hyundai Final-4 se nemohla odlišovat víc. Po výhře Děčína nad Opavou (76-66) a napínavém souboji mezi domácími Pardubicemi a hosty z Kolína, v němž Jobi Wall zachránil Beksu na poslední chvíli (81-80), je zároveň jasné složení finálového klání. V sobotu se v něm v 19:00 utká pardubický tým s Válečníky, kteří jsou v titulové bitvě druhý rok po sobě. Ještě předtím si to ale v 16 hodin rozdá Opava s Kolínem o bronz.

Děčín, který nakonec měl v sestavě i Pomikálka, vtrhl do duelu s pod košem oslabenou Opavou (bez Gniadka s Kvapilem, navíc i bez rozehrávače Dragouna) jako velká voda. Tažen 7 body Strii a šesti Houšky vystoupal po 6 minutách do trháku 16-3. Zajímavé tu bylo, že opavský kouč Czudek, který na dlouhých začal s Blažkem a Cvekem, už po necelých 3 minutách (za stavu 3-4) nahradil Blažka snajprem Jurečkou a ke dvěma dlouhým se vrátil až za stavu 3-12.

Slezané měli proti tlaku děčínské obrany v úvodu jen těžké a ještě těžší střely, naopak Armex se snažil využívat své převahy pod košem a z perimetru bez obav pálil ihned za clonou. Soupeře na chviličku vrátil do hry rychlými 8 body Blažek (během minuty), jeho tým začal do obrany přimíchávat zónu, ale rozjetí Válečníci už nešli zastavit.

Po dvou slepených trojkách a také díky ztrátám soupeře vedli už za 13 minut 35-15, a byť Blažek ještě do poločasu dělal, co mohl (15 bodů), a jeho tým se ve třetí čtvrtině z brejků, trojek a také díky vystupňované obraně dostal ještě na 41-50, Houška po timeoutu trojkou Severočechy uklidnil a rozdíl se pak až do konce držel většinou nad deseti body.

Děčín, který si důkladně vypomáhal proti nájezdům rozehrávače Šiřiny (90 vteřin do konce měl na kontě 2 body), se obešel bez většího počtu ztrát (12 proti 17 Opavy, jež už do půle měla 11) a uspěl i přesto, že se mu Slezané vyrovnali na doskoku (38-35 pro vítěze). Hlavní rozdíl pak udělal z šestkové čáry bilancí 26/17 proti 11/9 Opavy.

Měl 5 dvojciferných střelců, z nichž za pozornost stálo především 17 bodů s 9 doskoky Houšky a 12 bodů, 10 doskoků, 7 asistencí, 7F+ a 3 zisky za 34 minut rozehrávače Vyorala. Armex zápas odehrál na 8 hráčů, zřejmě šetřený Pomikálek, nad jehož startem se vznášel otazník, nakonec stihl jen 8 minut. Za Opavu se ke 24 bodům Blažka přidal významněji už jen 11bodový Jurečka.

Pavel Budínský (kouč BK Armex Děčín): „Jedním z našich cílů bylo využití podkošové síly. My jsme v poslední době nehráli takticky dobře, protože nám nefungovalo něco, co se týká souhry. Pečlivě jsme se ale na tohle připravili a hráli jsme do svých silných stránek v útoku. 45 bodů proti Opavě za poločas je pro nás něco, co jsme letos ještě nedocílili. Spíš bych ovšem kvitoval to, že jsme dokázali eliminovat menší soustavu soupeře, která je vždy nevyzpytatelná a pohyblivá v obraně. Do půle jsme dostali 29 bodů, ale z toho 15 přišlo od Blažka a zbytek jsme už utlumili. Průběžné vedení 35-15 bylo přesto trochu překvapivé, protože my nemáme nějak extra vysoké pivoty a i opavští Kramný, Blažek, potažmo Cvek představují při absenci Gniadka s Kvapilem solidní podkošovou sestavu.“

„Ve třetí čtvrtině se náš náskok snížil vinou mentality. Místo abychom navyšovali skore, tak jsme své dobré pozice nezakončili koši. Opava navíc vědomě nechávala zcela volné střely Bažatovi a Landovi a my místo abychom hráli na koš, jsme chtěli zdržovat a hráli na to neprohrát. Příchodem Houšky, který vzápětí dal trojku, jsme se ale dostali opět do řádných kolejí.“

