Pravý profík, míčová alchymie a Ivan na indexu

DOUBLE INTERVIEW BENDA – HRUBAN Je šestý na světě, zejména v posledních sezonách se dokázal postavit „zoči voči“ spoustě globálních hvězd a ve svých třiceti už nemusí nikomu nic dokazovat. A třebaže nestihl nakouknout například do Euroligy, zažil toho na mezinárodní úrovni tolik, že by mu mnozí mohli závidět. Přesto ani trochu nevypadá, že musí složitě hledat další motivaci. Když ve třech z prvních pěti utkání letošní Ligy mistrů skóroval jednociferně a úspěšnost střelby měl jen kolem 30 procent, vzal si forward Vojtěch Hruban na střelecké části tréninků míč, s nímž se soutěž hraje, aby se zpod deky vystřílel ven. Výsledek? 28 bodů při palbě 17/11 z pole proti černohorskému Mornar Baru v hale, kde nymburský tým trénuje jen minimálně. Tak vypadá profesionalismus na vrcholové úrovni. Nejen o tom budou v následujícím dvojrozhovoru po výhře 91-74 hovořit Petr Benda a právě Vojtěch Hruban.

DOUBLE INTERVIEW BENDA – HRUBAN Je šestý na světě, zejména v posledních sezonách se dokázal postavit „zoči voči“ spoustě globálních hvězd a ve svých třiceti už nemusí nikomu nic dokazovat. A třebaže nestihl nakouknout například do Euroligy, zažil toho na mezinárodní úrovni tolik, že by mu mnozí mohli závidět. Přesto ani trochu nevypadá, že musí složitě hledat další motivaci. Když ve třech z prvních pěti utkání letošní Ligy mistrů skóroval jednociferně a úspěšnost střelby měl jen kolem 30 procent, vzal si forward Vojtěch Hruban na střelecké části tréninků míč, s nímž se soutěž hraje, aby se zpod deky vystřílel ven. Výsledek? 28 bodů při palbě 17/11 z pole proti černohorskému Mornar Baru v hale, kde nymburský tým trénuje jen minimálně. Tak vypadá profesionalismus na vrcholové úrovni. Nejen o tom budou v následujícím dvojrozhovoru po výhře 91-74 hovořit Petr Benda a právě Vojtěch Hruban.

Petře, i přes výsledek to nebyla snadno získaná výhra, že?
BENDA: „Bar nemá špatný tým. Z videí vyplynulo, že se soupeři se drží až do poslední čtvrtiny a až pak „odchází“. V mužstvu jsou velké ofenzivní individuality, ale obrana je trochu slabší. My se nemohli celé utkání dostat do tempa a na dívání to asi nebylo moc pěkné, i když pár kluků předvedlo super výkon – jako Vojta Hruban, Jarda Bohačík nebo Hayden Dalton, kteří nás drželi. A to bylo důležité. My jsme v průběhu vždycky utekli na 12 až 14 bodů, ale soupeři najednou trefili dvě tři trojky po našich zaspáních v obraně a zase to bylo těsnější. Definitivně se tak rozhodlo až několik minut před koncem, kdy už to od nás mělo vyšší úroveň. Bylo to i tím, že jsme se celý zápas snažili běhat do protiútoků a vytvářet na soupeře tlak už od jejich půlky, a na konci to sklidilo úspěch.



Vojto, jakou radost jste měl ze svého střeleckého procitnutí?
HRUBAN: „Moje procento bylo zatím horší než mizerné. Jsem rád, že když bylo potřeba něco trefit, konečně jsem se trefil. Docela to ze mě spadlo. Taky jsem si zápas konečně užil. A týmově? Nebyl to zrovna krásný výkon, dali jsme do toho ale strašně moc energie, včetně obrany, měli jsme všechny balony, co se válely po zemi, a v rozhodujících chvílích jsme zvládli udělat bodové šňůry. A hlavně jsme nezmatkovali v koncovce a nedostalo se to pod 10 bodů, což zatím byl náš problém. Tohle tak bylo velké plus posledního zápasu.

Petře, co se stalo po rychlém nabytí náskoku 24-6?
BENDA: „My tam o něco zpomaili a začali jsme hrát, co chtěli hosté – pomalý útok, nevytvářeli jsme tlak v rychlém protiútoku a jejich hráči potvrdili, že jsou schopní dávat trojky i přes ruce obránců. Proto to byl tři čtvtiny těžký zápas.“

Co říkáte na explozi kolegy Hrubana?
BENDA: „Čeká se to od něj, je to ryzí střelec. Teď mu to tam padlo, a když jsme byli trochu dole, on nás pořád držel.“
 

