Prohraná sázka o Miloše v kabině politiků severu

SE ŠIMONEM JEŽKEM Je to politicky možná nejuvědomělejší šatna v Kooperativa NBL. Z vyprávění jednoho z jejích členů se skoro zdá, že basketbal je tam až na druhé koleji. Minimálně v minulých týdnech rozhodně. Tým děčínských Válečníků i pomocí voličských průkazů dělal možné i nemožné pro to, aby minulý víkend druhé kolo prezidentské volny dopadlo poněkud jinak. I o tom bude nyní vykládat křídelník Šimon Ježek, který měl svou politickou uvědomělost danou tak nějak odmala.

SE ŠIMONEM JEŽKEM Je to politicky možná nejuvědomělejší šatna v Kooperativa NBL. Z vyprávění jednoho z jejích členů se skoro zdá, že basketbal je tam až na druhé koleji. Minimálně v minulých týdnech rozhodně. Tým děčínských Válečníků i pomocí voličských průkazů dělal možné i nemožné pro to, aby minulý víkend druhé kolo prezidentské volny dopadlo poněkud jinak. I o tom bude nyní vykládat křídelník Šimon Ježek, který měl svou politickou uvědomělost danou tak nějak odmala.  

Šimone, jak vaši kabinu zasáhly poslední „veselé“ prezidentské volby?
Když jsme u těch „veselých“ věcí, vznikla i sázka o pět piv, že ještě jednou vyhraje Miloš. Já byl proti, nevěřil jsem, že se to ještě může opakovat. Bohužel jsem prohrál. (hořký úsměv) Jinak nám to nějakým velkým způsobem kabinu nezasáhlo. Samozřejmě jsme si „pobrečeli“, ale jinak jedeme dál a soustředíme se na basket.

Vůbec jste si nepřipouštěl, že by tu sázku šlo prohrát?
No,…., dneska je možné všechno. Já spíš doufal, že se to nestane. A po tom, co od Miloše Zemana můžeme na politické scéně vidět, jsem si byl i docela jistý, že k tomu (jeho znovuzvolení) nedojde. Bohužel došlo.



Ať už před prvním kolem, kdy bylo ve hře více kandidátů, a zejména pak před dramatem kola druhého, do jaké míry byla volba tématem ve vaší šatně?
Samozřejmě nás to ovlivnilo a žili jsme tím všichni. Každý čerpal informace z různých zdrojů o různých kandidátech a brali jsme to opravdu zodpovědně. Naše debaty byly dalekosáhlé a jsem rád, že jsem poznal, že kluci z kabiny smýšlejí obdobně a že i oni šli jiným směrem než Miloš Zeman.

Disktovali tedy všichni?
Dá se říct, že jsme o tom diskutovali téměř všichni.

Byl názor šatny jednotný, nebo se přeci jen našli i „odpadlíci“?
Tak v našich kruzích už slovo „Zeman“ bylo používané v podstatě jako malý „vulgarismus“, což jsem četl v Reflexu, a naprosto s tím souhlasím. Jinak u nás v týmu nebo ve vedení klubu jsem se nesetkal s nikým, kdo by hlas Milošovi Zemanovi hodil.

Jaká pestrost volby u vás byla před prvním kolem?
Řekl bych, že tam jsme se určitě dělili víc, což trochu reflektovalo i volbu v přechozích volbách do sněmovny. Testovali jsme se i přes ty různé internetové kalkulačky a hodně lidem z toho vyšel Marek Hilšer. Nakonec mu ale, myslím, moc hlasů od nás nepřistálo. Já sám se tedy kalkulačkou moc ovlivnit nenechal, měl jsem jasno a pro mě byl favoritem diplomat Fischer, který by, myslím, o hodně kvalitněji obstál i v prezidentských debatách, které nakonec podle mě rozhodly o výsledku. Pan Drahoš mi v nich bohužel nepřipadal úplně svůj a Miloš je vyhrál na celé čáře.

Musel si někdo ze spoluhráčů kvůli volbě vyřizovat voličský průkaz, aby vůbec mohl odvolit?
Kluci, co pocházejí z Prahy nebo z Moravy, tak si průkaz museli zařídit. Myslím, že jsme volili úplně všichni. Všichni jsme to brali docela zodpovědně, protože jsme nechtěli dopustit, co se pak bohužel stalo.

Víte po těch hovorech o všech spoluhráčích, jak v obou kolech volili?
To bych neřekl. Vím jen, že nevolili Miloše Zemana.

Jste vy tím „nejpolitičtějším“ mužem děčínské kabiny, nebo vás někdo trumfuje?
Nemyslím, že bych to byl já. Pokud existuje nějaké žhavé téma, něco si o tom načteme a všichni ho rádi společně probereme. A je u toho i sranda. Není u nás ale nikdo, kdo by tím žil nějak hrozně.



Jsou nicméně kolegové, s kterými politické otázky probíráte častěji?
S někým se člověk baví víc, a pak je toho víc i o politice. Třeba s Ondrou Šiškou, Kubou Krakovičem, Tomášem Pomikálkem, Pavlem Houškou, Bobem Landou, ale i s ostatními. Asi bych to nedělil. Prostě nějaké téma se hodí do ohně a každý má prostor se vyjádřit. Kdo má chuť, diskuse se zúčastní. A ještě musím přidat našeho sportovního manažera Kubu Důru. To je taky velký politický expert a na cestách autobusem toho hodně probereme. I s ním jsme na jedné lodi. Má neskutečný přehled a výborně se s ním baví.

A je někdy čas na politiku i s trenérem?
Tam na to spíš není moc prostoru nebo příležitostí.    

Je někdo ze spoluhráčů i členem politické strany?
Kromě Kuby Houšky, který kandidoval do děčínského zastupitelstva za jednu lokální stranu, o nikom dalším „politicky exponovaném“ nevím. A jestli už nás nějaká strana oslovila? Ani o tom nemám žádné povědomí.

Vy jste měl politicky dost známého dědu, jednoho z otců privatizace, Tomáše Ježka. Mluvíval jste s ním o politice často?
Ano, mluvíval. Je to jedno z těch bohatství té nejbližší rodiny. Pro mě to vůbec není majetek, ale právě ty názory, pro které si jdu, když si něčím nejsme jistý, nebo když jde o něco, co společnost kolem neuznává. Já obzvlášť v těch mladších letech byl rád, že mě doma v tom politickém nastavení dobře nasměrovali a ledacos mi objasnili. To pro mě bylo velice důležité.

Neodrazoval vás děda od aktivního zapojení do politiky?
Ne, to nikdy. Jeho to bavilo, věřil tomu, co dělal, a základem bylo dělat to s lidmi, kterým věřil, a o kterých věděl, že jsou kompetentní v tom, aby mu pomohli. Vybudovat si takovou strukturu kolegů je velice těžké. Jinak pokud jde o mě, já nikdy neuvažoval o politickém angažmá.

Stalo se vám někdy, že jste dědu musel hájit, že jste cítil tu potřebu se s někým pohádat?
Když jsme byli společně, on se dokázal hájit velice dobře sám. Jestli je tu ale řeč o nějaké situaci v hospodě, kde by někdo, řekněme, haněl jeho odkaz, nebo na mě vystartoval, tak to se mi nikdy nestalo. Bohudík. Možná jenom sem tam někdo nevěděl, kým děda byl, a co měl za sebou.