Proč si Medvěd přál Válečníka. A co si nepřeje?

PŘED PLAY-OFF S MICHALEM VOCETKOU V onom duelu na závěr nadstavby, který už nemohl nic změnit, připomínal tenhle příležitostný kolínský fantom legendárního super skórera Nikose Galise. Na děčínské palubovce se dostal do sezonní snajperské zóny a nemohl minout, ač mu ruce domácích obránců stínily výhled sebevíc. Jako by chtěl potvrdit dávnou observaci jednoho ze svých bývalých trenérů, že líp střílí přes obranu a otevřené rány pro něj nejsou. Válečníci mají před úterním domácím startem čtvrtfinálové série (18:00) zamotanou hlavu – dokáže tenhle křídelník v jejich chrámu své 30bodové představení zreplikovat? Mají ho bránit natěsno, nebo od něj odstoupit? Uvidí se už za necelých 24 hodin. 

PŘED PLAY-OFF S MICHALEM VOCETKOU V onom duelu na závěr nadstavby, který už nemohl nic změnit, připomínal tenhle příležitostný kolínský fantom legendárního super skórera Nikose Galise. Na děčínské palubovce se dostal do sezonní snajperské zóny a nemohl minout, ač mu ruce domácích obránců stínily výhled sebevíc. Jako by chtěl potvrdit dávnou observaci jednoho ze svých bývalých trenérů, že líp střílí přes obranu a otevřené rány pro něj nejsou. Válečníci mají před úterním domácím startem čtvrtfinálové série (18:00) zamotanou hlavu – dokáže tenhle křídelník v jejich chrámu své 30bodové představení zreplikovat? Mají ho bránit natěsno, nebo od něj odstoupit? Uvidí se už za necelých 24 hodin.     

„Rád bych, kdyby se mi ještě něco takového povedlo, ale nechávám tomu volný průběh,“ říká 30letý forward Michal Vocetka, který své nenadálé erupce už víc nechce z dobrých důvodů komentovat.

Jeho tým by jako pravidelní tahouni měli táhnout jiní. Během sezony se do této role – při poklesu formy skórera Bakiče – nejvýrazněji vyprofilovali „papíroví“ power forwardi Garret Kerr a Lee Skinner. První je se 194 čísly nejlepším doskakovačem a třetím nejužitečnějším hráčem ligy (s 9,4), druhý byl 6. střelcem (s 15 body), 9. doskakovačem (s 6,5, z hráčů, co dokončili nadstavbu) a 6. nejužitečnějším hráčem NBL.    



„Určitě by to měli být oni, oba nás táhnou celou sezonu, tedy i s Bojanem, který se teď trápil, ale je natolik zkušený a má z nás všech odehráno nejvíc těžkých zápasů, že věřím v jeho zvednutí se. Může se stát opět tím rozdílovým hráčem. Děčín se na něj možná teď nebude tolik soustředit a on se zase probudí a bude to ten starý Bojan,“ přemýšlí nahlas Vocetka.

Ovšem zpět k duu Skinner – Kerr. Jejich 199 vysoký křídelní spoluhráč, který je podle svých slov jasně vyšší než oba podkošoví kolegové, přiznává, že by před sezonou neodhadoval, že se Skinner může propracovat až na šestou pozici mezi střelci.  

„On to na sebe bral víc po tom, co se přestalo dařit Bojanovi, ale stejně je to překvapení. Byl schopný se trefovat i ze střední vzdálenosti a hlavně má hroznou zásobárnu energie, a to i mimo hřiště. On tou energií nahrazuje všechny chybějící centimetry, stejně jako Garret, který je na doskoku nezastavitelný. Lee mi trochu připomíná „Benďáka“ (Petra Bendu z Nymburka). Ten je sice o něco vyšší, ale jako mladý míval taky hromady doskoků a bodů z druhých šancí a i on dobře střílel ze střední vzdálenosti,“ srovnává kolínský křídelník.   

Souhlasí, že při výšce obou amerických pracantů jen pár centimetrů překračující kótu 190, tým s nimi ve hře funguje jako by bez pivotů, a má velkou výhodu při přebírání malých hráčů soupeře. „Oni na nohách stíhají v podstatě kohokoli, je ale otázka, jak moc to budeme používat ve čtvrtfinále. Ani v sezoně toho nebylo tolik, protože pak vznikne problém pro naše malé guardy proti dlouhým soupeře.“

Posledním personálním tématem je zdravotní stav Kolína. Tomu by se na play-off konečně měla vyčistit marodka. Nastoupit by tak měl rozehrávač Číž a připraven bude po velké pauze i guard Ličartovský.
 

Ač se to zdá až s podivem, GEOSAN i při jeho hrůzné sérii 10 porážek v řadě stál nakonec jen 4 výhry od třetí příčky, kterou měl polovinu sezony na dosah. „Je pravda, že je výhodnější, ale naším hlavním cílem byla skupina A1, a navíc i kdyby se případně dalo vyhnout v semifinále Nymburku, nikde není psáno, že bychom se z třetího místa do semifinále určitě dostali. Takže nás to nijak neštve, že jsme na třetí pozici nedosáhli. Ani jsme na něj nemysleli, měli jsme svých problémů dost a spíš jsme se potřebovali dostat z nejhoršího, aby se náš herní projev zase dostal do normálu,“ podotkne Vocetka, pro nějž bylo důležitější, že se týmu jakž takž včas podařilo zastavit šňůru porážek. „Protože to už vypadalo, že se potáhne ještě dál.“

Kolínský forward nezastírá, že z týmů, co byly ve hře, je pro něj Děčín nejhratelnějším soupeřem. „Víceméně jsem si ho přál. Troufnu si říct, že by mohl rozhodnout až sedmý zápas. My bychom jistě chtěli jít ještě dál, šance je větší než loni s Prostějovem a rozhodovat budou maličkosti.“

Jednou z nich bude i kvalita medvědího útoku, který se při oné dlouhé sérii porážek zasekl na průměru pouhých 70 bodů. „Trápili jsme se a osobně za tři roky v Kolíně nepamatuju, že bychom měli tolik zápasů za sebou, kdy jsme horko těžko dávali 70 bodů. Druhá půlka A1 už ale byla lepší a dostali jsme se do naší hry. Proti Děčínu, jako dlouhodobě jednomu z nejlépe bránících týnů, to bude jistě těžší, ale v posledním kole A1 jsme si dokázali, že i na jeho hřišti jsme schopní hrát, nějaký rytmus v útoku jsme našli a s tímhle snad problém nebude.“

Vocetka ovšem moc nechce kalkulovat s tím, že v letošní sezoně válečnická obrana zaznamenala meziročně 6bodový pokles. „Já si všímám spíš toho, že herní projev Děčína je na obraně založený. Tenhle rozdíl podle mě není zásadní a navíc platí, že play-off je úplně jiná soutěž.“

Na jednu stranu tuší, že zápasy v sérii by se mohly odbývat výsledky typu 65-60, na druhé by si takové nepřál. „My totiž na nízké skore moc hrát neumíme. Skore se ale dopředu těžko odhaduje. Může to být kolem 60 bodů, ale taky se může strhnout velká přestřelka.“

Jasněji bude už v úterý večer.