„Po zkušenosti z loňska vím, co teď před finále udělám jinak. Dostat se do finále poháru je pro nás v téhle sezoně naprosto úžasné. Nebylo to právě jednoduché, měli jsme i nedobré zápasy jako s béčkem Nymburka, nicméně jsme tam. A v přípravě na finále teď uděláme něco trochu jinak. Neřekl bych, že loni jsme byli na zápas s Prostějovem přehecovaní (to si o loňském finále myslel křídelník Stria), bylo tam spíš vidět trochu uspokojení a chyběla nám určitá jiskra, kdy si hráči neuvědomili, jak kvalitnímu protivníkovi jsme čelili. A jiné to letos bude i v tom, že Pardubice jsou domácí tým, což je úplně jiné, než hrát s Prostějovem na neutrální půdě v Brně. O to to bude složitější. Pardubice tu trénují a jsou obrovsky silný tým. Klíč je ale připravovat se už od skočení našeho semifinále. A to teď budu říkat hráčům. Budu jim připomínat okamžiky, které jsem si loni napsal do poznámek, a které se nám staly během těch 16 hodin mezi oběma zápasy.“

Petr Czudek (kouč BK Opava): „Paradoxně, i když jsme měli malou sestavu, jsme s Děčínem na doskoku sehráli nejvyrovnanější utkání sezony. Prohráli jsme jenom o tři, což se nám v předchozích zápasech nepodařilo. Rozhodl nástup a agresivita Děčína. Nejen v obraně, ale hlavně v útoku, kde hrál 1 na 1, a dostával se do dobrých pozic pod košem. První čtvrtina byla z naší strany platonická. Když prohrajete úsek 0-16 proti takovému soupeři jako Děčín, už se těžko dostáváte zpátky. Nemůžu klukům upřít bojovnost, jezdili až do konce, zkoušeli jsme měnit i různé obrany... I když jsme ale vyhráli druhý poločas 37-31, tak to bylo asi naše dnešní maximum. V útoku byl odvážný Jakub Blažek. Odehrál jeden z nejlepších zápasů proti Děčínu, možná i kariérně, ale nikdo se k němu nepřidal a 66 bodů je málo.“

„(o snížení sestavy po prvních třech minutách): Tak jsem to původně nechtěl. Měl tam jít pivot Kramný, měli jsme jít do zóny a mělo by to být vyrovnané, ale jakmile jsme byli všude pozdě a nestačili se vracet, cítil jsem, že musíme sestavu ještě snížit. Abychom to ještě víc rozhýbali a Děčín nevěděl, odkud přijde nájezd. Dal jsem tam tedy hráče, kteří umějí 1 na 1 atakovat koš.“

Thriller do poslední vteřiny

Jak tenká je linie mezi úspěchem a neúspěchem, o tom se důkladně přesvědčili aktéři druhého semifinále. V něm dlouho předlouho hrálo štěstí do ruky Kolínu, který místy nabaloval až série klikařských zakončení všeho druhu. I díky tomu se vyhrabal za pouhých 100 vteřin ve třetí čtvrtině z manka 51-41 na remízu, i díky tomu v poslední super dramatické čtvrtce šel až do 9bodového vedení (75-66), když zázračnou trojku o desku trefil v poslední vteřině útoku (navíc po předchozím útočném doskoku týmu) Bakič.

Tou dobou zbývalo do konce pět minut a velmi početná sekce medvědích fanoušků skandovala mocné „Ko-lín!“ Pak se ale v zápase cosi definitivně zlomilo. A slova stratéga Beksy Levella Sanderse, který v timeoutu opakovaně tým nabádal „Be more active!“ (Buďte ještě aktivnější), si vzal snad nejvíc k srdci rozehrávač Autrey, který jako neunavitelné dynamo stále znovu a znovu rozjížděl domácí brejky a především v posledních dvou útocích Kolína soupeři pokaždé sebral míč.

Svůj osobní příběh však v závěru napsal i křídelník Pandula, který maximálně naštvaný usedl poprvé na lavičku už po 4 minutách s 2 fauly, a do poslední pětiminutovky vstupoval obtěžkán již čtyřmi. Nechtěl však ze zápasu odejít s tímhle hořkým pocitem, a tak v závěrečných třech minutách bezohledným napadáním obrany zaznamenal 7 ze svých 10 bodů, navíc si připsal i důležitý zisk.

A pak tu byl ještě jeden chlapík – loňský MVP Final-4 Radek Nečas. 35letý veterán v posledních 3 minutách zaknihoval zisk, dopich na 79-80 a poté i asistenci na vítězný koš Walla z úspěšného brejku v čase 39:53. Spasil tak svůj tým, který měl zisk trofeje za jasný cíl, a nepostup do finále by býval znamenal další temný bod v dosud pod očekávání se vyvíjející sezoně.

Medvědi, hrající první pohárové semifinále svých dějin, mohou jen hořce litovat promarněné příležitosti podruhé v sezoně zkazit Bekse její velkou „párty“. Za prvních 35 minut spáchali pouhých 8 ztrát. Za zbylých 5? Hrůzných 7!

Všechno to začalo vystřídáním rozehrávače Glovera. Ten byl po osobně nejvydařenější fázi utkání u nabytí 9bodového vedení (celkem +16 za 21 minut), ale po bláznivé dvojce odešel střídat, když volba padla na prověřeného Hunta, který se proti Bekse tolik zaskvěl v poslední čtvrtině minulého ligového zápasu. Jenže i on v závěru zabředl do víru nájezdových ztrát, jež Beksa, která byla posledních 50 vteřin od stavu 77-80 už bez timeoutů, nemilosrdně potrestala.

