Překvapil jsem vás, co? Vím, takový nebývám
OHLASY HYUNDAI FINAL FOUR Rozehrávač pražských Sov se toho vyhlášení po senzačním průběhu finále Českého poháru nebál. „V posledním období jsme hráli neuvěřitelně a podle mě předvádíme druhý nejlepší basket v lize, což ukázalo i finále s Nymburkem,“ podotkl po těsné porážce (94-100) v prodloužení Ondřej Sehnal.
OHLASY HYUNDAI FINAL FOUR Rozehrávač pražských Sov se toho vyhlášení po senzačním průběhu finále Českého poháru nebál. „V posledním období jsme hráli neuvěřitelně a podle mě předvádíme druhý nejlepší basket v lize, což ukázalo i finále s Nymburkem,“ podotkl po těsné porážce (94-100) v prodloužení Ondřej Sehnal.
Výsledky mu ovšem dávají za pravdu. USK před těsnou domácí porážkou s Olomouckem v Kooperativa NBL uspěl v pěti utkáních ze sedmi, včetně dobytí kurtů Pardubic a Svitav. A s dominantním Nymburkem v domácím duelu základní části ještě dvě minuty do konce 4. čtvrtiny ztrácel jen bod, aby ve stejném čase pohárového finále na neutrální půdě v Plzni dokonce o dva vedl. Je to teď pro ligové multišampiony nejtěžší soupeř?
„Takhle to neumím říct. Záleží taky, kdy se právě hraje. Být trochu čerstvější, nebo až přijde čas ligového play-off, budeme připravenější,“ řekl k tématu kouč nymburských obhájců pohárové trofeje Oren Amiel (na horním snímku).
„Jistě i teď šlo o titul a každý chtěl makat a vyhrát, nicméně my už chvíli nehrajeme právě dobře a soutěžní pauza přichází v pravý čas, byť pět našich hráčů bude teď v reprezentaci. Přesto – jdou do jiného prostředí, budou poslouchat jiné lidi a to je dobré. Po finále poháru si navíc už nikdo nebude pamatovat, jak a co se stalo. Po pravdě, ani já teď přesně nevím, kolikátý už je to náš titul v poháru. Je to ale další úspěch,“ nedopočítal se izraelský kormidelník po finálovém duelu už 14. pohárové trofeje klubu.
I přes tento vysoký počet úspěchů ve druhé domácí top soutěži však našel výjimečnost titulu z roku 2020. „Máme tu letos řadu nových hráčů, kteří tuhle soutěž ještě nevyhráli. Kuba (Tůma), „Peca“ (Šafarčík), „Book“ (Booker), Hayden (Dalton), Zach (Hankins), ti všichni jsou tu noví a je to pro ně dobrá zkušnost,“ cení si Amiel, jemuž v Hyundai Final Four stále chyběl rozehrávač Dixon, o jehož návratu na palubovky stále není nic známo.
Trenér Polabanů ovšem také nezapomněl vyzdvihnout představení finálového soupeře, který na čele s autorem 36 bodů Raheemem Applebym (na druhém snímku) podal i bez nemocného Prolety výjimečný výkon.
„Osobně mám respekt ke kouči USK Repešovi a k jeho týmu, který by měl být zaslouženě považován za jeden z nejlepších týmů v Česku. Od nás pořád každý něco očekává, ale já to vidím jinak. Musíme se teď dívat na USK, který sehrál úžasný zápas, což je dobré pro všechny tady.“
Pražané prý duel jeho týmu ztížili především svým vysoce produktivním útokem. „My jsme v základní hrací době dali 87 bodů, což je víceméně naše běžné skore. USK ale trefoval velké střely, jen kolik jich bylo na konci limitu na útok nebo z odskoků! A jistě úžasný byl Appleby, před kterým můžu jen smeknout. Pokud dáváte tak těžké střely jako on, je pro vás pak vše snazší.“
Amielovu družinu ve finále sužovaly nemalé faulové potíže opor, a to především Hrubana s Jaromírem Bohačíkem, kteří oba hráli koncovku se čtyřmi osobními chybami.
„Tohle je součást hry, se kterou se musíme vyrovnat, a proto je taky dobré mít širokou lavičku. „Boči“ (Bohačík) měl výborný zápas, ale podle mě X-faktorem byl „Pampi“ (Pavel Pumprla), který nám dal to, co z lavičky potřebujeme,“ řekl na adresu zřejmě nejužitečnějšího nymburského hráče finálového utkání Amiel.
Právě on - a nikoli faulovými výroky často hodně rozmrzelí hráči – inkasoval v duelu jedinou technickou chybu pro tým Nymburka, což je u něj dost nevídaná věc.
„Tohle vás překvapilo, co? Vím, obvykle takový nebývám,“ reagoval kouč. „Prostě jsem někdy i emotivní. Po zápase jsem ale s rozhodčími mluvil, potřásli jsme si rukou a já přiznal, že jsem byl emotivní. To se tak někdy stává.“
Toho, že právě jeho týmu se na domácí scéně podařilo už podruhé v sezoně vzdorovat Nymburku až do posledních minut, si musel velmi vážit kouč Sov Dino Repeša (na spodním snímku), po celé Final Four bedlivě sledovaný slavným otcem Jasminem. Ten ve VIP salonku během finále mohl s trenérem lvů Ronenem Ginzburgem zavzpomínat na rok a půl starý zápas v Bosně, kde tehdy vedl domácí reprezentaci právě proti lvům.
„Byli jsme na zápas dobře připraveni, dobře trénujeme a hráči jsou schopní přenášet nacvičené věci do hry. Všichni také věří, že mohou uspět a nevzdávají se ani za stavu minus deset, jako třeba v tomhle finále,“ řekl Dino Repeša, který honě litoval míjených trestných hodů svého týmu a také příliš velkého množství útočných doskoků soupeře. „Protože takto těsné zápasy rozhoduje jeden míč – nedaná šestka, odevzdaný doskok, nebo minuté zakončení zpod koše.“
Stejně jako kolega Amiel musel i mladý chorvatský lodivod pochválit výjimečný výkon klíčového sovího muže Applebyho.
„Nejspíš to bylo jeho kariérní vystoupení. On ale skvělé zápasy mívá a je to vynikající hráč i člověk. Velmi skromný a v tréninku stále tvrdě pracující. Ve finále ukázal všechen svůj talent a potenciál, za což jsem velmi rád. Na druhé straně nám hodně kvůli horečce, která ho postihla pár hodin před zápasem, chyběl Domagoj Proleta, a mě moc mrzí, že nám nemohl aspoň na deset patnáct minut pomoct. S ním by to bylo hodně jiné…,“ litoval Repeša.
