Rána před Kanadou: Bez kapitána

Sestava české basketbalové reprezentace pro blížící se olympijskou kvalifikaci dostala další trhlinu. Zranění nepustí do Kanady kapitána českého výběru Vojtěcha Hruban. Trenér Ginzburg si tak na list zraněných přidal už třetí jméno. Doposud na něm měl dvojici Kříž, Krejčí.

Na rozdíl o obou dlouhodobě zraněných „K“ stále žila naděje, že se Hruban do přípravy národního týmu zapojí. Figuroval v nominaci na přípravný kemp a dokonce se na pár trénincích objevil. Bohužel pro národní tým, vždy jen v civilu. V mezičase podstupoval různá vyšetření, která měla odhalit, jak velký jeho problém je.

„Trápí mě achillovka na pravé noze. Je to asi ne nějak vážné zranění. Je ale hodně nepříjemné. Bolí mě to v podstatě už rok a pár měsíců. Už jsem s tím stál několik zápasů a měl problémy i vloni v létě, tak to bylo něco, co jsem musel už vyřešit. Bohužel se ukázalo, že operace je jediná možnost,“ popisuje své trápení, které ho souží již delší dobu.

V závěru klubové sezóny se problémy s pravou nohou nelepšily. Poprvé tak musel kapitán národního týmu řešit, co bude v létě. On sám do poslední chvíle doufal, že do Kanady bude moct odjet. Možnost zahrát si o odložené olympijské hry je hodně lákavá.

„Rozhodnutí to bylo hrozně těžké. Já jsem se na kvalifikaci hodně těšil. Stejně jako na další léto s klukama,“ říká s těžkým hlasem. „Bylo to ale něco, co už nešlo odkládat. Pokud bych na tu operaci nešel teď, tak bych nestihl začátek sezony, což jsem samozřejmě chtěl. Nebyla jiná možnost než to řešit teď. Přestože to bolí, všechno ostatní než operace by byly jen náplasti na to zranění a nic by neřešilo jeho podstatu,“ odkrývá důvody svého rozhodnutí.

Také na konci příští sezóny čeká národní tým velká akce. A pro české fanoušky možná o něco významnější než letošní kvalifikační turnaj. Minimálně z pohledu dostupnost. Elitní evropský basketbal budou mít díky jedné ze skupin EuroBasketu hrané v Praze prakticky pod nosem. A tam by samozřejmě kapitán chybět nechtěl.

„Doba rekonvalescence je poměrně přesně daná. Budou to cca dva měsíce. Prvních čtrnáct dní na to nebudu moct šlápnout. Pak dalších šest týdnů bude bez zátěže, maximálně nějaké kolo. Přeci jen jde o achillovku, která se musí doléčit tak, jak má a bez zátěže. Až po těch dvou měsících budu moct opravdu něco začít dělat, připravovat se s balonem a lehčí běhání. Ten proces se nedá nijak urychlit,“ má celkem jasné vyhlídky na léto.

Na jeho začátku bude muset nervózně sledovat počínání svých reprezentačních spoluhráčů v Kanadě s vědomím, že jim aktivně nemůže pomoct. „Určitě budeme v kontaktu. To jsme i ve chvíli, kdy se nehraje žádný velký turnaj. Já doufám, že mě nechají ve společném chatu a že jim všem najednou budu moct popřát, pogratulovat a vůbec se s nima pobavit o zápase. Samozřejmě pro mě bude těžké se s nimi o tom bavit a nemoct tam být. Tak už to ale holt občas chodí,“ smiřuje se s tím, že boj o Tokio bude sledovat jen na dálku.

No a taky si bude muset pořádně přivstat. Oba české zápasy ve skupině začínají ve 4:35 českého času.