Půle snů! 50? Mohl bych. Ale nechci

S LAMBEM AUTREYM A VIDEEM Jeho výkony už nejde přehlédnout. A také se nedají vysvětlit jen pravidelnými 35minutovými porcemi. Aktuálně už pátý nejužitečnější muž NBL Lamb Autrey přiznává, že v této sezoně se vydal na misi. Jako by věděl, že jeho Pandy mají v dějinách ligy zapsané jako dosud nej umístění šesté místo. Jen šesté místo. A tak včera v Kolíně po nule z první půle vyvařil z té druhé nebývalých 23 bodů a dovedl SLUNETU k drtivému triumfu 84-104.

Lambe, viděl jste v poločase statistiky?
Ne. V poločase se na ně nikdy nekoukám. Až do konce zápasu je neznám.

Vy jste ale asi nepotřeboval vidět, co jste věděl, tedy že jste nedal ani bod...
Že mám nulu, to jsem dobře věděl. Viděl jsem světelnou tabuli. Pro mě to ale nebyl problém, protože ostatní skórovali, já měl asistence a vedli jsme.

Co se pak ale stalo, že jste vysázel za třetí a čtvrtou čtvrtinu 23 bodů, což byl jeden z vašich nejlepších poločasů za působení v NBL?
My v půlce vedli, ale bylo to těsné a já vím, že mé body mají dost co dělat s naším týmovým úspěchem. Když dávám body, dělá to pro nás v zápasech rozdíl. Takže jsem si řekl - je čas zapnout, aby se náš náskok dostal tam, kde jsme ho potřebovali. Bylo to jako budíček - nezapomeňte na Lamba! Když takhle do poločasu nejsem bodově aktivní, soupeři mají pocit, že ten den nebudu v útoku moc agresivní. Jsem ale zatažený cíleně, aby měl protivník dojem, že do toho nejdu, a já ho pak mohl zaskočit. A jakmile se rozjedu, už je těžké mě zastavit.

Označil byste Kolín za svůj top poločas za dobu v Česku?
Řekl bych, že tenhle byl druhý nejlepší. Když jsem hrával za Pardubice, ve FIBA Europe Cupu jsme jednou hráli s Minskem, kdy jsem měl do půle jen dva body. A pak jsem končil, myslím, na pětadvaceti, takže to bylo zase 23 jako včera. Na druhou stranu - ten včerejšek bych možná dal i výš, protože za první půlku jsem nedal vůbec nic.


Slyšet, že jste se do půle držel zpátky, to skoro znamená, že byste si mohl sáhnout třeba i na padesátku, jet na plný plyn od začátku?
Jo, to bych mohl. (směje se) Upřímně, věřím, že by to šlo, ale nechci být takový hráč. Užívám si toho, když můžu zapojit všechny ostatní, klidně i víc, než dávám sám. Navíc ani 40 bodů by nemuselo znamenat, že by nám to přineslo vítězství, zatímco když budeme mít víc kluků s nejméně deseti body, je těžké takový tým porazit.

Přesto - před touto sezonou jste si vybral číslo 24 na počest Kobeho Bryanta. A s tím nejde zápasy končit na nule...
Jo, je tam ”Mamba mentality” (usmívá se), proto jsem si čtyřiadvacítku vybral. Kobe byl vždycky mým oblíbeným hráčem, ke kterému jsem vzhlížel. Ten chlap vždycky hrál jako zabiják. A tak jsem si v poločase řekl - OK, už je čas na to vletět. Ukaž Mambu!

Nakonec vám chyběla jen jedna asistence k už druhému triple doublu sezony.  Podle výkonů se zdá, že jste se letos vydal na nějakou větší misi, aktuálně už jako číslo 5 podle užitečnosti...
Jo, jsem na misi. Chci ukázat, co všechno umím, že nejsem jen střelec. Abych nebyl braný jako jednorozměrný hráč. Chci, aby si lidi všimli, že umím být platný na obou koncích hřiště a že jsem týmový hráč. Aby si můj tým mohl zápasy užívat, stejně jako fanoušci.

Zápas v Kolíně rozhodla třetí čtvrtina s vašimi 34 body a pěti trojkami, ač asi nikdo ze soupeřů to po střelecké stránce nemá v kolínské hale rád. Ústí už ale párkrát v posledních sezonách ukázalo, že v Kolíně umí zahrát - a vyhrát.
Já mám rád tamní atmosféru. Zaprvé když tam jedeš, musíš vědět, že tohle bude ”hooodně” náročný zápas. Oni hrají skvěle, mají výborné fanoušky a ty tam musíš nechat všechno. My se na to chystali, hodně jsme před utkáním stříleli zápasové typy střel, abychom tam přijeli sebevědomí. A i předzápasová řeč našeho trenéra se nesla v tomhle duchu. A my si pak skutečně věřili.

Velkou roli jistě sehrálo vašich 54 bodů zpod koše a 24 z protiútoků.
Ano, ale hlavní byla naše obrana. Ta byla zatím nejlepší v sezoně. Díky ní jsme získávali ty snadné koše.

Je letos kolínská hra jiná, zejména po odchodu Lee Skinnera?
To rozhodně je. Skinner byl velkou součástí týmu, protože jim otvíral hru. Byl silná ”čtyřka”, ale zdokonalil svou hru tak, že už hrál i jako guard. Takže byl schopný soupeře přejít z driblinku i hrou zády ke koši. A k tomu mají skvělého Číže, s jeho spoustou pick-and-rollů. Když hraješ s Kolínem, víš, že když zastavíš Číže a jeho body, tak máš velkou šanci uspět. A to byl i náš plán - tlačit na něj a všechno mu ztěžovat. Víceméně se to podařilo, i když on vždycky dá nějaké ty své těžké střely. Musí ale být fakt těžké a pak je ta šance vyhrát větší.  

Kdo měl Číže v obraně nejvíc na starosti?
Jahmal Jones, náš nový guard Brandon Alston, Spencer Svejcar i já. Chtěli jsme se na něm střídat, aby na něm byl pořád někdo čerstvý. A každý na něm odvedl skvělou práci, takže jsme ho unavili.

Máte pocit, že letos soupeři přistupují jinak k tomu, jak se snaží eliminovat kolínskou trojkovou palbu?
Ono je i nutné přistoupit k tomu jinak. Už jen proto, že teď mají Mareše. A to je skvělý střelec. Novotný je další a i jejich dlouzí to umí. A Číž, jak ten je schopný vystřelit i se sebemenším prostorem, který mu dáte. Musí se tak najít nějaká jejich slabina a my chtěli, aby i když trojku trefí, při tom měli naši ruku v obličeji. Nemohli jsme tak moc vypomáhat od svých hráčů a museli jejich pick-and-rolly uhrávat ve dvou lidech. Těm střelcům prostě musíš dát respekt, protože když dávají, je to pak pro tebe pekelný večer.