Vy jste ho k tomu ale prý vyhecovali, že si až sám začal přidávat střelecké dávky s míčem pro Ligu mistrů.
BENDA: (směje se) To je pravda. I když jsme hráli NBL, vzal si před zápasem na střelecký trénink tenhle míč. To ho právě dělá hráčem, jakým je. Cítil, že si ten baon potřebuje víc osahat. Ono to není nic snadného, když si porovnáte molteny, se kterými se hraje NBL, a wilsony na Ligu mistrů. I když jsme to přesně nevážili, tak každý má jinou váhu, kdy wilson se zdá být trochu lehčí. Taky je o něco měkčí a v ruce se tak každý balon drží jinak. Tohle si střelec potřebuje osahat. A když s míči na Ligu mistrů trénujeme jen dvakrát týdně, občas je to problém. Nač si ale stěžovat?! Zatím to máme 5-1.“

HRUBAN: „Je pravda, že něco navíc jsem si odstřílel. My s míčem na Ligu misrů v podstatě vůbc nestíháme mít střelecké tréninky, takže jsem si poslední týden při střelbě na tréninku bral místo moltenu právě wilson, a i když jsem nečekal, že to takhle dramaticky pomůže, třeba to tak bylo. (směje se)“

Vojto, zásadním momentem utkání mohlo být vyloučení Ivana Almeidy v závěru první půle po nakumulování nesportovní a technické chyby. Jak jste obě zvláštní situace viděl vy?
HRUBAN: „Ten nesportovní faul (Almeida zachytil soupeře poté, co jej obešel driblinkem) na půlce soupeře jsem ani neviděl, protože jsem vybíhal zpátky, ale ta technická za „flop“ (přihrávání kontaktu) byla hodně přísná. Myslím, že písknutá byla hlavně proto, že rozhodčí už předtím Ivana na tohle upozorňovali a hlavně i ve všech předchozích zápasech. Bylo to tedy jako by pro výstrahu. Jinak to na technickou určitě nebylo, protože jen trochu cuknul rameny. Kdyby se tohle mělo pískat pokaždé, tak polovina hlavně srbských kluků nedohraje zápas.

Je tedy Almeida u mezinárodních rozhodčích „na idexu“?
HRUBAN: „Myslím, že dostali video a pokyn, aby si na tohle dávali pozor. A dopadlo to takhle. My jsme proto rádi, že jsme ho dokázali zastoupit a příště si už na to dá pozor.“



Mometálně je to váš druhý rozehrávač (původně druhý rozehrávač Rogič v posledních utkáních Ligy mistrů nedostává minuty), ač přišel jako klasické křídlo. Jak si na něj na nové pozici zvykáte?
HRUBAN: „Je to ušité horkou jehlou, na druhou stranu se s tím popasovává docela dobře a hlavně v koncovkách jsou na něm vidět zkušenosti, schopnost podržet balon a dát koš, když je to potřeba. Takže především za našeho vedení ve čtvrtých čtvrtinách, kdy to soupeř zblázní a stahuje manko, je znát, že on je správný typ na podržení a zamíchání míče, aby z toho nakonec něco bylo.“

Petře, vy jste sice dal jen 4 body, ale dunk z rychlého protiútoku z vysokého náskoku byl nejen v hledišti vysoce oceněn a soupeře jste tím donutil vzít si timeout.
BENDA: „Když jsem nebyl schopný dát střely z dálky, musel jsem jít na ty „hnusné“, i když tedy ta pro mě netypická smeč ušla. Já tohle trénuju už od srpna a konečně jsem se k tomu dostal (smích). Byla to moje první smeč v sezoně, ale mně už je to jedno, aspoň jsem udělal radost klukům na lavičce a budou mít o čem mluvit. Teď už doufám, že to bude v každém zápase. Chci, aby se mi výskok časem nezhoršoval, a pokud je možnost, smečím se ani dál nebudu bránit.“

Jak vás hřeje aktuální bilance 5-1?
HRUBAN: „Bereme to všema deseti. Pořád v nás trochu hlodá ta domácí porážka s Tenerife po ne právě ideálnám výkonu, ale třeba to pak zvládneme venku. Náš basket ještě není uhlazený, ale tým má velký charakter a hlavně velkou chuť vyhrávat, což je dost velký rozdíl oproti loňsku, kdy to takhle úplně nefungovalo. Letos je vůle bojovat za každého stavu a o každý balon. Četl jsem, že máme nejlepší obranu soutěže přepočítanou na jednotlivé útoky a to nám vyhrává zápasy.“

Už se těšíte na jediný domácí zápas, který se v základní skupině odehraje v Nymburce?
HRUBAN: „To bude hrozně fajn hlavně kvůli nymburským fanouškům. Dojíždění do Prahy není nic veselého ani pro nás. Jeden den odpoledne a celý další jsme pryč z domova, takže je to napůl venkovní zápas, jako bychom jeli do Bambergu autobusem.“