V ohromně diváckém mači, který zdobily jak smeče domácích, tak oba tábory fanoušků i show zábavných akrobatů, byl králem úvodu kolínský power forward Skinner, který útočnými doskoky, obrannými zákroky a energií ukrytou v pouhých 198 centimetrech svého těla nabíjel celý tým. Ten ale po prvních vystřídáních postupně ztrácel rytmus a na přelomu poločasů se energicky hrající Beksa vyhoupla tlakem v obraně i rychlým přechodem do útoku až k desetibodovému vedení. K tomu jí Kolín pomohl dírami v rotacích po předchozích výpomocích a ponecháváním volných střelců na perimetru nebo Švrdlíka pod košem.

Právě trojkový i pětkový reprezentant byl díky svým 22 bodům hlavním bodonošem týmu. 16 body (plus 7 doskoků, 5 asistencí a 6F+) jej nejvíc doplnil Autrey (nejvíc strážený Vocetkou) a 14 body Wall (trojky 10/4, 5 doskoků, 5 asistencí). Za Kolín, který přeskákal nejlepší doskakovače ligy 44-35 (z toho v útoku 14-9), ale ztrácel v bodech zpod koše 36-48, 13 bodů se 7 doskoky zapsal Skinner (+7 za 31 minut), dalších 13 přidal Bakič (8 už za první čtvrtku), po 11 bodech přihodili Glover a McEachin a 10 Machač.

Tomáš Bartošek (kouč BK JIP Pardubice): „Koncovka utkání byla o štěstí, vůli, bojovnosti a srdci. A taky o hrozně malých detailech. K nám se v úplném závěru to štěstí přiklonilo. Dokázali jsme tam vybojovat odražené míče, Radek Nečas měl jeden důležitý dopich. Při posledním kolínském útoku jsme využili bonusový faul a závěrečnou akci už jsme dokázali ubránit. To, co se nám nedařilo ve třetí čtvrtině, kdy se k nám neodrážely míče, padaly nám z rukou, a Kolín z toho skóroval, tak v závěru jsme tyhle míče dokázaly urvat my.“

„I za stavu minus 9 jsme pořád věřili ve vítězství a nevzdávali se. Tohle jsme při timeoutech hráčům pořád opakovali. Aby zůstali sebevědomí a bojovali o každý míč. Vyplatilo se nám to vrchovatou měrou a ubojovali jsme to, ač jsme už byli hodně dole.“

„Poslední utkání v Kolíně jsme na doskoku dominovali, ale tady se na to Kolín připravil, přeskákal nás, přesto jsme ten rozhodující útočný doskok získali my.“

„Pro nás bylo finále velkým cílem a teď jsme se do něj dokázali dostat. Bude to absolutně otevřené a rozhodne bojovnost, doskoky, srdce a hlad po vítězství.“

Predrag Benáček (kouč BC Geosan Kolín): „V posledních pěti minutách jsme měli 7 ztrát. Vlastně i náš poslední útok skončil ztrátou. Když jsme se dostali na plus 9, hráči se zbytečně zalekli vítězství. Je to velká škoda, že jsme nevydrželi až do konce. Samozřejmě Pardubice vyhrály zaslouženě a já jim gratuluju k postupu, myslím si ale, že posledních pět minut jsme jim hodně pomohli.“

„Pokud jde o obranu na Autreyho, střídali jsme to – buď jsme přebírali, nebo dlouhý hráč vypomáhal proti jeho nájezdu po cloně, případně jsme ho zdvojovali. Občas něco vyšlo, něco zase ne. Hlavní problém jsme ale měli s útočným doskokem. Nečas na konci dopíchl ten nejdůležitější míč a pod košem jsme nedokázali ubránit i Švrdlíka. Tihle dva nám škodili víc než Autrey.“

„Rozhodovaly skutečné drobnosti. Třeba naše šestky (18/13), kdy Glover minul 3 z 5, nebo nedaný šoupák Skinnera, který byl sám pod košem, anebo laciné ztráty.“

„(o šetření hlavního střelce týmu Bakiče na poslední čtvrtinu) On má sílu na 25 dobře odehraných minut, stejně jako Hunt. Proto to musíme nějak rozložit a samozřejmě jsem Bakiče šetřil na poslední čtvrtinu. My ale máme na perimetru další slušné hráče, kteří se tam mohou točit, tedy i Vocetku, Ličartovského a McEachina. Jen je otázka, kdo z nich lépe brání. Bakič třeba trefil tu šílenou trojku o desku, což je střela, kterou se vyhrávají zápasy… Jsem z téhle porážky opravdu nešťastný.“

Foto: ČBF/Václav Mudra